Z. Homola (Pátek 29. srpna 2008)  ⇑

Filip: to je zajímavá hypotéza. V této souvislosti bych chtěl připomenout Kosmovo Zizi (Žiži?, Ziscis, Sizi, Sixi (poslední dle přepisu kronikáře Karla IV. Marignoly), vyvýšené místo uprostřed města (hradu), o kterém se intuitivně spekuluje, že bylo pohanskou svatyní. Původ slova se hledá ve slovanském žhnouti či seděti (sieža), v německém komentáři ke Kosmově kronice jsem však našel hypotézu o souvislosti s bohyní kojení jménem Ciza (to by taky Němci mohli klidně zapsat jako Ziza).
Kdybych si chtěl taky zafantazírovat, Praha byl takový oblý kopec s kamennou bradavkou, z pod níž vyvěrala voda, no člověka to přímo vybízí, že by to chtěl žižlat či cucat nebo cicmat či cicať :). Každopádně, kdo jiný by tam udržoval věčný oheň než kněžka Libuše, Kazi či Teta, či všechny dohromady?
No, připouštím, že žena před chvílí přinesla burčák a navíc nemůžu najít Kosmovu ani Krisatiánovu kroniku, abych se podíval, kde ta kněžka vlastně podle těchto zdrojů měla dlít a kde měla lázeň, jestli tam je opravdu explicitně uveden Vyšehrad, jak říká Jirásek... No našel jsem, Kosmas, to je beletrie, těžko říct, co vzal z Kristiána, co "od starců", co z římských či germánských zdrojů a co si vyfantazíroval, a v Kristiánově legendě, která Kosmově kronice o 130 let předcházela, je jen toto: "Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše ji založili hrad a dali mu jméno Praha." O pravosti Kristiánovy legendy se ovšem taky pochybovalo.

J. Čihák (Pátek 29. srpna 2008)  ⇑

Germáni se dotazovali bohů na budoucnost. Ganga till frétar.
frét-fyrth-fraga(fregna)-fragen=dotazovat se bohů
Velmi zajímavé.........že by významné Orákulum na obchodní stezce.

filip (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

nechapu proc hledate dalsi nepravdepodobne moznosti jako Auraga kdyz slovo Fraga existuje a je znamy jeho vyznam. Jmeno Prahy prece neni odvozeno od vyrazu pro moře tomui by asi nikdo neuveril.

J. Čihák (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Našel jsem v protogermánském slovníku auraga a uraga, což znamená moře. Rackové měli velmi příznivé podmínky pro život v lužních porostech pražské zákruty. Pravděpodobně tady sídlily velké kolonie ptáků, které sem přivábilo prostředí a hojnost ryb. Široká a líná řeka, osada a křik racků připomínal obchodníkům atmosféru přístavního města. Mohli brodu přezdívat moře-uraga a to se časem uchytilo jako název nebo zastínilo Faragu. Písmeno U se potom měnilo na F a B a dále na P.

filip (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

coz by velice odpovidalo starym povestem ceskym (az moc na to jak jsou casto mimo misu)

Filip (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Navic je zname ze Libuse byla vestkyne spojujici soudcovskou a knezkou ulohu - je tedy tady prirozena vazba na slovo Fraga. Potencialne by to ale mohlo i znamenat "mesto ktere bylo predpovezene" nebo "vyprosene".

filip (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Slovo Fraga znamena v mnoha germanskych a pribuznych jazycich "prosit" nebo "dotazovat se" v pripade mistopisnem se pak jedna o sidlo panovnika nebo misto uctivani - coz bylo u Keltu i Germanu v podstate totozne a par takovychto mist se i naslo v prostredi Prahy (fråga je i Svedke slovo s obdobnym vyznamem)

Z. Homola (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

No, hodně štěstí tedy. Jako jakýsi moderátor tohoto guestbooku se omlouvám, že pořád zpochybňuju vaše nápady, ale tohle mi příjde už hodně vykonstruované, podobně jako, kde jsem to jenom včera četl..., snad ne v prestižním Vesmíru, že by to měl být jahodový nebo malinový kopec, podle toho, jestli na to jdem přes fráninu či špáninu, kde mají podobná slova... Samosebou se místo mohlo nazývat náhodně po čemkoli, na co šlápl nebo narazil ten první autoritativní člověk, který název prosadil, ale pořád si říkám, že hodnověrnější je, že se to jmenovalo po něčem skutečně jedinečném jako je brod, studánka na kopci, pravěká svatyně, keltské hutě, trh ap., když už to evidentně jedinečné místo svou polohou a konfigurací je. Já mívám taky různé nápady, ale bojím se s nimi ven, protože je na první pohled vidět, že jsou to jen fantazie, třeba tohle: když se postavíme na Šance nebo Čihadlo u Točné či, kdyby tam nebyl les, na Závist, odkud na to Keltové a asi i Slované koukali, vidíme město v ose Vltavy jak na dlani, a je to jeden práh (tedy hřbet mezi potoky, směřující k řece, za druhým ;). Anebo si aspoň říkali: hle támhle je ten hřbet plný rudy, kde nám otroci praží železo...

J. Čihák (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Názvy obcí mívají často původ v přírodním charakteru místa. Mnozí hledají vysvětlení v tomto smyslu a tak připojuji další přírodní verzi. V pražském meandru dnes žijí rackové, kachny a v klidnějších místech kormoráni. Na návrších okolo vltavského údolí se houfují havrani. V dávných dobách byly vltavské mělčiny, ostrovy a lužní porosty rájem pro vodní ptactvo. Skály a náhorní plošiny s polostepní vegetací přitahovaly havrany tak jako nyní. Nejprve mě napadlo, že Praha může znamenat Ptáčnice, Rackov, Vranovice a podobně. Lidé zde osídlovali Území ptáků. Bude třeba hledat slova v keltské, germánské a slovanské mytologii. Nakonec se mi zdá velmi pravděpodobná spojitost, kterou vyjádřím názvem Ptačí brod /brody/. Tím nemyslím místa, kde se brouzdají v mělčinách vodní ptáci. Je to název pro přechod přes řeku charakteristický zvýšeným výskytem ptactva v okolí.

Z. Homola (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Ještě bych chtěl doplnit dřívější příspěvek (bez záruky): krom spisu geografa Al-Bakri přepsal Ibrahimovu zprávu jiný arabský geograf Al Hímjarí, dochovaly se fragmenty. A o Praze psal snad v r. 943 Ali Al Masudí dle vyprávění otroků zakoupených v Praze, uvažuje se však i, že i on přepsal Ibrahimovu zprávu, ač rok neodpovídá. Ten nazval město (ev. krále) Al Farang či dle jiných transkripcí Al Farandž, Al Farag, Al Fraga či Al Frandža. (viz)

Z. Homola (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Zní to velmi zajímavě (fragen = něm. ptát se (v daném případě třeba u věštce)). Pragermánsky je fráʮ moudrost, zda to je příbuzné s fraga, nevím. Že kopec se studánkou na temeni měl magický význam již v předslovanské době se intuitivně zdá pravděpodobné. Můžu se zeptat na zdroj, dle kterého znamená fraga oraculum?

Filip (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Fraga je germanskeho puvodu a bylo to misto objetovani a doptavani se na Bozi vuli, tedy Orakulum.

Z. Homola (Středa 27. srpna 2008)  ⇑

Ještě doplním, co znamená dnes arabsky farag (faraj), no nejspíše dámský pohlavní orgán (to by souviselo s přídomkem matka měst :-)). Ale i jiné dutiny, radost, nasunutí. viz

J. Čihák (Středa 27. srpna 2008)  ⇑

DURYNKOVÉ
Po roce 480 obsadili území Čech a po porážce s Franky roku 531 museli území vyklidit. Zanechali tady hroby a tzv. durynské spony, které se nacházejí v povodí Vltavy a na jejich hlavním území. Našel jsem několik názorů, že už Durynkové obsadili brod v pražské zákrutě a kontrolovali zde obchod. Někteří později splynuli s přistěhovalci.
www.muzeum-pribram.cz/akce/06germa/06germa.html
http://mujweb.cz/www/barbari/durynkove.htm

Z Homola (Středa 27. srpna 2008)  ⇑

Báraja - g a j jsou tuším jiné transkripce téhož arabského znaku, ne že bych tomu rozuměl, ale narazil jsem na to při hledání významu arabského slova farag = faraj (zlepšení).