ZH (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

Váhal jsem, zda za nadvlády Říma počítali Židé hodiny po svém, nebo po římsku. Na Wiki píšou, že v časech nadvlády Římské říše se Židé přizpůsobili římskému počítání času, pracovní den začínal asi v šest, kdy zazvonil zvonek na římských fórech, to byla Prime, první hodina, v devět byla Terce, třetí hodina, v poledne Sext, v 15 h None a zvonek zazvonil opět v šest večer. Odpovídá to výkladu, který podal Jan Čihák pro rozvrh modliteb benediktinů (zde).

Co se týče angličtiny a jiných jazyků, když se se použije prohlížeč Google Chrome, lze v Youtube zvolit překlad do češtiny přes červené tlačítko CC, translate audio a pak translate captions.

ZH (Středa 12. října 2011)  ⇑

Dík, zatím jsem si taky přečetl Wiki.

Tu historii kaple BH jsem si mohl ušetřit, v onom textu je to lépe, četl jsem si jen o Slaném a Petříně...

Franta (Středa 12. října 2011)  ⇑

No, a kněží v slunečních chrámech se každou noc modlili (podporovali Rea) za úspšné překonání každé z 12 nástrah

Jan Cinert (Středa 12. října 2011)  ⇑

Dvanáct nočních hodin se odráží ve 12 nástrahách bohu RE na jeho každodenní cestě podzemím zpět na východ - Kniha Amdét.

ZH (Středa 12. října 2011)  ⇑

Dík, vím, že se na to párkrát narazilo (hodiny), zkusím to dohledat a udělat (si) v tom jasno.
Vzpomněl jsem si na odkaz, který sem dal druhdy Jan Čihák. Nevím, čemu říkají dobový, vypadá to na dobu po 1555. Zajímavá je ona holubice se svatozáří - "Jako je kříž duchovně viditelnou formou Boží Pravdy, tak je „holubice“ viditelnou formou Ducha Svatého." Každoročně se opakuje obnova sil pro veškeré stvoření "vylitím" Ducha svatého do Svatého Grálu, na okamžik se při tom objeví "Svatá holubice". To se děje o svatodušních svátcích. (dle Abd-ru-shina)

Jan Cinert (Středa 12. října 2011)  ⇑

Na hodiny již dříve upozornil Franta. Podle textů Evangelií se musí jednat o denní hodiny, protože jsou kombinovány s výrazy ráno, poledne a večer. Rovněž Egypťané měli 12 denních a 12 nočních hodin. Až na to najdu mýtický odkaz, tak ho sem večer dám.

J. Čihák (Středa 12. října 2011)  ⇑

ZH: www.vscht.cz/fch/pokusy/62.html

ZH (Středa 12. října 2011)  ⇑

Spíš mě zajímají ony hodiny během dne.

Jinak jsem se - nesoustavně, mohou tam být nepřesnosti vlivem rozkouskovanému času na studium a bídné provozní paměti ;) - snažil najít historii hrobky, jak jsem se dočetl, byl to nejprve typický židovský pohřební monument vyřezaný z kamene, našla jej a identifikovala jako Ježíšův hrob sv. Helena ve 4. století, na místě byl Afroditin chrám ze začátku 2. století postavený Hadriánem (dle křesťanské tradice aby potlačil Ježíšův kult, ale tehdy ještě nebylo křesťanství nebezpečné a chrámem jen doplnil dle zvyku fórum při rekonstrukci města).

Helenin syn Konstantin I. Veliký, římský císař podporující křesťanství, nechal srovnat antický chrám se zemí, vystavěl na místě pětilodní baziliku, přičemž původní antický chrám dlouhý asi 28 metrů zabíral východní tři pětiny prostředních tří lodí nového chrámu a dotýkal se Ježíšovy hrobky (viz). Jiní ovšem tvrdí, že antický chrám byl rotundou, avšak uvedený nákres je patrně udělán na základě vykopávek z r. 1970. Hrobka byla zrekonstruována a dle rozporných zpráv buď nezastřešena, nebo ano, opatřena sloupovím. Měla být kruhová s otevřenou předsíní, postavena dosud na skále.

Podle zpráv ze 6. a 7. století byl hrob kamenným monolitem krytým cimboriem podepřeným sloupy. Kolem r. 1010 chrám zbořil kalif Al Hakim, frustrovaný zástupy poutníků, a srovnal obklopující stavbu se zemí, i vyvýšenou skálu s hrobkou. Constantinos VIIII Monomachos (1042-1048) zrekonstruoval hrobku a uzavřel jí do budovy dnešní dispozice. Kaple byla údajně dvanáctiúhlá, její tři strany byly začleněny do předsíně se třemi vchody (v každé stěně jeden). Kapli obíhala arkáda na osmi sloupcích a na ploché střeše byla baldachýnová edikula. Snad to zobrazuje tento obrázek.

Poničenou kapli zrekonstruovali v r. 1555 františkáni. Po požáru r. 1808 zrekonstruovali 1810 kapli ortodoxní. Každá část chrámu patří některé církvi, zejm. katolíkům, pravoslavným a arménské, něco málo i jiným (koptové aj.), jen kaple samotná je společná. Na Velký pátek dle pravoslavného kalendáře v ní jsou celebrovány slavnosti Svatého ohně.
Kritici říkají, že když se svíčka namočí do roztoku s bílým fosforem, tak za několik desítek minut sama vzplane - záleží na koncentraci příslušného rozpouštědla, jakmile se odpaří, fosfor ve styku s kyslíkem vzplane. Patriarchové (a s nimi věřící) čekají na zázrak někdy pět minut, jindy třeba 3,5 hodiny...

Jan Cinert (Středa 12. října 2011)  ⇑

Jestli máte na mysli rok o 360 dnech tak se natýká jen Jeruzaléma. Byl používán v Mezopotámii a Egyptě. Je o tom spousta různých zmínek včetně zpráv o doplňování chybějících dní. Franta tu dříve dal odkaz na mýtickou výhru 5 dnů při hře kostkami. Podrobně jsem se tím zatím nezabýval.

Článek z Komsomolské pravdy je zajímavý, jenom mi tam chybí výsledek. Jaký asi byl?

ZH (Středa 12. října 2011)  ⇑

Již jste se před pár dny zmínil o počítání času v Jeruzalémě kolem přelomu letopočtu, ale není mi to moc jasné, nemáte o tom něco napsané?

Tady je překlad článku z Komsomolské pravdy. Zatímco podstata jevu je dle článků zázračná (patriarcha i vnitřek kaple je prohledán policisty), snaží se to ilusionisté napodobit a studený oheň si lze objednat na oslavy ap. Jakou roli hrají kulatá okénka, je zakleto v hebrejštině, viz ten úsek textu níže, který přeložil massa Bob Google.

Jan Cinert (Středa 12. října 2011)  ⇑

Z odkazů se pro nepraktikujícího vlastně nedá pochopit, k čemu vlastně měla okénka sloužit. Nebyla určena naopak k záření světla ven z hrobové kaple? Lepší text je zde.

Potvrdil jsem si pravdivost vyjádření historiků, že Markovo Evangelium je nejstarší svým receptem, že nejpůvodnější podání je to, které má nejlépe uchované číslovky. Marek má ráno - zajmutí, 3. - ukřižování, 6. - tmu, a 9. - úmrtí. Matouš má ráno, 6. a 9. hodinu, Lukáš 6. a 9. hodinu, Jan ráno a ukřižování v 6. hodinu.

ZH (Středa 12. října 2011)  ⇑

Tady je světelný efekt, popsaný v překladu z hebrejštiny jako "tvář Svatého hrobu během událostí "Holy Light", duben 2009". Wiki, Svatý oheň

Zdá se, že současná jeruzalémská kaplička vypadá jinak než původní, půdorys odpovídá tuším oné zhořelecké. A je poplatná pravoslavné tradici.

ZH (Středa 12. října 2011)  ⇑

Jeruzalémská kaplička se zdá být shodná s osou chrámu, a ta je cca 260°, GE tam má jen satelitní mapu, ne ortofotosnímky jako v Praze.
Kulatá okénka jsou umístěna v bočních zdech při vchodové zdi, jinak, než ve Slaném či Petříně. Jsou víceméně symetricky proti sobě, ale zatímco to jižní se zdá být kolmé na stěnu, nebo cca 10° vyosené podle prasátka, jež vrhá, to severní (je na druhé straně než ona šikmá česká) se zdá být šikmé, možná o 30°, azimut ven by tedy byl asi 20° (při severu), odtud ovšem Slunce nesvítí. Krom toho je kaplička uvnitř rotundy prodloužené v baziliku. Zdroj světla, které vrhá prasátka, mi není jasný.

No, v hebrejské Wikipedii jsem našel toto: "Hadicolh - Struktura Hadicolh (cisterny) má dva prostory - kaple Anděla a Ježíšova hrobu. Struktura Hadicolh k některým změnám v průběhu let. Objekt je rozdělen na dvě části: předsíň, známý jako kaple Anděla a další místnosti, která byla skutečnou hrobkou. Aktuální Hadicolh založena 1810 v řecké ortodoxní příspěvek ruský car, po předchozím Kostel byl zničen při požáru v roce 1808. Hadicolh posazený nad velkým kónické dekorace symbolizující ruské korunu. Kaple značky setkání Marie, matka Ježíšova, a Máří Magdalény s andělem, který jim řekl o vzkříšení Ježíše Krista. Jeho centrum je oltář z kamene. Podle křesťanské tradice, tento kámen je kámen víkem, které zanesl původní krypta. Boční kaple dva kruhové otvory je určen pro odstranění posvátný oheň pro veřejnost v sobotu, festival světla pravoslavné Velikonoce. Severní okna ortodoxní Řekové odstranili posvátný oheň své publikum, a na jihu okna oheň Arméni Armény a Syřany. Nízké dveře vedou do hrobu sám. "
Bohužel překlad není moc srozumitelný...

Jan Cinert (Středa 12. října 2011)  ⇑

Franta: Bohužel jsem ve školách měl povinou ruštinu a ne angličtinu, takže se k originálu článku nemohu také zásadně vyjádřit. Vypadá to na dobrou myšlenku, jenže se zařazováním jmen bohů z různých období do jedné vrstvy. To je právě problém encyklopedických souhrnů všeho dostupného bez řádného utřídění. Autor to tak zřejmě převzal, ale tím nechci být přehnaně kritický. Mám jenom preventivní nedůvěru k příliš sofistikovaným výkladům o minulosti. Když jednou jeden hvězdář po dlouhodobém pozorování zjistil, že počítání času podle Venuše a podle Jupitera se rozchází, tak se rozplakal a napsal hymnus o tom, že přece jen věří, že se časy opět sejdou. Ezechiel to pak rozpracoval do svého proroctví. Je pak těžké něco stavět na textu Ezechielově.

Z. Homola: Možná jsem to přehlédl; jsou známy azimuty originální kaple a jejích průzorů v Jeruzalémě?

ZH (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Jel jsem dnes kolem Slaného, tak jsem se stavil na Božáku, bohužel jsem měl jen svinovací metr a poznámky psal na paragony. Nejsem si nakonec jist azimutem okna, změřil jsem sice všechny rozměry, ale nenapadlo mě, že se vnitřek stavby v místě okna již apsidovitě stáčí. Rozhodně to však není 45° jako na nákresu z Wikipedie (tam se autor strefil do šrafování), osa průzoru nemíří na kraj dveří jako na nákresu, ale doprostřed niky, která je vedle dveří, obdobně jako na Petříně. Odhaduju azimut průzoru kolem 172°, ne 180°.

Zato není těžké určit maximální výšku Slunce, kdy v roce ještě oknem vnikne dovnitř, osa průzoru měří 125 cm, výška je 66,5 cm (spodek i strop vodorovné), altituda tedy vychází 28°, což je hrozně málo, vypadalo by to, že se tam Slunce dostane jen v zimě, nejvýš do dvou třetin února.

Na kámen Slunce vidět nemůže. Otázka je, co stálo v nice, v Jeruzalémě tam nic není, jen dřevěný panel.