Kniha HAJDY NA HRAD
Z. Homola (Sobota 30. srpna 2008)
Velká keltská oppida byla od Prahy (hradu) relativně daleko, Závist 14 km vzdušnou cestou (není ani na území dnešní Velké Prahy), Stradonice dvakrát tolik. Nevím, zda někdo může vědět, jak to kde bylo s keltskými věštírnami na našem území, tuším, že účel staveb na závistské akropoli je stále předmětem sporů.
Chci tím říct, že keltské věštírny nemusely být na akropolích velkých oppid, která jsou někdy označována jako refugia (útočiště při napadení). Keltští druidové údajně ctili sepětí s přírodou a nestavěli honosné chrámy, jejich prosté svatyně byly umístěny uprostřed přírody, zřejmě tedy mimo města (oppida).
No, přesněji: někdy se uvádí, že byli tři druhy druidů, bardi - posvátní pěvci (řekl bych něco jako kněží), vatové - věštci a vlastní druidové - vládci a nositelé tajného vědění, z jejichž středu vyšel koibhi, hlavní vládce. Ten by asi tedy dlel na akropoli a vatové třeba na těch odlehlejších místech. Před zasvěcením ovšem prý obecně druidové dleli až dvacet let v odlehlých poustevnách.
První, co se o Keltech člověk všude dočte je, že uctívali hory a studánky (takže předpokládám, že ze studánky na temeni kopce (Prahy) museli být u vytržení). V době, kdy byli druidové pronásledováni a vyvražďování (Římany, křesťany), přebírali ve větší míře jejich funkci a ústní tradici nenápadnější druidky (drusady), které dlely např. na neobydlených ostrovech (v kontextu Británie a Francie) ap. Předpokládá se, že křesťanská posedlost vyhledáváním a vražděním čarodějnic vznikla takto.
V raném středověku ovšem na našem území již Keltové půl tisíciletí nebyli, resp. kdo ví, nedávno proběhla tiskem zpráva, že Němci mají půl keltské krve.
Vždycky jsem uvažoval, jak závistští Keltové překračovali Vltavu k protějšímu Havlínu. Zda tam mohl být brod či zda používali plavidla, anebo zda museli k brodu až do Prahy. Berounka, resp. Mže ústila možná jinde než dnes, pod Havlínem, kde je staré koryto, skoro proti Břežanské rokli, řeky se tam ovšem jistě doširoka rozlévaly (dnešní vybagrované koryto Vltavy mate), takže tam možná opravdu brody byly.
No, chci tímto textem přiživit svou oblíbenou spekulaci, že na Žiži mohlo být již keltské (na Hradčanech byly prokázány stopy laténského osídlení, v Bubenči a leckde jinde po Praze byla keltská pohřebiště), později germánské a slovanské oraculum, než na témže místě první křesťané postavili první kostel (jak známo, na těchto stránkách jsem vyslovil hypotézu, že Bořivojův kostel Panny Marie nebyla ona kaple v předhradí, ale vítězící církev postavila rotundu, předcházející oné pozdější větší, přímo na na Žiži).
Chci tím říct, že keltské věštírny nemusely být na akropolích velkých oppid, která jsou někdy označována jako refugia (útočiště při napadení). Keltští druidové údajně ctili sepětí s přírodou a nestavěli honosné chrámy, jejich prosté svatyně byly umístěny uprostřed přírody, zřejmě tedy mimo města (oppida).
No, přesněji: někdy se uvádí, že byli tři druhy druidů, bardi - posvátní pěvci (řekl bych něco jako kněží), vatové - věštci a vlastní druidové - vládci a nositelé tajného vědění, z jejichž středu vyšel koibhi, hlavní vládce. Ten by asi tedy dlel na akropoli a vatové třeba na těch odlehlejších místech. Před zasvěcením ovšem prý obecně druidové dleli až dvacet let v odlehlých poustevnách.
První, co se o Keltech člověk všude dočte je, že uctívali hory a studánky (takže předpokládám, že ze studánky na temeni kopce (Prahy) museli být u vytržení). V době, kdy byli druidové pronásledováni a vyvražďování (Římany, křesťany), přebírali ve větší míře jejich funkci a ústní tradici nenápadnější druidky (drusady), které dlely např. na neobydlených ostrovech (v kontextu Británie a Francie) ap. Předpokládá se, že křesťanská posedlost vyhledáváním a vražděním čarodějnic vznikla takto.
V raném středověku ovšem na našem území již Keltové půl tisíciletí nebyli, resp. kdo ví, nedávno proběhla tiskem zpráva, že Němci mají půl keltské krve.
Vždycky jsem uvažoval, jak závistští Keltové překračovali Vltavu k protějšímu Havlínu. Zda tam mohl být brod či zda používali plavidla, anebo zda museli k brodu až do Prahy. Berounka, resp. Mže ústila možná jinde než dnes, pod Havlínem, kde je staré koryto, skoro proti Břežanské rokli, řeky se tam ovšem jistě doširoka rozlévaly (dnešní vybagrované koryto Vltavy mate), takže tam možná opravdu brody byly.
No, chci tímto textem přiživit svou oblíbenou spekulaci, že na Žiži mohlo být již keltské (na Hradčanech byly prokázány stopy laténského osídlení, v Bubenči a leckde jinde po Praze byla keltská pohřebiště), později germánské a slovanské oraculum, než na témže místě první křesťané postavili první kostel (jak známo, na těchto stránkách jsem vyslovil hypotézu, že Bořivojův kostel Panny Marie nebyla ona kaple v předhradí, ale vítězící církev postavila rotundu, předcházející oné pozdější větší, přímo na na Žiži).
