ZH (Úterý 11. října 2011)
Jel jsem dnes kolem Slaného, tak jsem se stavil na Božáku, bohužel jsem měl jen svinovací metr a poznámky psal na paragony. Nejsem si nakonec jist azimutem okna, změřil jsem sice všechny rozměry, ale nenapadlo mě, že se vnitřek stavby v místě okna již apsidovitě stáčí. Rozhodně to však není 45° jako na nákresu z Wikipedie (tam se autor strefil do šrafování), osa průzoru nemíří na kraj dveří jako na nákresu, ale doprostřed niky, která je vedle dveří, obdobně jako na Petříně. Odhaduju azimut průzoru kolem 172°, ne 180°.
Zato není těžké určit maximální výšku Slunce, kdy v roce ještě oknem vnikne dovnitř, osa průzoru měří 125 cm, výška je 66,5 cm (spodek i strop vodorovné), altituda tedy vychází 28°, což je hrozně málo, vypadalo by to, že se tam Slunce dostane jen v zimě, nejvýš do dvou třetin února.
Na kámen Slunce vidět nemůže. Otázka je, co stálo v nice, v Jeruzalémě tam nic není, jen dřevěný panel.
Zato není těžké určit maximální výšku Slunce, kdy v roce ještě oknem vnikne dovnitř, osa průzoru měří 125 cm, výška je 66,5 cm (spodek i strop vodorovné), altituda tedy vychází 28°, což je hrozně málo, vypadalo by to, že se tam Slunce dostane jen v zimě, nejvýš do dvou třetin února.
Na kámen Slunce vidět nemůže. Otázka je, co stálo v nice, v Jeruzalémě tam nic není, jen dřevěný panel.

Kniha HAJDY NA HRAD