ZH (Úterý 17. ledna 2012)  ⇑

Nojo, přelít jsem to tehdy, ale nezanechalo to ve mně stopy; jak tomu nevěřím, vidím příliš mnoho autorovy úporné snahy dokázat svou hypotézu i nepravděpodobnými argumenty.
Pegas a Gibbon jsou ploché kameny, vyčnívající ne víc jak 40 cm nad povrch, Gibbon je prý typický vizír, neb má umělý výřez, tudíž autor předpokládá, že byl takto nízký i v době využívání kamenů. Autor zdá se předpokládá, že kameny byly umístěny uměle, proč by ale používali takovéto dva a půl metru široké lívance? Ani by z jednoho na druhý přes ostatní kameny nebylo vidět. Je tam ještě jeden takový při cestě k hájence. Atd. Asi zatím zůstanu bezvěrcem ;).

Franta (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

Jaroslav Helšus:
Menhiry jsou pamětnicky doloženy. Pole východně od řad bylo až do kolektivizace složeno z četných parcel, přičemž uvedené menhiry tvořily přirozené hraniční body. Jednalo se o křemencové zhruba kónické kameny, z pole byly odstraněny v roce 1953. Menhir A byl 213cm vysoký, dnes leží při severním okraji pole asi 350m východně od řad, pravděpodobně vlivem transportu je rozlomen na dvě části. Pamětnické údaje o velikosti kamene B se rozcházejí, úroveň pole však převyšoval přibližně o dva metry. Každopádně prý nemohl být pro svoji hmotnost odtažen z pole, a byl tedy na místě stržen do vykopané jámy a zahrnut ornicí. Menhir C, vysoký 158cm, byl odtažen k jižnímu okraji pole, kde jej ještě dnes můžeme najít u již nepoužívané cesty. Vycházeje tak z tehdejší katastrální mapy, získal jsem poměrně přesnou původní lokalizaci uvedených kamenů.

Myslím, že se o tom píše v té knize, kterou o tom H+H vydali a nyní, díky J.Čihákovi, jsem objevil i stručný internetový výcuc. Je tam i schéma umístění, dnes již neexistujících, menhirů.

ZH (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

Nojo, když reaguji hned, nemám to rozmyšlené, když dodatečně, tak zapomenu na retranslační stanici ;). Jak vidět, nejsem ve formě, jak to myslíte s těmi azimuty u Gibbona a Pegase a kde byly tři menhiry?

S těmi dvěma svědky srpku atd. je to fakt půvabné.

Franta (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

viz

Podle tradice se zahajoval každý židovský měsíc díky tomu, že Bůh přikázal Mojžíši při východu z Egypta, aby ustanovil novoluní. Tato tradice panuje dodnes. Vyhlašoval jej Sanhedrin (nej. Rabínský soudní dvůr). Po uplynutí dvaceti devíti dní od posledního novoluní v Chrámě Jeruzalému čekali rabíni na příchod svědků, kteří uviděli první srpek začínajícího nového Měsíce. Stačilo, aby přišli do chrámu dva svědci, kteří přišli včas. Tehdy mohl Sanhedrin vyhlásit třicátý den, jako dnem nového měsíce. Hned poté se vyhlásil až následující den Roš chodeš. Někdy tomu bylo tak, že se slavil Roš chodeš bud první nebo i jako třicátý den jako den první. Pro předávání zpráv mimo Jeruzalém například do většího centra jako byl Babylón se podávaly tzv. ohňové signály, které plály na určitých výšinách. Avšak za dob druhého Chrámu nepřátelé schválně rozžíhaly falešné ohně, což bylo pro Židy velmi komplikované a nevěděli si rady kdy slavit či neslavit svátky. Proto se začal slavit svátek jak třicátý tak i první den.

ZH (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

Jak jsem se zabýval dotyčnou linkou, vylepšil jsem trochu Gmapu, za prvé, když se umístí do mapy žlutý terčík, lze se přes tlačítko M dostat do turistické mapy.cz na ono místo (to dřív mapy.cz neumožňovaly).

Když se klikne na A: nebo Z: přenesou se do sousedního souřadnicového okénka GPS souřadnice žlutého terčíku, pak se přes Jdi zobrazí nová spojnice dotyčných bodů.

Franta (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

No protože není přímá viditelnost Vladař - Říp, byla potřeba ta retlansační stanice :-)

Kde jinde postavit vatru pro signální oheň než na nejvyšším místě.

+
G - 523,53 128 stupňů
P - 523,53 106 stupňů
+
tři menhiry na poli, které tam už dnes nejsou.

Na přelomu letopočtu asi už hradiště na Vladaři nic neznamenalo, ale před naším letopočtem to muselo být mocné centrum.

Idea retlansační stanice ovšem úzce souvisí s tím, že existovalo něco jako centrální svatyně, když bychom toto chtěli využít v kultovní oblasti, ze které se šířily signály o správném čase pro významné svátky.

Snad jen třeba ještě připomenout názor, že svátky mohly být slaveny při určité fázi měsíce, nebo že třeba o "Beltinu" se tvrdí, že se slavil až když rozkvetl hloh.

ZH (Pondělí 16. ledna 2012)  ⇑

To je zajímavá linka, ale z Vladaře není vidět Říp a z Roviny klobucký Pastýř. A ta kóta je dost daleko od řad, nicméně celý lán a přilehlý lesík na východní straně Roviny nese při pohledu na ortofotomapu Google stopy původní severojižní parcelace, aniž by tam ovšem byly kamenné řady. Tenhle východní cíp by byl svým reliéfem velmi vhodný pro hradiště, má úzkou šíji, nicméně tam asi nic nalezeno nebylo, jestli se ovšem hledalo.

Franta (Neděle 15. ledna 2012)  ⇑

Vladař (693 m) - kóta 523,53m na Rovině - Říp (461 m) - linie v azimutu 66 stupňů a linie prochází i místem, kde je menhir u Klobuk a okolo několika hradišť - třeba to byla opravdu nějaká "retlansační stanice".

J. čihák (Neděle 15. ledna 2012)  ⇑

Franta: Třeba se tam stala neobvyklá událost nebo místo určili šamani věštěním. Důležitý také mohl být východ Slunce nad Řípem 30.dubna. Konec zimy a začátek jara slavili Keltové, Germáni i Slované. Pokud se nedochovala pověst o původu posvátného místa, pak se můžeme jenom dohadovat.

ZH (Neděle 15. ledna 2012)  ⇑

Autor tohoto článku tvrdí, že carnacké megality musely být postaveny nejméně 7500 let BC, protože některé jsou v moři. Je to ovšem atlantidofil.

ZH (Neděle 15. ledna 2012)  ⇑

Vlastně všechny čtyři komplexy carnackých řad jsou v nedokonalém zákrytu v délce 2.2 km.

ZH (Neděle 15. ledna 2012)  ⇑

Pokud vím, tak jediným ekvivalentem jsou řady v okolí Carnacu, které jsou datovány -4500 až -2000 (viz jedna z nich, foto). K čemu sloužily, je tuším taky nejasné, v jakém byly nalezeny stavu (zda ležely na povrchu jako dnes) a jak byly datovány, nevím.
Kameny jsou ovšem velké, resp. seřazené od největšího k nejmenšímu, aspoň někde.

Franta (Sobota 14. ledna 2012)  ⇑

J.Čihák: A čím to, že právě ta půda na Rovině byla posvátná?

J. Čihák (Sobota 14. ledna 2012)  ⇑

Pokud by kamenné řady vznikly v 8.-9. stol., potom by snad mohly přečkat. Dnes jsem si uvědomil, že s tou kamennou kronikou je to trochu přehnané. Pravděpodobnější se mi jeví posvátné pole, kde pěstovali zemědělské plodiny určené k obětování. Úroda z posvátné půdy patřila bohům. S tím může souviset pověst o původu poutní kaple sv.Vojtěcha, ale skutečnost mohla být jiná. Kaple možná stojí na obětišti, kde zapalovali posvátný oheň, ale to mě jen tak napadla podobnost s úlohou sv.Vojtěcha při kristianizaci Petřína.

ZH (Pátek 13. ledna 2012)  ⇑

V nedalekém okolí je ještě hradiště Dřevíč a Hřivice, o nich, Výrově a Starém hradisku se dost podrobně píše v Encyklopedii hradišť v Čechách (Čtverák a spol.). O řadách tam mimochodem není zmínka. Tipnul bych si, že i na Pravdě něco bylo před středověkým hradem.
Ale že by si kroniku mrtvých dělali 5 km cestou necestou od Výrova...

Pomněte taky, že v blíže neurčené době byly kolem kounovských řad rozsáhlé lomy, probíhaly tam polní práce atd., nedovedu si představit, že by toto pravěké řady mohly přečkat.