Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Drága je from Proto-Slavic *dorgъ a znamená drahý.

Co třeba zkusit dovodit etymologii slova dráha. Viz třeba:

"Počeštělé slovo kariéra je odvozeno z francouzského slova carrière a znamená dráha. Prapůvod je v latinském slově carrus, z něhož je odvozeno i české slovo kára"

ze základu "carrus" má být prý odvozeno i slovo čára (tedy stopa vozu) a pak také přeneseně "čarovat", tedy kreslit čáry (což prý byl jeden z projevů "jak čarovat")

J. Čihák (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Dražice Dražíč

J. Čihák (Úterý 7. června 2011)  ⇑

drága
Draga Požeška
Mošćenička Draga

Jan Cinert (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

U variant jména germánské Letní bohyně je vidět jak se výslovnostně proměňovalo -g na -dž a -j (viz jazz) nebo -t. To je ale už pro specializované lingvisty, pro nás je podstatné, že všechny varianty jsou rozšířením per- a mají původní smysl "pršaná", tedy oplodňovaná a rodící.

Zajímavá je i zmíněná jahoda, která má pozůstatek "zdůraznění přízvuku" ja-(a-). Totéž je ve jménech A-Thena a A-Pfrodita, která jsou tím velmi stará a vznikla před přeměnou hlásky a- na vyjádření negace. Řekl bych, že a-(ja-) je také spíše původním rozšířením kořene Theo (stín) měnící na A-Thena (stíněná) a stejně Pfrod (dešťová, říční voda) na A-Pfrodita (pršaná). Z (j)a-goda pak zůstává kořen God, čili opět jeden z názvů boha ZO "chodícího" po obloze. Podobně jako "plo-d" z per-t, by jahoda měla být nazvána ve smyslu "vzniklá po oplození dešťovou vodou", jinak také "boží".

Odkaz na kresbu podle "brakteátu" je opravdu pěkný úlovek. Připomíná mi otisk mykénského pečetního prstenu (u mne na str. 38), kde je na obvodu šest hlav, jako je tady šest "podkov". To asi nebude náhoda, ale doklad toho, že v mezidobí musela existovat tradovaná piktogramová vyobrazení, podle kterých se také vyprávěly mýty. "Podkovy" by tedy měly vyjadřovat šest roků poloviny Jupiterova roku a tři "ležaté kříže" počet 3 x 4 = 12 solárních roků Jupiterova roku. Samozřejmě musíme doufat, že se nejedná o novodobý padělek.

Franta (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

Aha, tak to jsem zase "objevil Ameriku".

Když tak koukám na slovo "frega", pořád se mi tam místo g vkrádá j (asi podle vzoru Mág od K.H.Máchy).

Pominu-li jméno "freja", nabízí se z podobného soudku ještě Frigg.
Třeba u hesla:
http://en.wikipedia.org/wiki/Frigg
An English charter from 936 AD displays the name Frigedune, which means "Valley of Frig"

V souvislosti s Frigg je takéé uváděna vazba na Venuši, viz

"The Norse name for the planet Venus was Friggjarstjarna 'Frigg's star'."

a nebo u hesla:
http://als.wikipedia.org/wiki/Frija (jiné jméno než Freyja)
je odkaz na brakteát s vyobrazením Frigg - a také osmicípé hvězdy (tedy Venuše) a po obvodu je na jedné straně 5x útvar připomínající podkovu (či měsíční srpek), na druhé jsou tři asi ležaté kříže. Dojem trochu kazí to, že "podkovovitý útvar je nad křížky uveden ještě jeden.
Jinak by to bylo zase vyjádření 5+3.

ZH (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

Něco už tady bylo: https://zhola.com/praha/guestbook/search.php?vyraz=jahod&kam=vypis

Franta (Neděle 5. června 2011)  ⇑

Etymologie slova jahoda

Franta (Neděle 5. června 2011)  ⇑

J.Čihák: uvažujeme-li o slovu "Fraga", zkusme se oprostit od "fragen" a zkusme se poohlédnout i po slovech podobně znějících - přímo se nabízí "saxifraga" - lomikámem. A nebo také "fragaria".

Fragaria vesca snad pochází od Linného, co tím chtěl říci nevím, ale:

http://de.wikipedia.org/wiki/Erdbeeren
In der Antike wurde sie „frega“ oder „fregum“ genannt

http://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Erebeie
De naeme fragaria komt lichtkaans van et Latiense woord "fragans" dat geurend betekent.

Anglický význam slova "geurend" je prý "fragrant", tedy vonící.

Anglicky "straw" je sláma, tedy "strawberry" od toho, že se zrající plody pěstovaných jahod podkládaly slámou?

V anglické přírodě rostoucí jahody se určitě jmenovaly jinak, dolnosasky asi taky.

Tak, co takový "jahodový vršek"

Zkuste něco najít!
:-)

Franta (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Díky za objesnění!

Jan Cinert (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Athéna je vždy oblečená s helmou a štítem, případně i s ještěrem, zoomorfikací stínu. Je tedy "zastíněná". Zlehčování Letní bohyně je určitě dáno vývojem. Chudák ženská to odnesla za všechny víceleté cykly, protože se počítání času podle osmiletého cyklu nescházelo s Jupiterovými roky. Z toho její "nevěra", pěkně podaná v Ezechielovi. Hospodin věří v její napravení a obnovení "smlouvy", tedy že se časy opět sejdou.

Jan Cinert (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Ještě ke Dvanácti měsíčkům. Pohádka je založena na mýtické anekdotě, čili "co by se stalo, kdyby byl porušen časový řád?". Proto Maruška dostává zdánlivě nesplnitelný úkol, ale nakonec to vše pohádkově dobře dopadne. Jméno Letní bohyně Maruška je odvozeno od "mar" (deštěm oplodňovaná - milovaná) a Holena je ve smyslu "pustá, prázdná". Holena v lednu rozkazuje, protože je to období její vlády, podobně v Husopasce převzala cestou vládu služebná, ale po ní zase princezna. V Mrazíkovi zůstává Zimní bohyně doma a Nastěnka v zimě usíná a probouzí se na jaře.

Franta (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Proč je Athéna Zimní bohyně? Je to snad proto, že jsou obě považovány za dcery Dia a k Afroditě se "hodí lépe" Letní bohyně?
A není to zlehčování Afrodity jen nějaký pozdější nános z pozdější doby?

Jan Cinert (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Mýty prodělaly svůj vývoj a ne všude stejný. Například blíženci se někde dochovali jako dvě samostatné, ale neoddělitelné osoby, zatímco v Mezopotámii z nich vznikl jednoosobní Ismú/Isimů se dvěma tvářemi. Podobně i na Maltě byly nalezeny sochy kypré Letní bohyně s vyhublými až "zvířeckými" zády. Innana/Ištara je někdy rovněž zobrazována se "zvířecími" částmi, jako nohy nebo křídla. Podle mne to má vyjádřit dvojjedinnost Letní a Zimní bohyně, přičemž je preferována Letní. Jasný sjednocený princip v pozdních záznamech mýtů/pohádek pak není možné utvořit. Většinou je kladnou hrdinkou Letní bohyně, ale v mýtu o Dobryňovi je to naopak. Rovněž řecká Zimní bohyně Athéna je váženou bohyní, zatímco Letní bohyně Afrodita je zlehčována.

V pohádkách se většinou jedná o "střídání vlády" bohyň během solárního roku, proto jejich časté zaměňování. U Straby, Kainida a Teiresia se jedná o proměnu ženy v muže a posléze (po smrti) zase v ženu. Tím jsou skutečně vyjádřeny přeměny polovin časových cyklů. Nejlépe je archetyp zachován ve Strabovi, protože mýtus byl stále vyprávěný podle (nedochovaných) piktogramů a poprvé zapsán. Proto jsou v tomto mýtu ještě také uříznuté "uši", jelikož znak denních blíženců byl na začátku piktogramové řady. Z Kosmova záznamu není úplně jasné, jestli Straba s Lučany byli Achájové (Venušin cyklus) a Pražané Trójany (Oráčův cyklus) nebo naopak. Straba překonal osmiletý cyklus, ale hned z vyprávění mizí. Pražané mají "převlečení do zbroje vladařovy", jako u Achilla a Patrokla, čímž má být přelstěn a poražen stý lunární měsíc Hektór. Zdá se pravděpodobnější, že Pražané v mýtu vystupují jako Achájové a Izraelci (viz David a Goliáš), tedy osmiletý cyklus, zatímco Lučané, Trójané a Filištíni jako devatenáctiletý cyklus.

Jestli sedláci dělali v 19. století kříž před koněm, tak už jen ze zvyku a nevěděli proč. Já takové pozdní argumenty raději moc nepoužívám, neboť pak už uniká sama podstata mýtu a může se dojít k tak fantastickým novodobým výkladům, jako měl profesor muzikologie Karbusický. Avšak zařazeno do vývojové řady astronomický princip - rituál - lidový zvyk, to s druhou "koňskou/jezdeckou" mužskou polovinou Venušina cyklu jistě souvisí.

Franta (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Nechal sem se unést dvanáctiměsíčním dělením roku a každému z vyjmenovaných měsíců jsem automaticky přidal ty dny do celého čtvrletí. Vlastně je to s tou vládou asi půl na půl. Pohádka se odehrává v zimě a od března do září, to bude období mezi rovnodenostmi.

Franta (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Jan Cinert: No ano, Nastěnka. U nás asi pohádka "O dvanácti měsíčkách", tam se zlá sestra jmenuje Holena (což by mohla být narážka na "paní Hole" - půvabně slovensky, tuším, Perinbaba - to zase odkaz na Peruna).
Maruščino kouzlo (předpokládejme, že je letní bohyně) zafungovalo pro měsice březen, červen a září - to by tedy naznačovalo, že vláda letní bohyně byla tři čtvrtiny roku a zbytek, o kterém se nemluví, by tedy "vládla Holena"?

Straba dělá v bitvě před nohami koně magické znamení, které mu poradila jeho macecha. Velmi pravděpodobně se jednalo o "ondřejský kříž" - od Kosmy víme, že měl udělat znamení kříže, Váňa uvádí figurku koně (Opolí, 10. stol.), které má před předními nohami naznačen ležatý kříž. Karbusický ve své knize (Báje, mýty, dějiny) píše, že podobné znamení dělali koním před vyjetím, sedláci bičem ještě koncem 19. století.

Poráží Straba, tím, že zabíjí astrální projekci své manželky, tu první "ženskou" polovinu cyklu?