ZH (Neděle 11. prosince 2011)  ⇑

Je o tom Castrum Pragense 4, koupit se to zřejmě nedá, jistě se to v roce vydání v Arch. ústavu utopilo.

J. Čihák (Neděle 11. prosince 2011)  ⇑

To je samozřejmě třetí možnost. Zaujala mě skutečnost, že základní kámen s křížem je uložen orientovaně.

ZH (Sobota 10. prosince 2011)  ⇑

Já jsem se tím blíže nezabýval, někde jsem však četl, že ve zdivu základů rotundy (která je mladší než by odpovídalo 9. století) jsou kameny ze starší stavby. Dovedu si představit, že se starší zdivo rozpadalo, a tak byla, třeba ve stejném půdorysu, rotunda znovu postavena. O tom něco nevíte?

J. Čihák (Sobota 10. prosince 2011)  ⇑

J. Čihák (Sobota 10. prosince 2011)  ⇑

Základy rotundy na Levém Hradci, fotografie 1, 2 a další.

ZH (Středa 30. listopadu 2011)  ⇑

Přidám ještě jedno hausnumero, podle mapy.sk vychází azimut na 129°, ale je fakt, že jenom na obrazovce, oni se tam o měření úhlů nesnaží. Je to ovšem pěkně kontrastní ortomapa. Tak bych se přidržel strýčka Google.
Ovšem u takového tatarského azimutu jsem se svou teorií vedle a nechám volné pole vám a vašim žákům ;).

Jan Cinert (Středa 30. listopadu 2011)  ⇑

Aha, tak to jsem zase vytáhl z hloubky paměti nezpracovanou a nepřesnou informaci. Ten článek jsem dříve přelétl a zapamatoval si rozdíl asi 10° v azimutu ve výkresu půdorysu a na GE. Omylem jsem tento rozdíl přidal i k východu Slunce cca 126°. Velmi se omlouvám a děkuji za opravení, jsem teď kvůli nedostatku času trochu rozhozený. Takže by kostel mohl být nakonec i velkomoravský a až bude čas, tak ho zkusím datovat. I když by to mohl v případě zájmu zkusit udělat kdokoliv, datování není mou soukromou záležitostí.

ZH (Středa 30. listopadu 2011)  ⇑

O devínském kostele a údajné rotundě slyším poprvé. Ale dle nákresu v uvedeném článku by měl být azimut 111° a dle GM 122°, vy říkáte 126+10=136°. Tak babo raď ;).

Jan Cinert (Středa 30. listopadu 2011)  ⇑

Z. H.: Velmi zdařilá akce, díky. Archeoastronomické datování, i vzhledem ke zde proběhlé diskuzi, má další rovinu. Tady je článek o kostele na Děvíně (velmi záslužný), o jehož stáří se vede dlouhodobá diskuze a autor málo podloženě se přiklání k velkomoravskému původu. Nemám záležitost jeho azimutu ještě nijak zpracovanou, ale i tak je jasné, že azimut není předrománský a kostel podle toho je již vycházející z pozdně antické tradice. Azimut je totiž větší nežli nejjižnější východ Slunce (asi o 10°).

ZH (Středa 30. listopadu 2011)  ⇑

V rámci své obsese, zda je Azor přesný, jsem ráno vyfotil vycházející Slunce ze silnice nad horní trojskou vinicí.
foto
Azor
mapa
profil
V cestě je holešovický komín, návrší Pražačka a v dálce Kobyla u Voděrad v azimutu 124.83°. Okamžik snímku je 7:43:45 (v exif je čas o minutu a půl chybný kvůli nepřesnému času foťáku).
Nad Kobylou je Slunce asi čtvrtinou objemu, což odpovídá pro dnešní den dle Azoru 125.1-124.6 = 124.85° a 7:44 SEČ.
Takže to to vychází přesně. A snad to uklidní Jana Cinnerta, že jeho datace kostelů jsou na minutu přesné ;).

ZH (Úterý 29. listopadu 2011)  ⇑

Rotunda v Kopanině je jen asi o 8 m níže než vaše místo, tj. z lucerny je vidět okolo ještě lépe. Ale přehnal jsem to, oněch 9/10 stupně představuje na tu vzdálenost cca 300 m odchylku. Vaše místo je součástí obrovské skoro vodorovné tabule, jejíž součástí je i letiště. Mimochodem těsně u toho místa je nový sportovní areál s parkovištěm, nedělal se tam povinný archeologický průzkum?

Nevím, jestli to tu už někdo neuvedl, GPS přístroje, které používají geodeti, mají u nás přesnost cca 2 cm vodorovně a snad do 5 cm svisle, jak mi řekl kamarád geodet. Je to ovšem proto, že používají placenou pozemní GPS síť, krom satelitní. Ta má v ČR prý kolem 20 bodů.

J. Čihák (Úterý 29. listopadu 2011)  ⇑

Vasmer's Etymological Dictionary
WORD: перегиня
Из праслав. *pergybni "неровная, холмистая местность".

J. Čihák (Úterý 29. listopadu 2011)  ⇑

ZH: Říp je vidět z toho místa u hřiště, viz graf. Rotunda je níže a z malého grafu nelze spolehlivě určit, jestli je Říp od rotundy také vidět.

Jan Cinert (Pondělí 28. listopadu 2011)  ⇑

Dostal jsem se k počítači, tak jen napravím větu J. Čiháka. Nepřiklání se J. J. Mikkola k J. Cinertovi, ale naopak. Nevzpomínám si jestli jsem se s jeho výkladem významu názvu někdy dříve nesetkal, nebo jsem vycházel jen z F. Palackého, že "prag" znamenalo vyvýšené místo. Nemohlo se podle mne ovšem jednat o "místo", když je přítomna ženská koncovka -a. V odkazované Naší řeči je diskuze o zahraničních tvarech bez této koncovky. Diskuze probíhala v době, kdy se mělo za jisté, že nejprve byl Pražský hrad a po něm získalo název celé město. Dnes je díky archeologickým výzkumům situace jiná. Od počátku bylo město "civitas Praga", to je Hrad s Malou Stranou. Zahraniční tvary typu "Prag", tedy nejsou primární, což také není vůbec možné. Je vytvořený až po přenesení názvu země "Praga" na místo, či Hrad, a proto má mužský rod.

Z. H.: Velmi zajímavá teorie. Teď už jenom najít rondel v Žatci, tam prý našli nějakého pračlověka, který byl prvním pivařem.:-)

ZH (Neděle 27. listopadu 2011)  ⇑

Dobrý - ty etymologické odkazy, musím říct, že jsme byli tvořivější, a možná i kritičtější, ovšem je tam jen kousek Birnbaumovy práce.

Jel jsem dnes od Loun, opět jsem se přesvědčil, že jen pravěký blbec by mohl u Makotřas dělat observatoř, vždyť je to nerovné, kus dál jsou krásné náhorní pláně.

Taky jsem se stavil v Přední Kopanině, z místa, o kterém mluvil Jan Čihák, je sice Ládví vidět, ale jen proto, že je tam holé pole, nějaké ovocné stromy na jeho konci dorůstají do výše vrcholu Ládví, těžko předpokládat, že tam tehdy nebyl žádný porost. Od rotundy je lépe vidět jen ve směru rokle, asi v azimutu 20°, celkem nic tam není. Zato Říp je téměř přesně na sever (359.1°) a na třetině linie je rotunda v Holubicích, ovšem ne úplně přesně. Říp mohl být vidět asi stejně tak dobře jako Ládví (to je 80°), možná trochu líp, ostatně by mohl být vidět i dnes, kdyby mě to v tu chvíli napadlo.

Z šárecké akropole je krásný čtvrtkruhový rozhled cca 15-100°. tedy od Vlhoště po Žižkov (Parukářka) vč. Pražského hradu.

Ještě slavnostně sděluji, že pravá funkce rondelu byla pekárna a pivovar. Kolové tance sloužily k mlácení obilí, pozůstatky pecí a čtvrtkruhové nádrže na jednotlivé fáze výroby piva netřeba komentovat. Mezi palisádami se slad sušil. Jelikož na Žiži byl od pradávna taky takový pivovar, říkalo se za Keltů místu Braga (slad, břečka), jak již před časem psal Jan Čihák.