ZH (Sobota 19. listopadu 2011)  ⇑

Dík za Rožmberky. Pršiboha musím nějak lépe prostudovat, koukám, že se v zasmušilých Čechách podle něj jmenuje úplně všechno ;).

Já zase to svoje: rozbily se mi oba foťáky, koupil jsem nový a v návalu nadšení bloudil mj. po Strahově. Vyfotil jsem Prašnou bránu v zákrytu se severní mosteckou věží, pak branou mezi věžemi a pak jižní věží, ta moje 90° linie prochází mezi věžemi (viz, viz).

Ovšem zjistil jsem, že staré ortomapy, které jsou na Google mapách, jsou značně nepřesné, například budovu Křížovnického kláštera to protíná snad o 10 m vedle. Ty nové mapy na mapy.cz jsou téměř přesné, poctivě ale neposkytují zlomky stupňů, neb za tak přesné se asi nepovažují.

J. Čihák (Sobota 19. listopadu 2011)  ⇑

ČT24 – hrobka Rožmberků

Jan Cinert (Sobota 19. listopadu 2011)  ⇑

Tyto výklady jsou známé a opakované. Zkusme se odvážně podívat pravdě do očí. Loupežníci na dohled od opevněného Pražského hradu? Nesmysl. Strážní stanoviště pár metrů od opevněného Pražského hradu? Nesmysl. Již když se někde svolávalo vojsko do boje, věděli to všichni v okolních zemích. Když se vojsko, či většinou vojska, dala do pohybu, vědělo se přesně kudy táhnou a dále potáhnou, protože stezky byly danné. Zjištění, že se blíží nepřítel koukáním ze Strahova by bylo hodně zpožděnou informací a zcela zbytečnou.
Název obsahuje prastarý sakrální kořen *tar, satemizovaně *sar, rozšířený o -g/k/ch. Takže jsme zase u starého známého boha ZO jehož jiné slovní kořeny se spojují v kommen (něm. chodit) a kámen. Řekl bych, že původně se vyvýšenina Petřína se Strahovem původně nazývala souhrnně Strahov podle skalních (kamenných) výchozů. *Sarag/strah má mužskou koncovku -ov, podle mytologického boha ZO, nikoliv podle mužského osobního jména, jak by se podle dosavadních praktik vykládalo. Mimochodem je zajímavé, že zde se fantazie uplatnila na plné obrátky, zatímco u jiných takových názvů z regionů se zcela automatický pouze napíše původ názvu ze jména osobního díky koncovce -ov. Že by skrytý pragocentrismus a to co má platit jinde, by pro Prahu neplatilo?

J. Čihák (Pátek 18. listopadu 2011)  ⇑

Naše řeč: Jméno Strahov souvisí zjevně se strážní funkcí (stč. strahovati, strážiti). Podle Tomka, Dějepis Prahy I, 33, šlo by tu spíše o strahování loupežnické.

J. Čihák (Středa 16. listopadu 2011)  ⇑

Ze stsl. sragъ vzniklo polské slovo srogi. Nyní má více významů, z původního se zjevně dochovaly hrozný a strašný. Ruský tvar je soroga.

J. Čihák (Středa 16. listopadu 2011)  ⇑

Strahov? Strachov?
strach – stsl. sragъ

Jan Cinert (Úterý 15. listopadu 2011)  ⇑

No, Strahov může mít svůj staroslovanský původ, neboť je výrazným převýšením směrem od hlavní brány Hradu a tím byl důležitý. Podle dochované podoby by měl název pocházet z mužského jména osobního Strah (jako obvykle :-)). Kořen *trag je ale multilingvistický a jestliže nevíme kdy název vznikl a jaký byl původní tvar, těžko určit s jistotou jeho původní významový obsah.
Petřín obsahuje kořen, který slovanské jazyky neznají a přitom ženskou koncovku -ín. První zaznamenal název Kosmas na poč. 12. století. Proto se domnívám, že je nejpřijatelnější původ názvu od kameníků (petra - skála) a jeho následné počeštění s koncovkou -ín, protože "skála" je ženského rodu.
Předpokládám, že středověké lomy nebyly nějak rozsáhlé, a že se hlavně využívaly již rozrušené skalní výchozy kvůli snadnější zpracovatelnosti kamenných bloků.

ZH (Úterý 15. listopadu 2011)  ⇑

Info: Staroslověnsko-český slovník x
Rozcestník slovníků.

ZH (Úterý 15. listopadu 2011)  ⇑

Všechno na světě, co není BtJ, je BtT (bylo to tak) ;).

Petřín je dodnes dominantou Malé Strany a Starého Města. Ládví zase severní strany Pražské kotliny, kór pokud tam byl před lomovou činností ještě skalní suk - tak mělo jistě nějaký název odjakživa. Nevím, jestli zrovna kameníci byli latinizovaní, ale ti, co psali dějiny, jistě ano. Dovedu si představit, že Petřín se mohl jmenovat třeba Patřín - od patřiti nebo patro (jestli byly vidět vrstvy usazených hornin) a mniši si to inťošskou lidovou etymologií přetvořili na Petřín, že tam byly skály ;). Nicméně - někdy před dvěma lety jsme tu řešili konfiguraci skal na Strahově v novověku, otázka je, jak jeho nižší výběžek Petřín vypadal před odlámáním, od Strahovského stadionu je to dnes mírně se svažující plošina až k rozhledně, kam až sahala skaliska, je otázka, že by byla všechna kompletně odtěžena? Dnes tam zbylo jen miniaturní pískovcové městečko na jižní straně, dost pod úrovní temene.

Jan Cinert (Úterý 15. listopadu 2011)  ⇑

V tuto pozdní hodinu mi uniká, co je míněno tím BtJ.
Vzpomněl jsem si, že jsem již dříve zapomněl vyjádřit se k názvu kopce Petřín. Inspirován jedním článkem, už nevím jestli zde nebyl uveden v odkazu, vidím jako jediné východisko vytvoření názvu latinizovanými kameníky. Ti na Petříně lámali kamen (pískovec a opuku) pro pražské kostely, z toho pak název Petřín. Podle mne to jediné vyhovuje. Název tak vznikl až nejdříve v 10. století. To má trochu souvislost s diskutovaným Ládvím. Nevýznamné vrchy byly pojmenovávány až později a je malá pravděpodobnost souvislosti názvů s předkřesťanskou mytologií.

ZH (Pondělí 14. listopadu 2011)  ⇑

To je dobře, že jste se Hájka zastal.
Sám sice o něm nic nevím, příkře ho odsoudil Dobrovský i Palacký (nezná většího škůdce). Ale nechce se mi věřit, že by úmyslně klamal, vyčítá se mu třeba, že dodal bájným událostem přesná data, ale třeba měl nějaký systém, kterému skálopevně věřil, trochu mi to připomíná BtJ. A v jeho době mohly opravdu na venkově přežívat jména pohanských bohů, která se do té doby jen nikdo neodvážil zapsat, nebo se je před knězem nikdo ani neodvážil vyslovit. Ale jak dnes odlišit zrno od plev...

Jan Cinert (Pondělí 14. listopadu 2011)  ⇑

U Hájka je problém, že vedle vymyšlených dat přidal i místní pověsti typu, že kopaninskou rotundu založila kněžna Ludmila. Jenže pověst o Horymírovi a Bivojovi (ta podle Dalimila) jsou aktualizované záznamy prastarých mýtů, které si Hájek nevymyslel, ale zaznamenal z vyprávění. U Hájka je tedy nutné pečlivě rozeznávat mezi místní pověstí a starým aktualizovaným mýtem.
S názvy ženských bohyní je to složitější. Jak Krosina, tak i Lada (*rat - ratať, radit, radlice) obsahují staré slovní kořeny boha ZO. Obě jména se jako nářeční mohla nezávisle uchovat a přitom shodně vyjadřovat stejnou podstatu - Letní bohyni.

J. Čihák (Neděle 13. listopadu 2011)  ⇑

O Krosině se zmiňuje teprve Hájek z Libočan, Ladu máme doloženou jen z folklóru a Ladě se nemuselo říkat Krasina. Takže ten nápad se spojnicí Krosina(Lada)-Ládví stejně nelze dokázat. Ale nakonec jsem rád, že jsem při tom bádání propojil archeoastronomii s etymologií, aniž bych o to usiloval.

Jan Cinert (Neděle 13. listopadu 2011)  ⇑

Řekl bych, že klení a s ním spojené výrazy pochází z doby vzniku dualizmu dobro - zlo, možná již z předkřesťanských dob. Potom by mělo být spojeno hlavně s judaismem, tedy uctíváním Jupitera, snad ale i s jinými náboženstvími antické doby. Zaklínán byl původně hodný bůh ZO, který se stal zlým protikladem Jupitera - Dia. Hrom - Hermés, prdel - Persues (Pršák) atd. Ukazuje to také, že u nejvyššího slovanského boha Peruna, což je mi delší dobu divné, se uplatnil kořen parom - Perun, který by měl náležet bohu ZO. Asi se v tomto uplatnilo více faktorů, bohem ZO byl Vála - Velinas - Veles. K jasnému závěru jsem zatím nedošel, zřejmě je Perun archaickým názvem boha obecně a později se uplatnil u boha nejvyššího.

ZH (Neděle 13. listopadu 2011)  ⇑

Učinil jsem další pokus pochopit poslední rovnici či rovnice na kof, obecně to celkem chápu, ale zdá se mi to zmatečně napsané, třeba by Franta, který je zřejmě zběhlý v technických zápisech, to mohl vysvětlit.

Průměrný vertikální teplotní gradient je 0,65°C na 100 metrů výšky, běžně 0,5 - 1°C, teplota v troposféře tedy, jak známo, s výškou klesá (v další vrstvě atmosféry nad 50 km - stratosféře - pak už stoupá).
V uvedeném odkazu píšou, že při gradientu 3,4°C/100m se hustota vzduchu s výškou nemění, tedy se nemění ani refrakce. Pod 3,4°/100m je tedy obzor zdánlivě rozšířený a zvednutý, nad 3,4 zúžený a snížený. Za normálních okolností je tedy obzor zvednutý.
Podle mě je v odkazu opačně uplatněn termín inverze (a delta n a v ve vysvětlivce delta p mi jsou taky divné).
Chápu to tedy tak, že při inverzi by byl obzor naopak snížený, pokud by ovšem byl kvůli mlze a smogu vůbec vidět.
Jiná věc je refrakce na rozhraní inverzní vrstvy atmosféry a normální vrstvy nad ní, kde dochází k oněm "zajímavým jevům" jako je fata morgána a vzdušné světlovody.