J. Čihák (Neděle 27. listopadu 2011)  ⇑

Mikkolova teorie - práh ve významu místo kopcovité. Mikkola podporuje teorii J.Cinerta o zemi Praga.

J. Čihák (Sobota 26. listopadu 2011)  ⇑

Místní jméno Praha, Josef Birnbaum

ZH (Sobota 26. listopadu 2011)  ⇑

Tady je celá, lepší kvalita je v Příběhu Pr. hradu.

J. Čihák (Pátek 25. listopadu 2011)  ⇑

Málo známé vyobrazení Pražského hradu

J. Čihák (Středa 23. listopadu 2011)  ⇑

Letecké snímky Prahy od roku 1938 a virtuální prohlídky.
www.tmapy.cz/public/tmapy/cz/_aktualne/_novinky/_novinky_2009/let_snimky_Praha.html

J. Čihák (Středa 23. listopadu 2011)  ⇑

Vegetační příznaky rondelu Skupice (okr. Louny). V poli je patrný zelenější kruh.

J. Čihák (Úterý 22. listopadu 2011)  ⇑

Letecké snímky požitavských rondelů.

ZH (Pondělí 21. listopadu 2011)  ⇑

No, Mapy.cz jsou zase úplně mimo na dlouhé vzdálenosti, třeba Praha-Jeruzalém. Jsou jinak konstruované než Google-mapy a dělají prostou přímku, která je částečně kompenzovaná konstrukcí mapy, ale jen částečně. Na kilometrové vzdálenosti je to zanedbatelné, v rámci Prahy jsou asi tedy nejpřesnější, tedy ta nová databáze.

ZH (Sobota 19. listopadu 2011)  ⇑

Dík za Rožmberky. Pršiboha musím nějak lépe prostudovat, koukám, že se v zasmušilých Čechách podle něj jmenuje úplně všechno ;).

Já zase to svoje: rozbily se mi oba foťáky, koupil jsem nový a v návalu nadšení bloudil mj. po Strahově. Vyfotil jsem Prašnou bránu v zákrytu se severní mosteckou věží, pak branou mezi věžemi a pak jižní věží, ta moje 90° linie prochází mezi věžemi (viz, viz).

Ovšem zjistil jsem, že staré ortomapy, které jsou na Google mapách, jsou značně nepřesné, například budovu Křížovnického kláštera to protíná snad o 10 m vedle. Ty nové mapy na mapy.cz jsou téměř přesné, poctivě ale neposkytují zlomky stupňů, neb za tak přesné se asi nepovažují.

J. Čihák (Sobota 19. listopadu 2011)  ⇑

ČT24 – hrobka Rožmberků

Jan Cinert (Sobota 19. listopadu 2011)  ⇑

Tyto výklady jsou známé a opakované. Zkusme se odvážně podívat pravdě do očí. Loupežníci na dohled od opevněného Pražského hradu? Nesmysl. Strážní stanoviště pár metrů od opevněného Pražského hradu? Nesmysl. Již když se někde svolávalo vojsko do boje, věděli to všichni v okolních zemích. Když se vojsko, či většinou vojska, dala do pohybu, vědělo se přesně kudy táhnou a dále potáhnou, protože stezky byly danné. Zjištění, že se blíží nepřítel koukáním ze Strahova by bylo hodně zpožděnou informací a zcela zbytečnou.
Název obsahuje prastarý sakrální kořen *tar, satemizovaně *sar, rozšířený o -g/k/ch. Takže jsme zase u starého známého boha ZO jehož jiné slovní kořeny se spojují v kommen (něm. chodit) a kámen. Řekl bych, že původně se vyvýšenina Petřína se Strahovem původně nazývala souhrnně Strahov podle skalních (kamenných) výchozů. *Sarag/strah má mužskou koncovku -ov, podle mytologického boha ZO, nikoliv podle mužského osobního jména, jak by se podle dosavadních praktik vykládalo. Mimochodem je zajímavé, že zde se fantazie uplatnila na plné obrátky, zatímco u jiných takových názvů z regionů se zcela automatický pouze napíše původ názvu ze jména osobního díky koncovce -ov. Že by skrytý pragocentrismus a to co má platit jinde, by pro Prahu neplatilo?

J. Čihák (Pátek 18. listopadu 2011)  ⇑

Naše řeč: Jméno Strahov souvisí zjevně se strážní funkcí (stč. strahovati, strážiti). Podle Tomka, Dějepis Prahy I, 33, šlo by tu spíše o strahování loupežnické.

J. Čihák (Středa 16. listopadu 2011)  ⇑

Ze stsl. sragъ vzniklo polské slovo srogi. Nyní má více významů, z původního se zjevně dochovaly hrozný a strašný. Ruský tvar je soroga.

J. Čihák (Středa 16. listopadu 2011)  ⇑

Strahov? Strachov?
strach – stsl. sragъ

Jan Cinert (Úterý 15. listopadu 2011)  ⇑

No, Strahov může mít svůj staroslovanský původ, neboť je výrazným převýšením směrem od hlavní brány Hradu a tím byl důležitý. Podle dochované podoby by měl název pocházet z mužského jména osobního Strah (jako obvykle :-)). Kořen *trag je ale multilingvistický a jestliže nevíme kdy název vznikl a jaký byl původní tvar, těžko určit s jistotou jeho původní významový obsah.
Petřín obsahuje kořen, který slovanské jazyky neznají a přitom ženskou koncovku -ín. První zaznamenal název Kosmas na poč. 12. století. Proto se domnívám, že je nejpřijatelnější původ názvu od kameníků (petra - skála) a jeho následné počeštění s koncovkou -ín, protože "skála" je ženského rodu.
Předpokládám, že středověké lomy nebyly nějak rozsáhlé, a že se hlavně využívaly již rozrušené skalní výchozy kvůli snadnější zpracovatelnosti kamenných bloků.