ZH (Pátek 5. srpna 2011)  ⇑

Pokud bylo v Praze ve stejnou dobu víc udržovaný brodů, tedy vylepšených nějakým náspem, opravňovalo by to k množnému číslu. Nicméně moje námitky, že tvary typu jatka vznikly až v 19. století, původně byly jatky, a duálu nic nenasvědčuje (že by se dle něj Praha kdy skloňovala ap.), nikdo nekomentoval.

J. Čihák (Pátek 5. srpna 2011)  ⇑

Praha v cizích jazycích: Birāġ (Arabic), Praag (Afrikaans, Dutch, Limburgish), Prag (Bosnian, Croatian, Danish, German, Luxembourgish, Serbian, Swedish, Turkish, Icelandic), پراگ (Persian), Prâg (Welsh), Prág (Irish), Pràg (Scottish Gaelic), Praga (Basque, Catalan, Italian, Kashubian, Latin, Maltese, Polish, Portuguese, Romanian, Slovene, Spanish), Prago (Esperanto), Prága - Πράγα (Greek), Prága (Hungarian), Prague (English, French, Tagalog), Praha (Belarusian, Czech, Estonian, Finnish, Ido, Indonesian, Nauruan, Norwegian, Slovak, Ukrainian, Lithuanian), Prāga (Latvian), Prog - פּראָג (Yiddish), 프라하 (Korean), Puraha - プラハ (Japanese), 布拉格 (Chinese), პრაღა (Georgian), Praga - Прага (Bulgarian, Macedonian, Russian).

J. Čihák (Pátek 5. srpna 2011)  ⇑

Původní význam názvu Praga mohl být zakryt zkomolením předpony prě- na pra-. Předložka přes, psl. perzъ, stsl. prězъ, z ide. základu per. Přes se nestalo předponou, písmeno “z“ vypadlo a předponovou funkci převzalo pře-, dříve snad prě-. Ze slov prězъ gati mohlo vzniknout prěgať-přejít a z toho prěga-přechod. (Např. název Šestlice má nejspíše něco společného se šestkou, ale po zkomolení na Čestlice máme dnes klamný dojem, že název vznikl od slova čestný. Snadno můžeme odvodit mylné vysvětlení, že to byla ves čestného lidu. Stejně tak mohou být mylná všechna vysvětlení, která vycházejí z předpokladu, že Praha má něco společného s prahem.)

Samozřejmě je možné Pra-ga i Prag-a. Práh v řece býval vhodným místem k brodění. Proto se mohlo říkat přejdeme práh a myslelo se tím přejdeme brod. Řeka byla v prahu mělká a tak té prahové mělčině mohli říkat praga. Letenská terasa je výrazným prahem-překážkou v toku Vltavy a proto jí také mohli říkat praga.

ZH (Čtvrtek 4. srpna 2011)  ⇑

Na anglické W. je totéž, co na oné francouzské, bylo by dobré zjistit, co je k tomu názoru dovedlo. Já jsem kdysi navrhoval per-aha (přes řeku - keltsky i germánsky). Starogermánsky faran je brod.
Že práh mohlo být označení pro brod mi zní hodně věrohodně, vždyť to tak vypadá, zpravidla se v tom místě řeka láme, protože je vyvýšené.

J. Čihák (Čtvrtek 4. srpna 2011)  ⇑

Na en.wikipedia mě zaujalo tvrzení, že jméno Praha je odvozeno od starého slovanského kořene Praga, který znamená " ford ". Našel jsem další informaci, která to asi vysvětluje: "Města jako Maastricht, Dordrecht a Utrecht vznikla u brodů, ale konec tricht, drecht nebo trecht je odvozen z latinského slova traiectum, což znamená překročení." Myslím, že Pra-ga může znamenat "přejít" (per-ga). Mohli by tak nazvat místo, kde se dá překročit/přejít třeba řeka? Mohlo to doslova znamenat přechod? A v souvislosti s řekou brod?

J. Čihák (Středa 3. srpna 2011)  ⇑

Teď mě napadlo, že ten Pra-grad nemusí být vtip, protože byl prvním hradem (prvohradem) na Opyši.

J. Čihák (Středa 3. srpna 2011)  ⇑

Pokud se budeme ještě někdy zabývat předponou pra-, pak je třeba připomenout, že nemá jen význam starobylosti. Zesiluje význam např. ve slově pramalý, praslabý, prakrátký, prazáhadný, prapodivný, pradávný, prašpatný, atd.. Vyjadřuje nejen předcházející generaci, ale též generaci následnou, např. pravnuk. Ve slovech pramáti, praotec, prahora, prabohové a prapůvodní=prvopůvodní vyjadřuje počátek.

ZH (Středa 3. srpna 2011)  ⇑

Náhodně jsem se octl v Teplicích, kde byly před půl stoletím na zámeckém nádvoří objeveny základy a krypta baziliky kláštera benediktinek o několik let mladší než pražský sv. Jiří po přestavbě a je prý jeho zrcadlovou kopií. Koukal jsem na azimut, ten je 95.5°, míří - snad náhodně - do Krakova, zatímco Jiří má 68.8°. Mrcha se tedy vymyká z mých mezí a je podobný jako mají kostely na severu Velké Prahy.

ZH (Středa 3. srpna 2011)  ⇑

Dostal jsem od dcery toto: Francouzské gué (čti ge), brod je doloženo poprvé jako guet ve 12. století (Voyage de Charlemagne), nevím, jak se to tehdy četlo, mohu zjistit, pochází z latinského vadus, příbuzné s germánským wad-. Nicméně Praha se píše Prague a čte prag, nikoliv Pragué, četlo by se prage. Pra nic není, vyskytuje se jen na začátku několika málo slov jako pragmatique. Jedině že by to chápali jako pré, loučka, což je z latinského pratum, ve 12. století znělo pred (Chanson de Roland). Je také obsaženo ve slovech praticole a praticulture (z latinského pratum a agricole, resp. -culture). Jinak existuje častá předpona pré-, před, od lat. prae, která s tím asi nesouvisí vůbec. Zdroj: Dictionnaire etymologique de la langue française, Paris 1938.

J. Čihák (Úterý 2. srpna 2011)  ⇑

Lyžařské středisko Pra Loup, jižní Alpy
Etymologie: Pra Loup se překládá jako kontrakce Pra (staré slovo pro pastviny) a Loup (vlk), tedy Vlčí Louka.

J. Čihák (Pátek 29. července 2011)  ⇑

pré - louka, loučka, luh, lučina, palouk
Druhá možnost je lužní brod.

ZH (Čtvrtek 28. července 2011)  ⇑

Jestli Francouzům zní druhá slabika slova Prague jako gué - brod, co je pro ně ono pra-? Třeba pré- před? Takže předbrodí?

ZH (Čtvrtek 28. července 2011)  ⇑

To je velmi zajímavé.
Před časem jsem se snažil přeložit nápisy na této mapě, bac a gue, což se podařilo, ale s francouzským názvem Prahy jsem si to nespojil. V hesle Prague na francouzské Wikipedii píšou o Praze v Čechách i Polsku jako o brodu, aspoň myslím, bohužel francouzsky neumím.
Zajímavý je výklad ve španělské etymologii a ještě zajímavěší myslím v "Gaeilge", což je ale nesrozumitelné a nevím, jestli se to dá laicky do češtiny přeložit...

J. Čihák (Čtvrtek 28. července 2011)  ⇑

Ten anglický název je zároveň francouzský. Guéer je francouzsky brodit a gué je brod.

ZH (Pondělí 25. července 2011)  ⇑

No, pochybuju, že by se autor tak sofistikovaně etymologicky zamyslil. Ale třeba z toho něco vyvodíte. Jak třeba vznikl ten anglický název.
Mimochodem v Muzeu mostecké věže v Řeznu je uvedeno 21 různých starodávných synonym Regensburgu, Řezno tam není.