Z. Homola (Pátek 29. srpna 2008)

Filip: to je zajímavá hypotéza. V této souvislosti bych chtěl připomenout Kosmovo Zizi (Žiži?, Ziscis, Sizi, Sixi (poslední dle přepisu kronikáře Karla IV. Marignoly), vyvýšené místo uprostřed města (hradu), o kterém se intuitivně spekuluje, že bylo pohanskou svatyní. Původ slova se hledá ve slovanském žhnouti či seděti (sieža), v německém komentáři ke Kosmově kronice jsem však našel hypotézu o souvislosti s bohyní kojení jménem Ciza (to by taky Němci mohli klidně zapsat jako Ziza).
Kdybych si chtěl taky zafantazírovat, Praha byl takový oblý kopec s kamennou bradavkou, z pod níž vyvěrala voda, no člověka to přímo vybízí, že by to chtěl žižlat či cucat nebo cicmat či cicať :). Každopádně, kdo jiný by tam udržoval věčný oheň než kněžka Libuše, Kazi či Teta, či všechny dohromady?
No, připouštím, že žena před chvílí přinesla burčák a navíc nemůžu najít Kosmovu ani Krisatiánovu kroniku, abych se podíval, kde ta kněžka vlastně podle těchto zdrojů měla dlít a kde měla lázeň, jestli tam je opravdu explicitně uveden Vyšehrad, jak říká Jirásek... No našel jsem, Kosmas, to je beletrie, těžko říct, co vzal z Kristiána, co "od starců", co z římských či germánských zdrojů a co si vyfantazíroval, a v Kristiánově legendě, která Kosmově kronice o 130 let předcházela, je jen toto: "Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše ji založili hrad a dali mu jméno Praha." O pravosti Kristiánovy legendy se ovšem taky pochybovalo.