Franta (Úterý 11. října 2011)  ⇑

U popisu cest je odkaz na:
Rogers John. Origins of the ancient constellations: I. The Mesopotamian traditions. british Astronomical Association. 108. 1998.
Pravděpodobně je to toto

Deklinaci +-14,5° udává Ministr pro orintování keltských svatyň

V článku je uvedeno také:

Hranice Cest Anua, Enlila a Ea se udává různě. Někdy 17° severně a 17° jižně od nebeského rovníku, jindy např. 13° severně a 11° jižně či 15° na obě strany. Celkem byl tedy střední pás Anua široký zhruba 24 až 34°.
Někteří badatelé tvrdí, že Cesty představovaly pouze vodorovné pásy nad východním a západním obzorem.

Jan Cinert (Úterý 11. října 2011)  ⇑

S odkazem já nedokážu úspěšně polemizovat, ale jeví se mi to hodně novodobou spekulací podle subjektivních čtení starých textů v různých dobách. Rozdělení do zón podle jmenovaných bohů je trochu zvláštní. Enlil by měl být koncem zimního období, tedy jarní rovnodenností jako Arés a Mars; to by šlo. Ale Anu a Ea-Enki by měli být totožnými bohy ZO, tedy denní časovou jednotkou. Tím vzniká rozpor, protože témuž pojmu by byly přiřazeny dvě zóny pod odlišnými názvy. Řešením by bylo, že Anu zastupuje denní blížence a Ea-Enki denního boha ZO, jenže proč je třetí Enlil? Nevím, buď je k řešení třeba více znalostí nežli dosud mám, nebo je ve výkladu nějaká chyba.

Z uvedeného odstavce není jasné, jestli opravdu takto tehdy uvažovali, nebo se jedná o dodatečné hrátky se šedesátkovou soustavou. Nedokážu to posoudit. Je však pravda, že Jupiterovu roku a šedesátkové soustavě lépe vyhovoval používaný rok o 360 dnech. Vzhledem k přesné délce Jupiterova roku by to mělo být 361 dnů, ale zjevně se na ten rozdíl v zájmu nadřazení šedesátkové soustavy vykašlali. Takže uvedené dělení zón/cest po 60/120 dnech by bylo logické.

Franta (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Jan Cinert: A korespondují Vaše představy s tímto?

To samozřejmě záleží na tom, jak přesně byly hranice Cest definovány. Podle jiných vymezení hranic bylo Slunce na každé Cestě 2 až 4 měsíce. Deklinace vycházejícího Slunce (úhlová vzdálenost od zemského rovníku) narůstá od -12° do +12° zhruba 60 dní. Z +12° pak roste až do +23.5° a opět se snižuje na +12°, což trvá cca. 120 dní. Z +12° se zmenšuje na -12° dalších cca. 60 dní. Pak začíná další cyklus trvající cc.a 120 dní.

Jan Cinert (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Já se na to dívám trochu souhrněji. Dělení na 360° pochází od starých Sumeřanů a souvisí se šedesátkovou soustavou a Mardukem (Jupiterem), jehož rok trvá 12 let. Jestliže staří Řekové zavedli počítání letopočtu podle poloviny Venušina cyklu v roce 776 př. n. l., tak mohli až následně převzít znalosti ze Sumeru a učinit svým nejvyšším bohem Dia (Jupitera). Nejspíše hlavně za Alexandra Makedonského. Tím teprve mohli také převzít dělení na 12 znamení zvěrokruhu a to bylo ustáleno.

Z toho vyplývá, že Hadonoš je vlastně až pozní doplněk, který s počítáním času nemá žádnou souvislost. Myslím si, že pozornost na něj je soustředěna právě proto, že je anomálií na ekliptice. Už antika si vymýšlela přídavky o souvislostech mytologických postav se souhvězdími, jako odraz vyspělé znalosti hvězdné oblohy. Neupírám tedy astrologický vliv Hadonoše, jen jej považuji za dodatečnou spekulativní vložku. No a právě Hadonoš (Asklépius) je podle mne zbožněním devatenáctiletého cyklu, který přímo nereprezentuje viditelná planeta, ale zároveň se stal součástí počítání času. Snad proto byl takto výjimečně umístěn na ekleptiku.

Franta (Úterý 11. října 2011)  ⇑

O řecké astroomii v antice se tvrdí, že dosáhla svých úspěchů právě proto, že dokázala definovat vhodný systém souřadnic pro popis jevů na obloze. A tím je "dělení kruhu na 360 částí" - možná to vedlo k tomu, že se počet znamení zvěrohruhu ustálil na 12. I když astrologie je mnohem starší.

Franta (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Jan Cinert: No a proč by ostatní souhvězdí měla být významnější? Že je 13 souhvězdí na ekliptice je, zdá se, astronomický výrok. A podle astronoma, který ho prezentoval je to známo už 2000 let. Proč tedy upírat souhvězdí, které je na ekliptice jeho astrologický vliv?

Myslím, že 12 souhvězdí zvěrokruhu není dogma. Jejich počet podle Wikipedie prý kolísal, cituji:
Asi kolem roku 400 př. n. l. (někdy je udáván rok 700 př. n. l.) byl počet znamení omezen na dvanáct.

Franta (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Na YouTube je video, kde je snad vysvětleno jak se to myslí s Hadonošem a středem galaxie.

Anglicky nerozumím a tak se jen domníván. Na rozdíl od pana Bridgese, který označil řecký význam pojmenování souhvězdí Hadonoš jako "ten, který drží střed" se tu mluví o "serpent holder", což se asi i význam řeckého pojmenování, viz
Its name is from the Greek Ὀφιοῦχος "serpent-bearer"

Jan Cinert (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Vlastně jsem nedopsal myšlenku. Proč by měl být Hadonoš nějak významný, když nepatří do systému a je to jedno z mnoha seskupení hvězd jen náhodou umístěné na ekliptice? Takže také vlivem precese se nemohlo dostat na ekleptiku, ale muselo tam být pořád.

To není astrologie, ale jen matematika, která mi ovšem také moc nejde :-).

Franta (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Určitě to chápete dobře. Prostě se "nacpe" mezi Štíra a Střelce a každý mu dá kousek ze svých 30°

PS: projevujete se jako astrolog, to bych od Vás nečekal :-)

Jan Cinert (Úterý 11. října 2011)  ⇑

No, nevím jestli zase něco z hvězdné oblohy nechápu, ale Hadonoš nemůže být 13. znamením zvěrokruhu, protože 360° je rozděleno 12 znameními po 30°. Kam by se tedy Hadonoš vtěsnal? Může to být jedině viditelné souhvězdí na ekliptice prolínající se se sousedními znameními, ale nepatřící do zvěrokruhového systému.

Franta (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Hadonoš je i jedním ze 13 souhvězdí, kterými prochází ekliptika. Souhvězdí jdou za sebou následovně Štír - Střelec - Kozoroh
Levá noha Hadonoše je podle programu Stellarium někde nad hvězdou Antares (ve Štíru). Střed galaxie je v souhvězdí Střelce
V roce 1604 vzplanula v tomto souhvězdí Keplerova supernova, poslední supernova pozorovaná v naší Galaxii.
Hadonoš má být Aesculapus. Souhvězdí Hadonoš se do ekliptiky dostalo vlivem precese

ZH (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Asi jsem neporozuměl Janovi, myslel jsem, že polemizuje se směrem k Hadonošovi ve prospěch Siria a že došlo k záměně stanovišť. Ale polemizoval zřejmě s tím, že cesta od Hvězdy by vedla k Novému Jeruzalému.

Jinak ta kaple Božího těla uprostřed Karláku je pozoruhodná, to, že Karel údajně vytyčil Nové město podle dispozice Jeruzalému se taky uvádí, zajímavé, že jsme se k těmto věcem z gotické doby ještě nedostali, když už jsme byli u renesance ;).

Franta (Úterý 11. října 2011)  ⇑

ZH: no vždyť směřování k Novému Jeruzalému a Siriu nemusí být nutně v rozporu.
Když uvážíme, že Sirius je nejjasnější hvězda naší oblohy (a tedy "Hvězda" by se mohlo rovnat "Sirius") mohly by být ty tři trasy ve Hvězdě třeba spojniceni, které astrologové malují do projekce hvězdné oblohy když sestavují horoskop.
Podle Wikipedie: Ferdinand Tyrolský sám položil základní kámen k letohrádku 27. června 1555. Určitě tedy měl pro tuto příležitost sestavený horoskop, zvlášť když byl sám astrolog, a my bychom se mohli podívat, kde byl tehdy na obloze Sirius.
Nebo jste se už podíval?

ZH (Úterý 11. října 2011)  ⇑

Přednášku jsem si neposlechl, ale vyrozuměl jsem z textu, že Hadonoš je ve směru zimního slunovratu, kde je i střed galaxie, rotundy a Jeruzalém, od Víta, což je asi pravda, akorát nevím, proč se do toho plete galaxie, o které asi nic nevěděli. Krom toho díky precesi to tehdy bylo jinak.
Průseky Hvězdy míří, ať už záměrně, nebo náhodou, na okraje tehdejší Prahy, tj. k Belvederu nebo spíš k hradbě, která vedle něj tehdy byla na místě pozdější Mariánské, a na kostel na Karlově. Za zmínku stojí, že tyto dvě cesty mají od letohrádku azimut 78 a 103°, dohromady 181, a uprostřed mezi nimi v azimutu 90.35° je petřínský kostel sv. Vavřince a kostel P.Marie Sněžné. Cesta tam v oboře sice není, a nejjižnější cestu ignoruji (myslím ostatně, že vznikla až později), ale je to zajímavé.
P.S.: v přímce to vychází na Google Earth, na mapy.cz ne přesně...
Mimochodem jsem si udělal cvičení v javascriptu, z ovládacího panelu Azoru se lze dostat na výpočet goniometrických funkcí, tj. zadá se poměr stran pravoúhlého trojúhelníku a výsledek vyjde ve stupních.

J. Čihák (Úterý 11. října 2011)  ⇑

ZH: S panem Bridgesem bychom si moc nerozuměli. Například jsem pevně přesvědčen, že hlavní osa Hvězdy směřuje k místu, kde vychází Sirius. Ferdinand Tyrolský se věnoval astrologii a dělal horoskopy pro šlechtu.