ZH (Sobota 26. května 2012)

Tak jsem byl na procházce po Petříně, před tím jsem se díval na geologickou mapu, jak jsou na východní stráni rozdílné horniny - břidlice jsou na prominujících bradlech (to s glorioletem a to s Hladovou zdí, kde je i křemenný pískovec), zatímco uprostřed, jak je Nebozízek a klasicistní rotunda, jsou jen spraše. Tvrdší horniny se prý sesuly dolů a byly vítaným stavebním materiálem. Je to samozřejmě rozryté lomy. Až mě napadlo, jestli to bradlo s glorioletem není uměle zvýrazněné lomovou činností. Taky nahoře bradlo pokračuje zvláštní vysokou a širokou římsou, která připomíná hradbu.

No, a jakýsi hodný muž mi umožnil podívat se dovnitř kapličky BH, co je zajímavé: to stropní okénko, kterým je vidět do světlíku ve vížce, ale ne na nebe (dveřmi), umožňuje při jistém úhlu vidět to nebe centimetrovou škvírou. Je to přibližně při pohledu od podlahy asi půl metru od vstupních dveří. Bohužel se mi to nepodařilo vyfotit, ač jsem myslel, že jo, kvůli obrovskému dynamickému rozsahu, který slil světlý vnitřek světlíku a prosvítající přímé světlo. Takže úhel jen odhaduji, nechtělo se mi dávat hlavu na špinavou zem, když jsem myslel, že to půjde foťákem... Řekl bych, že úhel bude něco přes 45°, což odpovídá polední výšce Slunce 8.3. (47°27'), stavba má azimut o 4-5°odchýlený od jihu.
Dá se tedy říct, že sluneční paprsky v poledne o Velikonocích probíhají asi metr a půl (to je jen hrubý odhad) nad kamenem a dopadají na podlahu před dveře. V jiném období se dovnitř nedostanou, protože Slunce je moc vysoko nebo nízko.
Ranní okénko jsme dlouze probírali. To odpolední se zdá být večerním, zdá se mi, že osou okna o Velikonocích probíhají paprsky před západem Slunce kolem 6:30 místního slunečního času (zcela jistě ne v 15 hodin, jak prý tvrdili restaurátoři). Použil jsem osvědčenou metodu, že jsem určil vzdálený bod osy na Petřínské věži, jenže ten se na ortomapě nedá přesně najít, odhaduji osu okna na 285°.