Jan Cinert (Sobota 19. listopadu 2011)

Tyto výklady jsou známé a opakované. Zkusme se odvážně podívat pravdě do očí. Loupežníci na dohled od opevněného Pražského hradu? Nesmysl. Strážní stanoviště pár metrů od opevněného Pražského hradu? Nesmysl. Již když se někde svolávalo vojsko do boje, věděli to všichni v okolních zemích. Když se vojsko, či většinou vojska, dala do pohybu, vědělo se přesně kudy táhnou a dále potáhnou, protože stezky byly danné. Zjištění, že se blíží nepřítel koukáním ze Strahova by bylo hodně zpožděnou informací a zcela zbytečnou.
Název obsahuje prastarý sakrální kořen *tar, satemizovaně *sar, rozšířený o -g/k/ch. Takže jsme zase u starého známého boha ZO jehož jiné slovní kořeny se spojují v kommen (něm. chodit) a kámen. Řekl bych, že původně se vyvýšenina Petřína se Strahovem původně nazývala souhrnně Strahov podle skalních (kamenných) výchozů. *Sarag/strah má mužskou koncovku -ov, podle mytologického boha ZO, nikoliv podle mužského osobního jména, jak by se podle dosavadních praktik vykládalo. Mimochodem je zajímavé, že zde se fantazie uplatnila na plné obrátky, zatímco u jiných takových názvů z regionů se zcela automatický pouze napíše původ názvu ze jména osobního díky koncovce -ov. Že by skrytý pragocentrismus a to co má platit jinde, by pro Prahu neplatilo?