ZH (Čtvrtek 27. února 2014)  ⇑

Ceterum autem censeo: napsal jsem opakovaně cosi jako "Fraganeo je v ablativu - to by se v daném výčtu přeložilo jako český lokativ, tedy 've Fražsku'".

Nezapomeňte na výchozí postulát (Homolův), že prapůvodně je per-aha přechod z jednoho břehu řeky na druhý ;).

Jan Cinert (Středa 26. února 2014)  ⇑

Mezistupněm je "Fraganeo" - Pražsko v Bavorském geografovi, v druhé části z doby nedlouho po roce 950. Pak následuje až Kosmova naivně etymologická verze o původu ze slova práh. ZH tady před časem upozorňoval, že latinský výraz použitý Kosmou nemusí přímo práh znamenat a já se přikláním k tomu, že původně byl myslen průchod do jiného prostoru, z jižního do severního.

Současné různé pseudoteorie o kmenech a jejich přechodech do dalších etap bych moc nepoužíval, jakkoliv se v literatuře stále opakují. To je jen K. Marx se svým kamarádem B. Engelsem a tyto teorie už snad budou mít jen krátký život. Sklánění hlav pánů je jen obrazně.

J. Čihák (Středa 26. února 2014)  ⇑

Nevím, ale to otesávání prahu pod Petřínem mi připadá jako součást přechodového rituálu celého kmene ze staré vývojové etapy do nové. Sklánění hlav před prahem bude obrazný přídavek vypravěčů.

J. Čihák (Středa 26. února 2014)  ⇑

Cinert: Ovšem Čechy byly postupně sjednocovány, předpokládaná země Praha zanikla a časem se zapomnělo, jak to bylo. V pověsti se možná odráží pokus dát názvu metropole nový význam.

Jan Cinert (Úterý 25. února 2014)  ⇑

To ano, ale je to situace až někdy po roce 1230. Navíc je tam to staré, že Praha byl původně Pražský hrad. Také je rozdíl mezi vrcholně středověkým městem založeným a výsadami obdarovaným panovníkem a tím Bořivojovým založením světské a církevní metropole země Praga. Po roce 1230 byla tato původní "metropole" již Prahou bez městských výsad, oproti novému staroměstskému městu, které pak bylo Pražským Městem.

ZH (Úterý 25. února 2014)  ⇑

Dřív byly názvy Staré město pražské, Nové město pražské, Židovské město pražské.
Tady píšou "V době, kdy jméno Praha příslušelo pouze sídlu přemyslovských panovníků - Pražskému hradu, bylo nazváno Pražským Městem (Civitas Pragensis). Po vzniku dalších pražských měst ve 13. a 14.století obdrželo stejně jako tyto mladší části aglomerace rozlišující přívlastek; začalo se nazývat Větším a postupem doby stále častěji Starým Městem pražským."

Jan Cinert (Úterý 25. února 2014)  ⇑

I hlavní město Mexico City je název podle země. Ale myslím si, že jsou to poněkud vzdálenější příklady. Jsou důsledkem admistrativního členění a pojmenování kolonizátory. U nás půjde spíše o to, že Praha byla založena podle kumulace funkcí jako první město Přemyslovců. Snad právě proto nedostala jméno, jako jiné hrady, ale bylo to "město pražské", protože byla metropolí země Praga.

ZH (Úterý 25. února 2014)  ⇑

Jan Čihák: jako že se země jmenuje stejně jako hlavní město?

J. Čihák (Úterý 25. února 2014)  ⇑

Chihuahua
Aguascalientes

Jan Cinert (Pondělí 24. února 2014)  ⇑

To i v Dejvicích jsme říkali, že jdeme do města (centra).

S "hradem Prahou" je to dnes po (mém) vyhodnocení archeologických nálezů a jejich datování úplně jinak. Bylo založeno rovnou "město" Bořivojem, tedy včetně Malé Strany. Hrad, jako samostatně opevněná akropole, byl do tohoto areálu vložen až dodatečně za Vratislava. Navíc, Bořivoj postavil rotundu P. Marie na akropoli, takže "městem pražským" je míněna v tomto případě akropole.

Jde rovněž o to, že Bödecký rukopis je již také slepencem předchozích legend a nějak se vyrovnával se zapsanými údaji o postavení a vysvěcení kostelů. Z předchozích legend, obohacených již o vypravěčské mytologické prvky, převzal zřejmě novější termín "Pragam" (založili město Prahou nazvané), ale u informace o založení kostela P. Marie je "Pragensi". To vypadá, že v prvotním starším zápisu o kostelu bylo město ještě považováno za "pražské".

ZH (Pondělí 24. února 2014)  ⇑

Ono to není tak jednoduché, já jsem v latině o krůček pokročilejší, ale ablativ jsem nikdy pořádně nepochopil, je to tvar, na který nejsme v češtině zvyklí, a tak se překládá nějakým jiným tvarem, který však přesně nevyjadřuje původní záměr. Zeť je odborník na antickou latinu, se středověkou mi pomáhá neochotně, protože nezná dobové zvyklosti.
Jen tak namátkou mi napadá, že tak jak je to přeloženo (město pražské), může to znamenat město příslušející ke hradu Praha, může to být vzletné vyjádření, může se to lépe hodit do rytmu řeči či do rýmu atd. Lidi z Karlína říkali "jdeme do města" (jakého? - no pražského). Ale ten ablativ je tvar, který se do češtiny přesně přeložit nedá.

Jan Cinert (Neděle 23. února 2014)  ⇑

Malá drobnost k názvu Praha. Průběžně si kontroluji správnost překladů z latiny textů se kterými pracuji. Nezakrývám, že vzhledem k jazykové indispozici mi to činí potíže, ale průběžně se také někdy nestačím divit. Teď jsem narazil v Bödeckém rukopisu (stejně i v Kristiánově legendě) na překlad "in civitate Pragensi" jako "v městě Praze". Správně je "v městě pražském". Bořivoj tedy nezaložil kostel P. Marie v městě Praze, ale v městě pražském. To je v souladu s tím, že Praha byl původně název krajiny.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. února 2014)  ⇑

To snížení terénu o 1/4 metru je vidět z porovnání současného stavu a fotky s paní Štorchovou z poč. 20. století. Pořád mi není jasné, v jaké hloubce mohl být ten novější a jestli byl vztyčen tak, že bylo ctěno původní místo postavení. O tom pí. Skřivánková nic neříkala? To by musel novější být kdysi zakopán?

ZH (Středa 19. února 2014)  ⇑

Ten malý je opravdu malý, 84-letá paní jej vzala jakoby nic do náruče a zas položila na zem, jako by to fakt bylo děcko ;). Takže jak byl umístěný, jestli je vůbc odtud, kdo ví. Prý při kopání sklepů atd. tam jiný velký kámen nebyl.
Ještě paní říkala, že ten původní menhir byl víc zanořen, asi o 1/4 metru, ale při stavbě silnice byla země kolem odhrabána.

Jan Cinert (Středa 19. února 2014)  ⇑

Ten novější menhir opravdu vypadá jak čerstvě odloupnutý. Taky nechápu, že byl celá léta dobře schovaný pod zemí a pak byl nedávno objeven. Ale ten nejmenší mi připadá zajímavý. Vršek je typicky odkorodovaný povětrnostními vlivy, zatímco spodek jako by byl původně více zasazen do země. A kde tam na zahradě nejmenší kámen je? Slunovratová linie skutečně míří na vrchol Ládví. Tehdy se rodí "potomek", takže ona rodinka by nebyla od věci :-). Těžko se ale zcela vcítit do toho, jak tehdy dávno uvažovali ohledně menhirů.