Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)

Franta: S těmi 40 roky plus přidanými 40 dny mi to přijde už spíše jako náhoda, protože je to trochu komplikovanější pro pravěké zobecnění. Muselo by to být tak, že v určité dané době po uplynutí 40 roků + 40 dnů, by Keltové stanovili pevný kalendář s posunutím svátků o 40 dnů oproti dělení solárního roku. Nedokážu to posoudit, ale jinak máte pravdu.

Mayské počítání je založeno na používání dvojky, neboť Indiáni opustili Euroasii před uplatněním šedesátkové soustavy. Tu naopak později znali Egypťani, takže podle nich je 36 x 10 = 360 + 5 = 365.

A co když nejen Keltové, ale i Římani? Nemusel být 1. leden stanoven o šest dnů po rozhýbání sluníčka, jeho narození apod. mohlo být hlavní stanovení 1. listopadu 40 dnů po podzimní rovnodennosti a tomu přizpůsoben zbytek kalendáře. Dochované římské názvy měsíců by byly pozdější, po stanovení lednového počátku. No, ale s jistotou to netvrdím.

My a Germáni také počítáme do 20 jinak. Třináct oproti dvacet tři, dreizehn oproti dreiundzwanzig. Takže společné dědictví tu je, dokonce s Indiány. Asi se klidně mohlo souběžně počítat 18 x 20 i 36 x 10, když se počty do jednoho roku sešly.

Ještě mne napadlo, že sedm bran nemusí být celá viditelnost Jitřenky. Mohl by to být jen sestup bez té smyčky, kterou končí příslušná křivka sestupu viditelné Venuše. Čili část těch křivek pětilístku v odkazu. Tím by ubyly zlobivé přebývající dny.