J. Čihák (Pátek 2. února 2007)  ⇑

Úkaz na spojnici Svatováclavská kaple - Kříž - Longin není ojedinělý. Podobné vztahy jsem zjistil mezi kostely sv. Jan Nepomucký na Hradčanech, sv. Jan Křtitel na Malé Straně a sv. Cyril a Metoděj na Novém Městě. Spojnice je mírně zalomená a směřuje do blízkosti Jeruzaléma.

Další podíl vzdáleností blížící se hodnotě 1,777... jsem nalezl mezi kostely sv. Jan Nepomucký na Hradčanech, sv. Jan Křtitel na Malé Straně a sv. Václav na Novém Městě.

Sv. Jan Křtitel, sv. Cyril a Metoděj a sv. Václav leží ve vrcholech rovnoramenného trojúhelníku.

J. Čihák (Pátek 2. února 2007)  ⇑

Podíl menší a větší vzdálenosti mezi sousedními svatyněmi se blíží nekonečnému desetinnému číslu 0,777... , které můžeme vyjádřit zlomkem 7/9 nebo 7 lomeno 3 na druhou. Je to asi vedlejší matematický vztah bez významu.

Čísla 1,777... a 0,777... mohou mít nějakou souvislost s křesťanskou symbolikou. Například Pád Jericha a Janova apokalypsa obsahují sedmiček až moc.

J. Čihák (Středa 31. ledna 2007)  ⇑

Pythagorejský trojúhelník a mystika

Strany trojúhelníku jsou v poměru 3:4:5. Obvod má 12 dílů. Čísla 3, 4, a 12 mají význam v astrologii. Zvěrokruh je rozdělen na 12 znamení prostřednictvím čtveřice a trojice. Četl jsem, že se tato čísla objevují v prvotní symbolice křesťanství. 3 kříže Kalvárie, 4 evangelisté a 12 apoštolů. K tomu bych přidal 5 knih Mojžíšových.

Zdeněk Homola (Úterý 30. ledna 2007)  ⇑

Dík za pěkný příspěvek.
Vašim propočtům věřím stoprocentně, pro jistotu jsem vzdálenosti přeměřil na ortofotomapě Prahy 1 : 5 000 a vyšla čísla podobná (1328 a 2375 m, počítáno od středu tumby sv. Václava). Taky se dá předpokládat, že když se rotundy, které patrně měly obecně znázorňovat nebeskou klenbu a měly zřejmě i astronomickou funkci, stavěly na zelené louce, měla jejich vdálenost nějaký řád. Sám jsem z hlediska různých spojnic žádný jiný smysl umístění Sv. Kříže neobjevil, bylo by zajímavé, kdyby vaše zákonitost měla ještě nějaký další smysl.

Zato ten trojúhelník Matěj - Chabry - Kříž, který jste vyčetl, je podle mě úplný nesmysl. Ono je v této branži opravdu třeba vše kontrolovat, protože někteří autoři si s ničím hlavu nelámou, jak se zdá, jsou dnes samí Kellyové a málo Tychonů... Opravdu nevím, co by tyto stavby mělo spojovat, pokud je nedoplňuje nějaký další smysluplný obrazec; chaberský kostelík je v ďolíku a není odnikud vidět, a hlavně poměr vzdáleností vychází 3 : 4,26 : 5,33, což považuju za propastnou odchylku od 3 : 4 : 5.
Já jsem v pár knihách různé ty obrazce zkoumal a přišly mi většinou zcela nevěrohodné, přitom byly prezentovány se suverénní jistotou (hlavně asi s jistotou, že to nikdo přepočítávat nebude). Jediné, co mohu opravdu potvrdit, jsem uplatnil do toho obrázku v sekci Hypotézy. Sám jsem spoustu obrazců zavrhl kvůli nepřesnosti pár metrů, ono se to na normální mapě nezdá, ale při přímém pohledu (nebo na ortofotomapě) si stačí stoupnout o tři metry vedle a je vše úplně jinak.

J.Čihák (Úterý 30. ledna 2007)  ⇑

PYTHAGOROVA VĚTA V JERUZALEMSKÉ LINII

Vycházel jsem ze známého poznatku, že Svatováclavská kaple, rotunda sv. Kříže Menšího a rotunda sv. Štěpána /nyní sv. Longina/ byly postaveny v jedné linii směřující někam na jihovýchod. Vodorovná vzdálenost od Svatováclavské kaple k rotundě sv. Kříže Menšího je 1340 m a k rotundě sv. Štěpána 2380 m. Vzdálenosti nejsou přesné, protože jsem je změřil na mapě. Zkoumal jsem, zda mají nějaký smysl. Nakonec jsem upustil od astronomických úvah a vrátil se ke školní matematice.

Podíl obou vzdáleností 2380/1340 je po zaokrouhlení 1,776119. Hodnota se blíží nekonečnému desetinnému číslu 1,777... , které můžeme vyjádřit zlomkem 16/9. Zlomek nelze zkrátit, ale můžeme ho napsat ve tvaru 4 na druhou lomeno 3 na druhou. Součet čitatele a jmenovatele je 25, což se dá napsat jako 5 na druhou.

Dále stačí troška fantazie a ve zlomku najdeme čtverce nad odvěsnami pythagorejského trojúhelníku. Čtverec nad přeponou je utajen v součtu čitatele a jmenovatele.

Ve vodorovné spojnici mezi uvedenými pražskými svatyněmi je skryta rovnice 5 na druhou rovná se 4 na druhou plus 3 na druhou. Rovnice popisuje vlastnosti pythagorejského trojúhelníku. Poměry jeho stran jsou 3:4:5. Tím se odlišuje od ostatních pravoúhlých trojúhelníků.

A hned se nabízí další souvislost. V pražském astrologicko-geometrickém systému už byl pythagorejský trojúhelník objeven. Jeho strany se blíží poměru 3:4:5. Ve vrcholu pravoúhlých ramen je kostel sv. Matěje v Dejvicích. V dalších vrcholech stojí kostel sv. Jana Křtitele v Chabrech a již uvedená rotunda sv. Kříže Menšího, která je styčným místem tohoto trojúhelníku a spojnice skrývající jeho rovnici.

Je to souhra několika náhod? Nebo to mělo nějaký smysl? Pravděpodobnost objasnění je malá.

Zdeněk (Neděle 31. prosince 2006)  ⇑

Ahoj, no klenoty tu nejsou, ale co není, může být. Komerční to asi nebude, i když, pokud by kynuly milióny, můž nás to zkazit ;), ale to až bude japonská atd. verze. Proberem to u piva. Možná dáme kýžené informace o otvírací době a vstupném jako odkaz na příslušnou sekci stránek Hradu.

Olegos (Neděle 31. prosince 2006)  ⇑

ahoj, je to záslužné a zajímavé, možná by se hodily i obrázky z míst, kam se veřejnost nedostane, korunovační klenoty atp. (já to tu nemohl najít, třeba to někde tady je). Taky by tu asi měly být praktické návštěvnické informace, jak a kde a kdy je otevřeno, kolik stojí vstupné, kde se dá občerstvit a za kolik - to jsou věci, které lidi většinou zajímají. Třeba prokliky s názvem Návštěvní řád, Občerstvení... Napadají mě pak další věci komerčního charakteru, ale vím, že o to vy asi nestojíte a tak je ani neventiluji. Hodně zdaru!

Zdeněk (Sobota 30. prosince 2006)  ⇑

Vítám vás v knize návštěv.
Stránky o Pražském hradu jsou zatím ve fázi testovací verze, budu vděčný za věcné připomínky k obsahu a upozornění na chyby programu.