J. Čihák (Pátek 16. října 2009)  ⇑

Význam starého slova windon je vysvětlován německým slovem winden, které má až příliš významů. Nabízí se vysvětlení, že Cichuové čistili vymlácené obilí od plev vyfoukáváním, ale to dělali zemědělské kmeny všude. Slovo bývá ztotožňováno s Venedi, Veneti a Vinidi, což je označení Slovanů ve středověkých latinských spisech. Vysvětlení, že Cichu Windones znamená Čeští Slované, se zdá pravděpodobné.

Připadá mi, že slovo Windones je náboženského původu a znamená "uctívači vanutí" neboli "uctívači větru". Z toho vyvozuji spekulativní závěr, že Cichuové vyznávali kult boha větru a značný význam přisuzovali věšteckým praktikám, při kterých hrál hlavní úlohu vítr. Převládající zemědělský způsob obživy ovlivnil náboženství a proto byli více uctíváni bohové větru a životodárného děště. V hierarchii bohů však obecně převládali ti, kteří vládli nejobávanějším přírodním živlům. Pokud by některý kmen upřednostňoval boha větru před vládci bouří, blesků, hromobití a zemětřesení, pak by tím budil pozornost a mohl by ke svému jménu dostat přezdívku, například "foukaři". Pravý význam slova Windones je stále nejasný. Podle mého názoru může slovo znamenat "uctívači větru", méně pravděpodobné je jméno větrného božstva.

J. Čihák (Sobota 10. října 2009)  ⇑

Ve franckých kronikách je zaznamenáno Cichu Windones. Kdo teda ti Češi byli? Zemědělci, vili věnce či přišli otamtud, odkud fouká vítr? Slovo windon je v protogermánském slovníku.

J. Čihák (Středa 7. října 2009)  ⇑

Vyskytují se názory, že haploskupina nejrozšířenější mezi lidem mohla být jiná než haploskupina knížecích rodů. Mohly se lišit i haploskupiny mezi knížecími rody vládnoucími na jednom územním celku. Výzkum to v mnoha případech prokáže, o tom nelze pochybovat. Je otázka, jestli to pomůže k objasnění nebo vznikne ještě větší zmatek. Mnozí se toho obávají. Ucelené a podrobnější výsledky v rámci Evropy však budou získány až po prozkoumání mnoha koster z lidových pohřebišť a z hrobů nepochybně knížecích. Rozumné jsou možná úvahy, aby se s rozsáhlým výzkumem začalo později, až bude genetika pokročilejší a z výzkumu se vytěží o mnoho více. Je to vlastně podobné jako s živelnými počátky archeologie, které nadělaly víc škody než užitku.

J. Čihák (Úterý 6. října 2009)  ⇑

Proslýchá se, že projekt Archeosteon byl zastaven. Prý z obav, že dějiny budou úplně změněny, což nelze zatím vyloučit. Pro příklad doporučuji přečíst článek Německé kosti vedou k carům na lidovky.cz. Asi se hned tak nedovíme kde Přemyslovci měli původ. Spekuluje se o slovanském, anglosaském, románském i jiném. Loni jsem našel ke starogermánskému slovu Fraga-orakulum staroslovanské vraža (viz 4.9.2008/II, 5.9.2008/I-V, 1.10.2008/I). Pokud bude původ Přemyslovců slovanský, anglosaský nebo smíšený, pak zůstane domněnka o věštírně stále pravděpodobná.

J. Čihák (Pátek 2. října 2009)  ⇑

Zveřejněné výsledky genografického výzkumu současné populace jsou odlišné od situace v Čechách před více jak 1000 lety. Za tu dobu se v Evropě odehrálo mnoho událostí. Analýzy kostí ze středověkých hrobů přinesou cenná a možná i překvapivá fakta.

J. Čihák (Čtvrtek 1. října 2009)  ⇑

Výzkum DNA sv.Václava-jak dopadl?? To by mě také zajímalo, jako toho tazatele na genomac.cz/forum. Jsou zde informace o testech Y a Mt.

J. Čihák (Sobota 19. září 2009)  ⇑

Nyní se mi to rozleželo v hlavě, fraga-phraga mohla obecně znamenat kontrolovaný průchod. Mohl to být výraz pro celní osadu. U nejvýznamnější v kraji se slovo stalo názvem a poté z toho odvodili název pro celé ovládané území. Dostal jsem však lepší nápad. Už dávno jsem měl pocit, že je v názvu skryto cosi magického a proto se nedaří původ objasnit. Mysticismus a magie měly v těch dobách nesmírný význam. Proto jsem znovu oprášil pravděpodobný význam starogermánského slova fraga. Když nebudeme hledat složité souvislosti, tak můžeme vycházet ze dvou spisů. Jeden udává, že na sever od Dunaje byl kraj Fraganeo. Druhý nazývá město u Vltavy Fraga. Bývá zvykem říkat, co se samo nabízí, bývá klamné. Může to tak být, neboť spisy mohou obsahovat nepravdy nebo zmíněná oblast mohla ležet dále na sever. Už řadu let vznikají tendence k přehodnocení stěhování národů. Prý přitom docházelo více ke směšování národů. Připustme tedy, že zde mohl sídlit čechogermánský kmen Fragarů, který postupně ovládl větší oblast. Měl významnou věštírnu Fragu, podle které si dal jméno a nazval svoje území Fraganeo.(? podle některých názorů bylo Fraganeo jméno velmože) Kopec s věštírnou byl v kraji natolik proslulý a název zažitý, že se nové hradiště nemohlo jmenovat jinak.

ZH (Pátek 18. září 2009)  ⇑

No já nejsem dost fundovaný se k tomu vyjadřovat, nicméně se stydím, že jsme onen tvar Fraganeo opomněli diskutovat (text znám, ale pokládal jsem to jen za gramatický tvar Fragy). Tuším, že ztotožnění Fraganeo s Pražskem bylo zpochybňováno, a priori se mi nezdá, že by tu bylo 40 civitates, když Beheimare, je-li Čechami, jich mělo 15, ale kdoví, jak to bylo. Zatímco Beheimare je v textu řazeno mezi okolní regiony, Fraganeo někam mezi polské.
Ten autor v www.boiohaemum.cz si teda nedělá vůbec žádné starosti s aspoň zdáním věrohodnosti svých tvrzení v žádném směru, nicméně je to zajímavé. Jen jsem v protokeltském slovníku Velšské university ono slovo nenašel, vy ano? Ale v tomhle asi autor nefantazíruje.
Nicméně jste tu tuším už před časem práh ve smyslu závora zmiňoval, to zní hodnověrně, mně to taky kdysi napadlo, ale neuplatnil jsem to, protože jsem si říkal, že velká řeka s brodem je nápadnější, než nějaké opevněné mýto, které bylo ledaskde a že to tedy pro název Prahy není tolik pravděpodobné, ale zmíním to v textu.
Ten slovotvorný postup blata-Blatov mi v případě Prahy teda připadá dost přitažený za vlasy.

J. Čihák (Čtvrtek 17. září 2009)  ⇑

Pokud uvěříme, že tady byla hraniční(pražná) oblast(panství) Fraganeo a Vltava s Labem tvořily střeženou linii, potom mohl jediný průchod dostat jméno Fraga nebo Fáraga. To myslím dost konkuruje domněnkám o germánském brodu nebo věštírně a na straně druhé to podporuje důvěru v přepisy Ibrahimovy zprávy. Fraga(Phraga) byla osadou, kde byl kontrolovaný přechod mezi vých. a záp. Evropou, zároveň obchodní centrum v Čechách a místo kde se dařilo řemeslné výrobě. Podle mého názoru se říkalo střežené linii fraganeo, potom dostalo panství název Fraganeo, od toho, podle tehdejších jazykových zvyklostí, dostala osada název Fraga a ten se přirozeně přenesl na hradiště. Předpokládám, že již osada měla pevnostní ráz a bylo tam i mnoho ozbrojenců. Podle této spekulace by název Praha znamenal jen to, že Pražský hrad byl postaven na střežené linii, které se říkalo fraganeo. Podobně název obce Blatov vyjadřuje, že byla založena u blat. Od názvu hlavního města se očekává více. Přesto jsem potěšen, protože název může vyjadřovat velký význam Prahy v Evropě 8. a 9. století.

J. Čihák (Čtvrtek 17. září 2009)  ⇑

ZH: Doporučoval bych přečíst latinský text spisu Bavorský geograf z 9. století. V soupisu krajin je uvedeno Pražsko se 40 pevnostmi. Moje poslední zaujetí podporují zajímavé názory na www.boiohaemum.cz Hledej: 6. Mluvili keltsky .

J. Čihák (Středa 16. září 2009)  ⇑

Název Prahy vznikl v 9. století. Toto období českých dějin je velmi zamlžené a je tedy rozumné uvažovat o objasnění vzniku názvu skepticky. Ani nevíme, zda název hradiště vznikl nově nebo byl převzat ze staršího místního pojmenování. Bylo by alespoň záslužné stanovit pořadí všech domněnek podle jejich pravděpodobnosti. Na to nejsem dost moudrý, abych sestavil soubor kritérií pro posouzení problému, který by nejspíše vyvolal polemiku v senátu i v akademii.

J. Čihák (Úterý 15. září 2009)  ⇑

Trochu jsem propral všechny dohady a nabývám přesvědčení, že se v Praze opravdu pražilo. Avšak nebyly to nerostné a jiné suroviny. V Praze byly praženy obchodní karavany, jinak řečeno byly prahovány-omezovány na obchodní stezce. Zárověň byla střežena Vltava a Labe, aby karavany nemohly Prahu obcházet a tak se vyhnout placení a obchodu, který nebyl pokaždé výhodný.

J. Čihák (Úterý 21. července 2009)  ⇑

Podle Kristiánovy legendy Slované založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom následuje popis Bořivojova života. Z toho vzniká dojem, že Praha opravdu vyjadřuje mezník v náboženství Slovanů obývajících Českou kotlinu. Snad i ten mor, který vypukl před založením hradu, je obrazem škodlivosti pohanství. Hledání pomoci u věštkyně znamená potřebu pohanství vymýtit, protože jeho živelnost mařila udržení jednoty a centrální moci. Nesmíme však zapomínat, že Kristiánova legenda je přijímána různě a někteří ji dokonce považují za podvrh. Pokud tomu tak není, potom je starší rukopis cennější, neboť historická fakta jsou méně překrývána mýty a novými interpretacemi.

J. Čihák (Úterý 21. července 2009)  ⇑

Našel jsem zajímavý článek o špatných překladech Kosmovy kroniky, které změnily smysl původního textu. /www.opusmusicum.cz Článek Hudební zmínky v Kosmově kronice/ Proto je nejisté, jestli zkoumáme symbolicky a obrazně sdělené skutečnosti nebo nesmysly.

J. Čihák (Čtvrtek 16. července 2009)  ⇑

Těch dohadů už je moc, vzájemně se vylučují, některé odporují faktům nebo věrohodnějšímu tvrzení a k ničemu to všechno nevede. Ovšem líbit se budou jednoduché průzračné teze, ikdyž jsou založené hlavně na představách.

Podle pověsti byla na počátku Prahy věštba, což je dost pravděpodobné, ale obsah věštby zapsaný v kronikách mohl vzniknout dodatečně. Přitom byly do pověsti zašifrovány údaje o založení hradu a původu názvu. Slova "muž, an teše práh" jsou opravdu lákavá ke zkoumání.