Franta (Úterý 29. května 2012)  ⇑

ZH: No jo, mám ještě co dohánět

Bible kralická:

Matouš:
Když pak končila sobota a svítalo na první den týdne, přišla Marie Magdaléna a ta druhá Marie, aby se podívaly na hrob.

Lukáš:
Prvního dne týdne pak šly spolu s některými jinými brzy ráno k hrobu a nesly vonné masti, které připravily.

Jan:
Prvního dne týdne pak šla Marie Magdaléna za svítání k hrobu, když byla ještě tma, a spatřila kámen odvalený od hrobu.

Marek:
Když pak skončila sobota, nakoupily Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salome vonné masti, aby mohly jít pomazat Ježíše.
Za svítání prvního dne týdne tedy přišly k hrobu, jakmile vyšlo slunce.

Svítání je konec nautického soumraku? Tedy střed slunečního kotouče 6° pod horizontem?

Přišly ale pozdě, kámen už byl odvalený. K události došlo někdy v noci. Má smysl si toto připomínat při východu Slunce? To, co se má připomínat, to bylo jasně naznačeno při poslední večeři a zdůrazněno slovy "To čiňte na mou památku". A to se také pravidelně činí.
A pak, ten odkaz, který uvádíte:

Svíce je znamením vzkříšeného Krista, "pravého světla, které osvěcuje každého člověka" (Jan 1,9). V úvodní části slavnosti velikonoční noci se paškál zapaluje od ohně, který je symbolem lásky a síly Ducha svatého. Do paškálu se vyrývá kříž, letopočet a řecká písmena alfa (nad kříž) a omega (pod kříž). Přitom se říká: "Kristus včera i dnes (kněz vyrývá do svíce svislé břemeno), začátek i konec (vyrývá příčné břemeno), alfa i omega. Kristus je Pánem všech věků (první číslice), on vládne dějinám (druhá). Jeho je království i moc i sláva (třetí) po všechny věky věků (čtvrtá). Amen." Pět kadidlových zrn ve svíci naznačuje patero ran Ježíšových. Zapálení svíce ohněm vysvětlují slova: "Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění". Svíce se pak přináší do ztemnělého kostela s trojím zvoláním: "Světlo Kristovo" a věřící nato odpovídají: "Sláva tobě Pane".

To je asi ten okamžik těsně po zmrtvýchvstání.

Jen asi nevíme, kdy se to odehrávalo v době stavby románských kostelů. Velikonoce jsou vždy po rovnodennosti. Azimuty ale asi najdeme na obě strany.

Když už jste zmínil ten kostel... Vycházející Slunce o zimním slunovratu svítí do "presbytáře mého kostela" oknem z kružbou, která má tvar pětilístku - to je také na jeden Boží hod. Okno, které vede někam k východu (azimut přesně neznám) má tvar čtyřlístku - že by to byl kříž? To by mohl být ten druhý Hod.

ZH (Pondělí 28. května 2012)  ⇑

Ještě k Jana Čiháka výběžku z Petřína - Hollarův prospekt je kreslený z tohoto místa (nyní zbytek kruhového bazénu v lobkovickém anglickém parku), ta romantická zřícenina na něm je na plošině s Vrchlického pomníkem. Čeho je to zřícenina, nevím, na viniční usedlost je to trochu moc na severní straně.

Stropní okénko v kapličce BH je zajímavé tím, že štěrbina, kterou v určité dny na jaře a podzim v poledne zřejmě prosvítá Slunce, je tvořená dvěma vzdálenými okny a domnívám se, že tam může probíhat lom světa s rozkladem, čili nějaký duhový efekt. Tak na podzim v poledne, vzhůru na Petřín ;).
Nicméně tohle je prostředek k pochopení eventuálních světelných efektů v kostelích v době románské, která nás zajímá. Musím říct, že se svými novými poznatky se stále utvrzuji ve spekulaci, že osy kostelů byly v románské době směřovány k východu Slunce o Božím hodu.

ZH (Pondělí 28. května 2012)  ⇑

Tady je text o polední modlitbě viz, jejím hlavním symbolem je, že v poledne byl Ježíš přibit na kříž.

Tudíž bych myslel, že v pátek v poledne byl v kapličce obřad s poledními paprsky, v sobotu s paprsky při západu Slunce a v neděli s paprsky při ranní modlitbě.

ZH (Neděle 27. května 2012)  ⇑

Vypadal jste zběhle, když jste psal o paškálu, a ty stránky o kostele...
Ještě z jednoho ilustrativního odkazu jsem pak ráno čerpal, kde stojí "Kristus vstal z mrtvých za svítání "prvního dne v týdnu", neboli "prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne)." a "Tato oslava se prvních křesťanských dobách konala celou noc a končila teprve společným stolováním za rozbřesku, když se "noc rozjasnila zmrtvýchvstáním našeho Pána". Podle evangelia přišly ženy ke hrobu, "když uplynula sobota a začínal první den týdne" (Mt 28,1)."

Jelikož od 16. století začínaly vigilie v sobotu v devět, zdá se mi být jasným východní okénko kapličky. Západní okénko je mi taky srozumitelné, oni sice dodržovali těch předepsaných 9 hodin, ale věděli, že správně to má být při západu Slunce. V neděli ráno je asi taky důležitá mše, možná nejdůležitější v roce? Jen mi není jasný význam té polední, přitom ve slánské kapličce je zdá se nejdůležitější, pokud tam vždy bylo jen to jedno okénko obrácené k jihu.

Mimochodem, zajímal jsem se, jak vznikl termín Hod boží, našel jsem to až v Ottovi, někteří se domnívají, že kvůli četnějším věřícím při přijímání nebo lepšímu pokrmu, ale spíše prý, že hod = god = čas, tedy čas bohu zvláště zasvěcený.

Franta (Neděle 27. května 2012)  ⇑

Nevím jestli já jsem ten pravý, kdo dokáže objasnit časový harmonogram Velikonoc

Pražský hrad - vigílie začala letos v 20:30

Paškál se zapaluje na začátku bohoslužby.

Asi by mělo být po západu Slunce (začátek nového dne), v kostele by měla být tma - světlo svíce tak může "rozrážet temnoty".

Zmrtvýchvstání Ježíše Krista tedy proběhlo někdy v noci.

ZH (Neděle 27. května 2012)  ⇑

Aha, se začátkem vigilií se různě manipulovalo, v 7. století ve 13.-14 hodin, ve 12. století v 11-12h, od 16. století v devět a od 60. let 20. století opět večer, jestli to dobře chápu (viz).

ZH (Neděle 27. května 2012)  ⇑

Nemohl by Franta uvést na pravou míru časový rozvrh mší o Velikonocích, nacházím rozporné údaje.

Kristus vstal z mrtvých s prvním paprskem v neděli. Ovšem velikonoční vigilie začínají o předchozím západu Slunce, asi proto, že židovský den a týden začínal západem Slunce. Západní okénko v petřínské kapličce by tedy odpovídalo začátku obřadu. J. Čihák ovšem citoval text, kdy vigilie - jakožto pravidelní modlitba - začínají osm hodin po západu. V Jeruzalémě však začíná velikonoční obřad (pravoslavný) ve dvě hodiny odpoledne v sobotu (možná to je ale z organizačních důvodů).
Mají o velikonoční neděli zvláštní význam bohoslužby v 8-9 a v poledne? Aby to odpovídalo umístění okének? V poledne papež uděluje požehnání Urbi et orbi (proč v poledne, že Slunce-Kristus je nad hlavou v plné síle?). V 8-9 bývá Slavnost zmrtvýchvstání, to bych chápal tak, že v tuto obvyklou mešní dobu lze očekávat největší množství věřících.

ZH (Sobota 26. května 2012)  ⇑

Tak jsem byl na procházce po Petříně, před tím jsem se díval na geologickou mapu, jak jsou na východní stráni rozdílné horniny - břidlice jsou na prominujících bradlech (to s glorioletem a to s Hladovou zdí, kde je i křemenný pískovec), zatímco uprostřed, jak je Nebozízek a klasicistní rotunda, jsou jen spraše. Tvrdší horniny se prý sesuly dolů a byly vítaným stavebním materiálem. Je to samozřejmě rozryté lomy. Až mě napadlo, jestli to bradlo s glorioletem není uměle zvýrazněné lomovou činností. Taky nahoře bradlo pokračuje zvláštní vysokou a širokou římsou, která připomíná hradbu.

No, a jakýsi hodný muž mi umožnil podívat se dovnitř kapličky BH, co je zajímavé: to stropní okénko, kterým je vidět do světlíku ve vížce, ale ne na nebe (dveřmi), umožňuje při jistém úhlu vidět to nebe centimetrovou škvírou. Je to přibližně při pohledu od podlahy asi půl metru od vstupních dveří. Bohužel se mi to nepodařilo vyfotit, ač jsem myslel, že jo, kvůli obrovskému dynamickému rozsahu, který slil světlý vnitřek světlíku a prosvítající přímé světlo. Takže úhel jen odhaduji, nechtělo se mi dávat hlavu na špinavou zem, když jsem myslel, že to půjde foťákem... Řekl bych, že úhel bude něco přes 45°, což odpovídá polední výšce Slunce 8.3. (47°27'), stavba má azimut o 4-5°odchýlený od jihu.
Dá se tedy říct, že sluneční paprsky v poledne o Velikonocích probíhají asi metr a půl (to je jen hrubý odhad) nad kamenem a dopadají na podlahu před dveře. V jiném období se dovnitř nedostanou, protože Slunce je moc vysoko nebo nízko.
Ranní okénko jsme dlouze probírali. To odpolední se zdá být večerním, zdá se mi, že osou okna o Velikonocích probíhají paprsky před západem Slunce kolem 6:30 místního slunečního času (zcela jistě ne v 15 hodin, jak prý tvrdili restaurátoři). Použil jsem osvědčenou metodu, že jsem určil vzdálený bod osy na Petřínské věži, jenže ten se na ortomapě nedá přesně najít, odhaduji osu okna na 285°.

ZH (Pátek 25. května 2012)  ⇑

J. Čihák: našel jsem ve svém archivu názornou fotku s altánovým výběžkem, viz. Pro badatelské účely ;).

ZH (Pátek 25. května 2012)  ⇑

Dotyčná rytina, co se týče kopců, karikaturou není, proto jsem to sem dal, (viz fotka od Strahovského kláštera (upravená jako perokresba).

V Čechách se myslím vulgární latina nepoužívala 1, 2. Ve slovnících je urbs velké město, oppidum malé, civitas obec, společenství.

J. Čihák (Pátek 25. května 2012)  ⇑

Chtěl bych připomenout, že na prvních přemyslovských denárech je vyraženo PRAGA CIVITAS. I numismatikové se stále přou o přesném významu slova civitas na mincích. Záhadu by mohl objasnit nález dílny a její přesné umístění. Názory historiků se různí, někteří uvádějí Pražský hrad, jiní soudí, že ražení mincí probíhalo spíše na Malé Straně. Na konci 10. století pak byla zřízena mincovna na Vyšehradě.

O vulgární latině se píše, že město bylo nazýváno civitas. V klasické latině bylo používáno slovo urbs.

ZH: S vedutami je potíž. Kresby jsou v podstatě karikaturou krajiny.

Jan Cinert (Pátek 25. května 2012)  ⇑

Středověké výškové úrovně hladin a terénu mám v článku.
Až vyschne Vltava, tak klesne hladina spodní vody a bude možné dělat archeologické výzkumy i v bývalém rameni a nalézt zbytky skutečného prvního pražského mostu.:-)
Na Kosmovo suburbium připadá zhruba Újezd, niva v místě Vojanových sadů a staroměstská strana. Ještě jde o to, zda u metropole Praga rozlišoval suburbium Hradu od suburbia Vyšehradu, potom by bylo suburbium i od Výtoně na sever.

ZH (Čtvrtek 24. května 2012)  ⇑

Ještě pro Jana Čiháka, četl jsem si v Palackého Stručných dějinách Prahy, na obálce mé edice je Šemberova veduta z r. 1831, kde je krásně vidět, jak vypadal dřív Vítkov, viz.

ZH (Čtvrtek 24. května 2012)  ⇑

Hm, já jsem měl několik let na školách latinu, tak mě nějak nenapadlo, že ta etymologie může být pro jiné nejasná, omlouvám se, že jsem to víc neobjasnil.

Podhradí bývá neopevněné; když se z nějakého důvodu opevní, zůstane myslím podhradím, zejm. je-li hrad tak výrazný a separátně opevněný. Jak už jsem se ptal, kde by tedy podhradí s tolika domy, chalupami a kostely bylo, když řeka sahala až k malostranským hradbám?

Snažil jsem se vypočítat, kam mohla dosáhnout velká povodeň v době, kdy byl terén níže než dnes - nepodařilo se mi přesně zjistit o kolik. Vltava v místě Karlova mostu má dnes 184 metrů, původně o cca 2,5 m méně, to je ale asi pro povodeň irrelevantní. V r. 2002 sahala voda (podle zátopové mapy) do Mostecké ulice do půl cesty mezi věže a Lázeňskou, k Malostranskému náměstí je to dnes ještě něco přes čtyři výškové metry. Jestli byla vozovka cca o 3 m níže než dnes, mohla voda sahat skoro k Malostranskému náměstí. To je 150-metrový pás (dejme tomu 100 metrový, kde voda ničila), tam už pár chalup, domů a kostelů být zničeno mohlo.

Ještě k terminologii - jak se zdá, tabelatum pontis je dřevěná mostovka (vodorovná konstrukce, která nese vozovku či chodník), je to v Kosmově popisu povodně do češtiny přeloženo jako podlaha mostu (tabelatum je i lešení ap., ale podpěry mostu jsou asi fulcimentum, takže tabelatum bude opravdu mostovka). Z toho bych soudil, že Kosmou popsaný most byl dřevěný, nelze soudit, zda pilíře byly též dřevěné, nebo ev. kamenné. Jsem zastáncem většinové teze, že předchůdce Juditina mostu vedl přes celou Vltavu ;), Jan Cinert má sice asi pravdu, že to není historicky doloženo, ale prostě to tak být muselo, Juditin most je stavba tak vyspělá, že není myslitelné, aby v předchozí době se nevzmohli na stavbu méně pokročilou a přitom nutnou. Například víc jak století před JM byla postavena výpravná bazilika sv. Víta atd. Kamenné pilíře propojené dřevěnými lávkami by mohly vysvětlovat, proč Kosmas mluví o vodě 6 metrů nad most a nezmiňuje se, že by byl most zničen, přetáhnout nové lávky na pilíře zas nebyl takový problém. Pochopitelně most musel vést do Platnéřské, aby zachoval magickou přesně východozápadní osu ;).

Na tomhle je báječné, že můžeme mít nepočítaně různých subjektivních virtuálních realit, každý vidí tu svou a ještě můžeme krásně polemizovat. Já mám tu výhodu, že až jednou vyschne Vltava, objeví se pilíře toho mého mostu a dojde na moje slova. Brodofilové to mají těžší ;).

J. Čihák (Čtvrtek 24. května 2012)  ⇑

Máme tady vleklý problém, co bylo správně urbs, co civitas a co tím jednotliví autoři mysleli. V jedné diplomce se píše, že slovo suburbanizace pochází z anglického suburb, ale jeho původ je mnohem složitější. Původně se subburbe používalo ve staré francouzštině, kam se dostalo z latinského suburbium, které se zformovalo ze sub= pod a urbs = město, takže jakési „podměstí“. Ve starověkém Římě platilo, že bohatí a urození lidé žili uvnitř města (za hradbami) na jednom ze sedmi římských kopců. Oproti tomu nižší třída žila vně města nebo na úpatí těchto návrší. Jinde se píše, že první zpráva o Pražském hradu, zaznamenaná v zápisu saského kronikáře Widukinda z doby okolo roku 968, se vztahuje k výpravě krále Jindřicha I. proti Čechům roku 929; Pražský hrad je při této příležitosti označen jako „urbs Bohemiorum“, tj. hrad Čechů. Proto se asi podhradí nazývá obecně též suburbium.

Tady se píše, že pojem podhradí je chápán jako neopevněné osídlení pod hradem, které většinou bývá na hrad provozně vázané. Takže pro někoho to mohlo být suburbium, avšak Malá Strana nebyla neopevněná a proto byla pro jiné urbs nebo civitas (včetně Hradu).