ZH (Středa 12. října 2011)

Spíš mě zajímají ony hodiny během dne.

Jinak jsem se - nesoustavně, mohou tam být nepřesnosti vlivem rozkouskovanému času na studium a bídné provozní paměti ;) - snažil najít historii hrobky, jak jsem se dočetl, byl to nejprve typický židovský pohřební monument vyřezaný z kamene, našla jej a identifikovala jako Ježíšův hrob sv. Helena ve 4. století, na místě byl Afroditin chrám ze začátku 2. století postavený Hadriánem (dle křesťanské tradice aby potlačil Ježíšův kult, ale tehdy ještě nebylo křesťanství nebezpečné a chrámem jen doplnil dle zvyku fórum při rekonstrukci města).

Helenin syn Konstantin I. Veliký, římský císař podporující křesťanství, nechal srovnat antický chrám se zemí, vystavěl na místě pětilodní baziliku, přičemž původní antický chrám dlouhý asi 28 metrů zabíral východní tři pětiny prostředních tří lodí nového chrámu a dotýkal se Ježíšovy hrobky (viz). Jiní ovšem tvrdí, že antický chrám byl rotundou, avšak uvedený nákres je patrně udělán na základě vykopávek z r. 1970. Hrobka byla zrekonstruována a dle rozporných zpráv buď nezastřešena, nebo ano, opatřena sloupovím. Měla být kruhová s otevřenou předsíní, postavena dosud na skále.

Podle zpráv ze 6. a 7. století byl hrob kamenným monolitem krytým cimboriem podepřeným sloupy. Kolem r. 1010 chrám zbořil kalif Al Hakim, frustrovaný zástupy poutníků, a srovnal obklopující stavbu se zemí, i vyvýšenou skálu s hrobkou. Constantinos VIIII Monomachos (1042-1048) zrekonstruoval hrobku a uzavřel jí do budovy dnešní dispozice. Kaple byla údajně dvanáctiúhlá, její tři strany byly začleněny do předsíně se třemi vchody (v každé stěně jeden). Kapli obíhala arkáda na osmi sloupcích a na ploché střeše byla baldachýnová edikula. Snad to zobrazuje tento obrázek.

Poničenou kapli zrekonstruovali v r. 1555 františkáni. Po požáru r. 1808 zrekonstruovali 1810 kapli ortodoxní. Každá část chrámu patří některé církvi, zejm. katolíkům, pravoslavným a arménské, něco málo i jiným (koptové aj.), jen kaple samotná je společná. Na Velký pátek dle pravoslavného kalendáře v ní jsou celebrovány slavnosti Svatého ohně.
Kritici říkají, že když se svíčka namočí do roztoku s bílým fosforem, tak za několik desítek minut sama vzplane - záleží na koncentraci příslušného rozpouštědla, jakmile se odpaří, fosfor ve styku s kyslíkem vzplane. Patriarchové (a s nimi věřící) čekají na zázrak někdy pět minut, jindy třeba 3,5 hodiny...