Kniha HAJDY NA HRAD
TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Jan Cinert (Pátek 25. ledna 2013) ⇑
Ers: Z hlavy bych odhadl průměr na cca 15 m. Fotky v odkazu místy zachycují okraj mohyly, protože po vykradení v ní vznikl kráter, podobně jako v mohyle na Krliši.
ZH (Pátek 25. ledna 2013) ⇑
Eva: Máte skvělé knihy a konstrukce. Šlo by uvést, odkud to je? Aby to nějaký šťoura nezpochybnil ;).
Mimochodem jsem znovu narazil na Vokabulář, na který jsem zapomněl a zdárně se rozrůstá.
Už tu bylo, že Praha je z "to je hrad bracha (mého)"? ;)
Mimochodem jsem znovu narazil na Vokabulář, na který jsem zapomněl a zdárně se rozrůstá.
Už tu bylo, že Praha je z "to je hrad bracha (mého)"? ;)
J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013) ⇑
Takže Pragá mohl být zjednodušený název pro starou osadu, prostě byla stará, tak jí říkali jenom Stará. Příklad ze současnosti: obec Stará Ves a osada Stará (obec Jindřichovice).
Také jsem kdysi přišel s nápadem, že původní osada se jmenovala Brega, protože stála na břehu řeky, z toho Braga či Báraga a nakonec Praga.
Také jsem kdysi přišel s nápadem, že původní osada se jmenovala Brega, protože stála na břehu řeky, z toho Braga či Báraga a nakonec Praga.
eva (Pátek 25. ledna 2013) ⇑
Zdravím vás!
Jste tady na mě všichni moc sečtělí...musela jsem se také mrknout do starých knih a zjistila jsem, že vše je trochu jinak.
Slovo prá znamenalo počátek, minulost, něco, co bylo dřív.
První Slované moc nepsali, převážně jen mluvili, každý si vyslovoval podle svého, krajově se výslovnost dost lišila, ale většinou se lidé mluvou snažili rozlišit, jak dávno předchozí děj byl.
Pokud se jednalo o minulost nedávnou, ozačovali ji pra.
Pokud to bylo dřív, říkali prá.
Ještě dřív bylo prááá.
Úpný počátek bylo práááh.
Délka á vystihovala délku doby, která předcházela.
Z toho dosud prabába znamená předchozí babička, pračlověk byl minulý, původní člověk, pramen byl počátek ve smyslu zdroj.
Přídavné jméno praý, praá, praé, resp. prahý, prahá, prahé znamenalo počáteční, minulý, původní, starý (později se začalo používat též prahový, prahová, prahové).
Takže prahá ohrada, prahá hrada znamenalo stará osada, místo, které bylo osídleno již před tím, než do příslušné lokality Slované přišli.
Slovo práh ve významu, v němž jej známe nyní tj. předěl, kus dřeva, trám, přírodní násyp, vzniklo až později, přeneseně, neboť počátek začínal vždy nějakým předělem (ať už se jednalo o práh domu, nebo práh citlivosti).
Hrad, hrada, ohrada vzniklo ze slova hrr, což znamenalo hrnout (například kameny, nabo dřevo na jednu hromadu), je to napodobení zvuku, které hrnutí vydává.
Jste tady na mě všichni moc sečtělí...musela jsem se také mrknout do starých knih a zjistila jsem, že vše je trochu jinak.
Slovo prá znamenalo počátek, minulost, něco, co bylo dřív.
První Slované moc nepsali, převážně jen mluvili, každý si vyslovoval podle svého, krajově se výslovnost dost lišila, ale většinou se lidé mluvou snažili rozlišit, jak dávno předchozí děj byl.
Pokud se jednalo o minulost nedávnou, ozačovali ji pra.
Pokud to bylo dřív, říkali prá.
Ještě dřív bylo prááá.
Úpný počátek bylo práááh.
Délka á vystihovala délku doby, která předcházela.
Z toho dosud prabába znamená předchozí babička, pračlověk byl minulý, původní člověk, pramen byl počátek ve smyslu zdroj.
Přídavné jméno praý, praá, praé, resp. prahý, prahá, prahé znamenalo počáteční, minulý, původní, starý (později se začalo používat též prahový, prahová, prahové).
Takže prahá ohrada, prahá hrada znamenalo stará osada, místo, které bylo osídleno již před tím, než do příslušné lokality Slované přišli.
Slovo práh ve významu, v němž jej známe nyní tj. předěl, kus dřeva, trám, přírodní násyp, vzniklo až později, přeneseně, neboť počátek začínal vždy nějakým předělem (ať už se jednalo o práh domu, nebo práh citlivosti).
Hrad, hrada, ohrada vzniklo ze slova hrr, což znamenalo hrnout (například kameny, nabo dřevo na jednu hromadu), je to napodobení zvuku, které hrnutí vydává.
J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013) ⇑
Ještě bych chtěl přidat kacířský nápad, který však může někoho potěšit. Co když slovo greda znamenalo ty mostiny? Mohl tady být starý dřevěný most už před Hradem? Pak by Praha mohla původně znamenat Staromost a ten muž pod Petřínem tesal spoustu mostin se svým synem. Samozřejmě většina to bude považovat za vtip, zejména když dodám Fraganeo - Staromostecko.
J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013) ⇑
Jsem rád, že znovu řešíme Prahrad. Před lety jsme to dosti odbyli. A co když se původně říkalo Pergrad? Toto slovo mě silně nutí, abych ho zkomolil na Perga. Předpony pra, pro, pre a per byly často zaměňovány, to se týká i jejich významů, takže mohly existovat názvy Perga, Prega i Praga.
Prahrad a Vyšehrad na vysoké skále nad řekou. A nemohly se také dočasně používat názvy Prahrad a Novohrad, slovansky Novgrad?
Greda byla suchá vyvýšenina v říční nivě, tedy v oblasti, která byla často zaplavována. Osada založená na této vyvýšenině pak mohla dostat jméno Greda a po čase se z ní stala stará Greda, což by Slované řekli Pragreda. Víme, že na Malé Straně byla osada už dávno před Bořivojovým hradištěm. Problém však je, že ve slově Pragreda museli spolknout celé -red-. Nevím, ale e bylo neznělé a od toho se mohlo vyvíjet komolení.
V přeneseném smyslu mohlo být slovo Pragreda názvem staré země na vyvýšeninách, která se rozkládala jižně od Polabské nížiny.
Prahrad a Vyšehrad na vysoké skále nad řekou. A nemohly se také dočasně používat názvy Prahrad a Novohrad, slovansky Novgrad?
Greda byla suchá vyvýšenina v říční nivě, tedy v oblasti, která byla často zaplavována. Osada založená na této vyvýšenině pak mohla dostat jméno Greda a po čase se z ní stala stará Greda, což by Slované řekli Pragreda. Víme, že na Malé Straně byla osada už dávno před Bořivojovým hradištěm. Problém však je, že ve slově Pragreda museli spolknout celé -red-. Nevím, ale e bylo neznělé a od toho se mohlo vyvíjet komolení.
V přeneseném smyslu mohlo být slovo Pragreda názvem staré země na vyvýšeninách, která se rozkládala jižně od Polabské nížiny.
ZH (Pátek 25. ledna 2013) ⇑
Jan Cinert: z fotek moc představu nemám, jak je/byla tedy mohyla velká?
Eva38: dnes večer mě taky pobavilo, jak knížecí logopedi začali zadrhávat. Já to ale taky trénuju, protože mám pocit, že všichni slušní lidé u nás v posledních 20 letech ráčkovali, a vice versa.
Alena Polívková v Našich místních jménech píše, když to zjednoduším, že jména na -ice jsou zpravidla pomnožná s výjimkou těch, která označují vlastnosti okolí, půdy prostoru (ostatní jsou většinou prapůvodem mužská (podle označení něčí čeledi, třeba Budivojově - v případě Budějovic)). Takže vlastností okolí byli medvědi, asi.
Protože etymologii názvu Prahy nelze ověřit, můžeme aspoň cvičně otestovat své luštitelské schopnosti, váhám, jestli 38 je číslo bot nebo golfový handicap.
Eva38: dnes večer mě taky pobavilo, jak knížecí logopedi začali zadrhávat. Já to ale taky trénuju, protože mám pocit, že všichni slušní lidé u nás v posledních 20 letech ráčkovali, a vice versa.
Alena Polívková v Našich místních jménech píše, když to zjednoduším, že jména na -ice jsou zpravidla pomnožná s výjimkou těch, která označují vlastnosti okolí, půdy prostoru (ostatní jsou většinou prapůvodem mužská (podle označení něčí čeledi, třeba Budivojově - v případě Budějovic)). Takže vlastností okolí byli medvědi, asi.
Protože etymologii názvu Prahy nelze ověřit, můžeme aspoň cvičně otestovat své luštitelské schopnosti, váhám, jestli 38 je číslo bot nebo golfový handicap.
Jan Cinert (Pátek 25. ledna 2013) ⇑
Jenom k Ersu. Mohyla je nyní nevýrazná, protože byla již dávno prokopána a vykradena. Tím pozbyla svého vrcholu a je nevýrazná. Nachází se jihovýchodně od rohu základny. Na GE se dá také v lese identifikovat přístupová cesta od Turska, která se právě před tím rohem základny stáčí doleva a na opačné straně při ní je mohyla. Právě to, že není na nejvyšším bodě a je těsně před hřbetem kopce směrem ke Krliši, ukazuje na záměrné vyjádření vztahu k mohyle na Krliši.
eva.38@seznam.cz (Čtvrtek 24. ledna 2013) ⇑
Děkuji za přivítání na stránkách této diskuze.
re
To je zajímavá etymologie. Prahrad – Prahra – Praha nebo Prahrad – Prahad – Praha. Avšak nesedí mi v tom změna na ženský rod nebo pomnožné číslo.
Pokuste se vyslovit Prahrad aníž byste dokázal správně vyslovit r.
První r se vám vysloví relativně lehce, ale druhé r lze v následnosti po h vyslovit velmi obtížně a d už vám za tím vůbec nepůjde říct. Za ty stovky let od vzniku Prahy do první písemné zmínky o Praze stačil jediný kníže mumla, který ráčkoval, obklopený přisluhovači a přikyvovači, kteří ho patolízalsky napodobovali v dobrém i ve zlém, aby se název během jedné generace zkrátil a zbavil druhého, obtížně vyslovovatelného r a neznělého d.
I nově příchozí manželka cizinka, pokud byla dostatečně atraktivní, mohla způsobit, že její špatnou výslovnost začaly napodobovat její dvorní dámy a od nich pak všichni poddaní. (Ráčkování u šlechtických dětí se táhne celou historií, protože většina z nich, včetně Karla IV. měla francouzskou bonu.)
Přechod na ženský rod je proto, že se jednalo o pevnost, resp. osadu...ta pevnost Prahrad.
Co se týká rodu, tak ani v současnosti, kdy jsou ve všech označeních poměrně přísná pravidla, není rod obcí jednoznačný. Hrad Pernštejn je u městečka Nedvědice. Všichni cizí říkají ty Nedvědice, ale správně je ta Nedvědice, protože ta vesnice. Je otázkou času, kdy většina přehlasuje starousedlíky a název městečka bude úředně opraven na ty Nedvědice. Vedle Nedvědice byla vesnička Chlívské....kdo měl hodně chlívů, mohl pěstovat hodně dobytka, byl bohatý. A v Chlívském, tam byli samí bohatí sedláci. Byli na svoji ves hrdi, byli hrdi na svoje chlévy a dobytek asi tak, jako jsou dnešní muži hrdí na svůj vozový park. Pak přišel Gottwald a změnil název na Chlébské, přestože v Chlívském se chleba nikdy komerčně nepekl. Gottwald totiž usoudil, že chlív je označení hanlivé. Rozhodnutí mocných jsou někdy podivná.
Já věřím tomu, že když sem ta Libuška přišla, tak si všechno označkovala po svém a na jeden způsob. Proč by to pojmenovala nějakým cizím názvem, kterému Češi nerozuměli, když tam bylo staré osídlení, bylo tam hradisko, byl tam hrad. Nebyl sice velehrad, byl jen prahrad, ale ona ve své předvídavosti odhadla, že jeho poloha v meandru řeky je daleko výhodnější, než místo, které vybrali pro ni na Vyšehradě, takže až jejím potomkům jednou přestanou pozemky na vyšehradské skále postačovat, budou muset město, jehož sláva hvězd se bude dotýkati, vybudovat na místě Prahradu.
re
To je zajímavá etymologie. Prahrad – Prahra – Praha nebo Prahrad – Prahad – Praha. Avšak nesedí mi v tom změna na ženský rod nebo pomnožné číslo.
Pokuste se vyslovit Prahrad aníž byste dokázal správně vyslovit r.
První r se vám vysloví relativně lehce, ale druhé r lze v následnosti po h vyslovit velmi obtížně a d už vám za tím vůbec nepůjde říct. Za ty stovky let od vzniku Prahy do první písemné zmínky o Praze stačil jediný kníže mumla, který ráčkoval, obklopený přisluhovači a přikyvovači, kteří ho patolízalsky napodobovali v dobrém i ve zlém, aby se název během jedné generace zkrátil a zbavil druhého, obtížně vyslovovatelného r a neznělého d.
I nově příchozí manželka cizinka, pokud byla dostatečně atraktivní, mohla způsobit, že její špatnou výslovnost začaly napodobovat její dvorní dámy a od nich pak všichni poddaní. (Ráčkování u šlechtických dětí se táhne celou historií, protože většina z nich, včetně Karla IV. měla francouzskou bonu.)
Přechod na ženský rod je proto, že se jednalo o pevnost, resp. osadu...ta pevnost Prahrad.
Co se týká rodu, tak ani v současnosti, kdy jsou ve všech označeních poměrně přísná pravidla, není rod obcí jednoznačný. Hrad Pernštejn je u městečka Nedvědice. Všichni cizí říkají ty Nedvědice, ale správně je ta Nedvědice, protože ta vesnice. Je otázkou času, kdy většina přehlasuje starousedlíky a název městečka bude úředně opraven na ty Nedvědice. Vedle Nedvědice byla vesnička Chlívské....kdo měl hodně chlívů, mohl pěstovat hodně dobytka, byl bohatý. A v Chlívském, tam byli samí bohatí sedláci. Byli na svoji ves hrdi, byli hrdi na svoje chlévy a dobytek asi tak, jako jsou dnešní muži hrdí na svůj vozový park. Pak přišel Gottwald a změnil název na Chlébské, přestože v Chlívském se chleba nikdy komerčně nepekl. Gottwald totiž usoudil, že chlív je označení hanlivé. Rozhodnutí mocných jsou někdy podivná.
Já věřím tomu, že když sem ta Libuška přišla, tak si všechno označkovala po svém a na jeden způsob. Proč by to pojmenovala nějakým cizím názvem, kterému Češi nerozuměli, když tam bylo staré osídlení, bylo tam hradisko, byl tam hrad. Nebyl sice velehrad, byl jen prahrad, ale ona ve své předvídavosti odhadla, že jeho poloha v meandru řeky je daleko výhodnější, než místo, které vybrali pro ni na Vyšehradě, takže až jejím potomkům jednou přestanou pozemky na vyšehradské skále postačovat, budou muset město, jehož sláva hvězd se bude dotýkati, vybudovat na místě Prahradu.
ZH (Čtvrtek 24. ledna 2013) ⇑
Ers aj.: já očekával původně velkou mohylu na temeni kopce, aby to byl výrazný vizír. Na Erši je ale ruská základna, dotyčná malá mohyla je na úbočí, na ortomapě z 50. let se nezdá nic na temeni prominovat. Mimochodem autor těch stránek je přístupný diskusi, je to velký nadšenec, ale zaneprázdněný, každý týden objíždí a zpracovává další místa, otravoval jsem ho nedávno kvůli nějakým domnělým hradištím na Sázavsku.
Koukněte na hradiště Hrada a na význam toho slova ve slovenštině (na Google).
Koukněte na hradiště Hrada a na význam toho slova ve slovenštině (na Google).
J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013) ⇑
Dnes jsem dostal inspiraci a vysypal jsem zase spoustu nových spontánních nápadů. Abych to trochu vylepšil, hledal jsem další podklady.
Na www.myetymology.com jsem našel etymologii českého slova grinda: staré české slovo grinda znamená podlaha mostu a dřevěná podlaha ve stodole, odvozeno z proto-slovanského slova greda. Podle Machka se také jedná o podlažinu a mostinu. Mostina je dřevěný trám používaný u dřevěných nebo provizorních mostů. Mostiny pokládané vedle sebe napříč mostu tvoří vozovku. Ty trámy určitě nadchnou i zastánce Libušina proroctví.
Na www.myetymology.com jsem našel etymologii českého slova grinda: staré české slovo grinda znamená podlaha mostu a dřevěná podlaha ve stodole, odvozeno z proto-slovanského slova greda. Podle Machka se také jedná o podlažinu a mostinu. Mostina je dřevěný trám používaný u dřevěných nebo provizorních mostů. Mostiny pokládané vedle sebe napříč mostu tvoří vozovku. Ty trámy určitě nadchnou i zastánce Libušina proroctví.
J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013) ⇑
Abych nezapomněl, "e" se polyká a proto si celou vývojovou řadu představuji takto: pragredá - pragrdá - pragdá - pragá - Praga. Pragredá se také mohlo říkat zemi, která leží na vyvýšeninách, kde nejsou záplavy ničící úrodu. Tím se lišila od země Čáša.
J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013) ⇑
No, asi bude lepší pragredá – pragdá – pragá.
ZH: Mohyly - fotografie a GPS: Ers, Krliš, Chýnov, Čestmír. Tursko je opravdu lákavá oblast k jarním výpravám.
ZH: Mohyly - fotografie a GPS: Ers, Krliš, Chýnov, Čestmír. Tursko je opravdu lákavá oblast k jarním výpravám.
J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013) ⇑
Opravuji: slovo pragredá mohlo znamenat starou suchou vyvýšeninu, kde byla první (stará) osada.
J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013) ⇑
To je zajímavá etymologie. Prahrad – Prahra – Praha nebo Prahrad – Prahad – Praha. Avšak nesedí mi v tom změna na ženský rod nebo pomnožné číslo.
Už dříve jsem se zabýval možností, že Praha vyjadřuje něco starého. Teď jsem našel v Machkově slovníku pod heslem hřada, že praslovansky gredá znamenalo suchou vyvýšeninu mezi močály, v zaplavovaných rovinách apod., odtud význam záhon (= vyvýšená půda). Tedy slovo pragredá mohlo znamenat suchou vyvýšeninu v říční nivě. Zkomolení mohlo proběhnout takto: pragredá - pragrá - pragá - Praga. Ovšem kdo tomu nechce věřit, tak nemusí.
Už dříve jsem se zabýval možností, že Praha vyjadřuje něco starého. Teď jsem našel v Machkově slovníku pod heslem hřada, že praslovansky gredá znamenalo suchou vyvýšeninu mezi močály, v zaplavovaných rovinách apod., odtud význam záhon (= vyvýšená půda). Tedy slovo pragredá mohlo znamenat suchou vyvýšeninu v říční nivě. Zkomolení mohlo proběhnout takto: pragredá - pragrá - pragá - Praga. Ovšem kdo tomu nechce věřit, tak nemusí.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ
