Jan Cinert (Sobota 4. června 2011)

Mýty prodělaly svůj vývoj a ne všude stejný. Například blíženci se někde dochovali jako dvě samostatné, ale neoddělitelné osoby, zatímco v Mezopotámii z nich vznikl jednoosobní Ismú/Isimů se dvěma tvářemi. Podobně i na Maltě byly nalezeny sochy kypré Letní bohyně s vyhublými až "zvířeckými" zády. Innana/Ištara je někdy rovněž zobrazována se "zvířecími" částmi, jako nohy nebo křídla. Podle mne to má vyjádřit dvojjedinnost Letní a Zimní bohyně, přičemž je preferována Letní. Jasný sjednocený princip v pozdních záznamech mýtů/pohádek pak není možné utvořit. Většinou je kladnou hrdinkou Letní bohyně, ale v mýtu o Dobryňovi je to naopak. Rovněž řecká Zimní bohyně Athéna je váženou bohyní, zatímco Letní bohyně Afrodita je zlehčována.

V pohádkách se většinou jedná o "střídání vlády" bohyň během solárního roku, proto jejich časté zaměňování. U Straby, Kainida a Teiresia se jedná o proměnu ženy v muže a posléze (po smrti) zase v ženu. Tím jsou skutečně vyjádřeny přeměny polovin časových cyklů. Nejlépe je archetyp zachován ve Strabovi, protože mýtus byl stále vyprávěný podle (nedochovaných) piktogramů a poprvé zapsán. Proto jsou v tomto mýtu ještě také uříznuté "uši", jelikož znak denních blíženců byl na začátku piktogramové řady. Z Kosmova záznamu není úplně jasné, jestli Straba s Lučany byli Achájové (Venušin cyklus) a Pražané Trójany (Oráčův cyklus) nebo naopak. Straba překonal osmiletý cyklus, ale hned z vyprávění mizí. Pražané mají "převlečení do zbroje vladařovy", jako u Achilla a Patrokla, čímž má být přelstěn a poražen stý lunární měsíc Hektór. Zdá se pravděpodobnější, že Pražané v mýtu vystupují jako Achájové a Izraelci (viz David a Goliáš), tedy osmiletý cyklus, zatímco Lučané, Trójané a Filištíni jako devatenáctiletý cyklus.

Jestli sedláci dělali v 19. století kříž před koněm, tak už jen ze zvyku a nevěděli proč. Já takové pozdní argumenty raději moc nepoužívám, neboť pak už uniká sama podstata mýtu a může se dojít k tak fantastickým novodobým výkladům, jako měl profesor muzikologie Karbusický. Avšak zařazeno do vývojové řady astronomický princip - rituál - lidový zvyk, to s druhou "koňskou/jezdeckou" mužskou polovinou Venušina cyklu jistě souvisí.