Jan Cinert (Pondělí 16. srpna 2021)  ⇑

Tak už je to tady. Po dlouhých letech slibů jsem dnes nanosil do domu téměř dvě tuny výtisků knihy Vznik přemyslovské državy.

Prosím Frantu a Jan Čiháka o poslání adresy, na níž jim výtisk s radostí pošlu.

Jan Cinert (Úterý 27. července 2021)  ⇑

Tady je vysvětlení, proč se nemůžeme dočkat výsledků výzkumu DNA Oty I. Olomuckého.

ZH (Čtvrtek 22. dubna 2021)  ⇑

Dík, no napadlo mě, že Havrana napsal Edgar, tak možná odtud vítr vane.

Franta (Pondělí 19. dubna 2021)  ⇑

ZH (Sobota 17. dubna 2021)  ⇑

Hlavně, že už jste v pořádku.
To jsem byl já...
Ježek z Havraně... není to pochopitelně důležité, jen mě to zaujalo. Bůhví, jak se jmenoval doopravdy, Theodor Edgar taky nezní moc autenticky. Nebo tam jezdil k babičce Ježkové. Nějaký Ježek je majitelem č. 9, ale není třeba po tom dále pátrat.

Franta (Pátek 16. dubna 2021)  ⇑

Jan Cinert:

Omlouvám se, měl jsem po velikonocích 5 dní stavy změněného vědomí (horečky skoro 40, necovidové :-)
Když jsem se trochu probral napsal jsem jedné známé, která by mohla vědět víc. Ale víc neví.

Strejda Gůgl o něm soudí toto:
Narozen 19.6.1896 v Praze, zemřel 1964 tamtéž. Redaktor, novinář, beletrista, kulturní historik v Praze, místopisec, překladatel z němčiny, angličtiny, francouzštiny a ruštiny.

V Havrani žil doktor Havránek, lékař, Němec, po válce odešel do Německa. Ten to asi nebude.

Víc nevím.

Že by Ježek byla reminiscence na jméno Jesco, které ve v středověkých dějinách Havraně vyskytuje...

ZH (Čtvrtek 8. dubna 2021)  ⇑

Pro Frantu (nemůžu najít mail):
Edgar Theodor Havránek, můj oblíbený autor, se podepsal též pod pseudonymem Ježek z Havraně. Nenašel jsem o něm nikde nic bližšího, než že byl autor, novinář atd. Není z vaší obce?

Jan Cinert (Středa 7. dubna 2021)  ⇑

Nakonec jsem to nevydržel a objednal si knihu Malostranská rotunda sv. Václava v Praze, na níž tu před časem upozorňoval kolega vopicka. Vsadil jsem odbornost autorů s tím, že snad tam nebude mnoho jen opakováno, jako obvykle v souhrnných knihách. Udělal jsem dobře, kniha je úžasná, jak po textové, tak i grafické stránce a hodně "mladá", takže dlouho vydrží. Přinutilo mne to k napsání recenze.

Jan Cinert (Pondělí 5. dubna 2021)  ⇑

Složitost Vašeho hledání řešení spočívá v tom, že se nové snažíte vložit do starého výkladu. To je jako kdybyste vyrobil velkou a tenkou Led televizi a snažil se ji nacpat do staré bedny pro elektronkovou.

Jaromírovu kastraci nelze nikam časově zařadit, není nijak doložena, a tak si ji Dětmar vymyslel nebo převzal jako drb.

Stejně nevychází, že by měl Boleslav III. dospělou dceru, když rozsekl hlavu Vršovci, opět podle Dětmara. Takže byla jen zasnoubená, nikoli dospělá provdaná.

Oldřichova předchozí manželka a setkání u vody s Boženou je jen prastarý mýtus, který Kosmas použil, aby protáhl Oldřichovu vládu hlouběji do minulosti a nemusel přiznat vládu Jaromíra.

Vždyť je to vše podrobně popsáno v poznámkách k Rodokmenu!?

Radek (Pondělí 5. dubna 2021)  ⇑

Ještě příspěvek k Břetislavovi I. Ten úděl na západní Moravě by měl se souhlasem vládnoucího knížete, zpravidla otce nebo bratra. Ale Oldřich jeho otcem být nemohl a bratrem také ne.
Kdo tedy byl Břetislavovým (*1002/1003) otcem? Oldřich (*993) to být nemohl. Jaromír (*?)by to s odkazem na jméno jednoho ze synů Břetislava I. být mohl, ale rok 1002 by byl nejzazším rokem, kdy by mohl dát Boleslav III. Jaromíra vykastrovat, spíše tedy dříve, pak by nemohl být Jaromírovým synem.
Boleslav III. to být mohl, ale v tu dobu by s novorozencem prchal ze země, následující rok byl vylákán B.Chr. a oslepen - kde by tedy Břetislav vyrůstal, pokud by to všechno přežil?
Mohlo to být takto? Boleslav III. měl dceru, kterou dal za manželku synovi předáka rodu Vršovců a z tohoto svazku se narodil roku 1002 syn. Tento syn, z matčiny strany Přemyslovec, z otcovy Vršovec, vnuk Boleslava III. by měl legitimní nárok na knížecí stolec, pokud by Oldřich neměl potomky. Do roku 1014 (nejpozději 1019), kdy proběhlo 2.vraždění Vršovců se asi Oldřich o ně snažil s legitimní manželkou, ta však byla zřejmě neplodná, proto ji zapudil a vzal si za manželku neurozenou ženu, jejich manželství však církev neuznala, a proto by jejich případní potomci neměli nárok na knížecí stolec. Oldřich tak byl donucen k tomu, aby onoho syna, jménem Břetislav uznal za svého nástupce (jinak by jejich rod vymřel)a při dobývání Moravy na Polácích mu tak svěřil jako úděl západní Moravu, přičemž definitvně byla Morava dobyta až o 10 let později.

Jan Cinert (Pondělí 5. dubna 2021)  ⇑

Se zveřejněním dalších výsledků výzkumu DNA Přemyslovců je setrvalý stav. Nic. Takže prozatím trvá tzv. 50 na 50. Buď se výzkumy daří, ale s výsledky se kterými si výzkumníci závislí na vstupních předpokladech nedokáží poradit, nebo se výzkum nedaří.
MtDNA Ludmily není známa, neboť církevní činitelé neumožňují zkoumání jejích ostatků. Výsledky u Vratislava nebyly zveřejněny a mtDNA byla zjištěna a zveřejněna jen u Spytihněva. Takže není co porovnávat.
Z rodokmenu plyne, že se neopakovala jména u bratrů, jen někdy se užila jako protiklady u hlavní oproti vedlejší větvi.
Břetislav nemohl být mezi roky 1020-1030 vyhnancem, když držel jako úděl západní Moravu, kde založil hradisko Břetislav/Břeclav. Zároveň když byl ženatý s Jitkou od roku 1021.
Spytihněv I. byl starším bratrem a Jaromír příslušníkem vedlejší větve. V tomto duchu asi byl pojmenován prvorozený Spytihněv II. a jeho mladší bratr Jaromír/Gebhart. Hlavně, já jsem jen upozornil na některá opakování takového principu, nikoli že je to závazné pro úvahy o rodinných poměrech Přemyslovců.

Radek (Neděle 4. dubna 2021)  ⇑

Zhruba před měsícem nám vědci představili údajnou podobu bratrů Spytihněva a Vratislava, synů Bořivoje a Ludmily. Bylo skutečně prokázáno na základě DNA, že byli bratři (přes DNA matky)?
Když jsem se díval na Váš rodokmen Přemyslovců, tak pokud byli skutečně bratři, pak by Břetislav I. s odkazem na fakt, že je jakýmsi novým zakladatelem rodu, pojmenoval své syny analogicky jmény zakladatelů rodu.
To, že by se Spytihněv II. narodil až roku 1031, tedy 10 let po svatbě, by se dalo vysvětlit např. tím, že jeho otec Břetislav do té doby neměl svůj úděl a byl vyhnancem, protože synem Oldřicha být nemohl (navíc Jitce v době únosu bylo teprve okolo 14 let).
Teprve poté, kdy byla dobyta Morava (+- 1029), obdržel úděl a mohl založit rodinu. Proto by nebylo nutné rozvětvění na linii Oldřichovu a Břetislavovu, kdy je v jedné z nich jméno Spytihněv a v druhé Vratislav, ale byli by to bratři (tak jako jejich jmenovci toho jména I.) a nikoli bratranci, jak je to znázorněno v rodokmenu.
Také jméno Jaromír by svému synovi dal spíše Břetislav (v jehož prospěch se Jaromír vzdal vlády), než potomek Oldřicha, který by neměl důvod pojmenovat svého syna po prastrýci, kterým jeho děd Oldřich pohrdal.
Svůj příspěvek dávám jako laik do diskuze. Chtěl jsem se na volbu jmen potomků podívat v kontextu dějin rodu a snad jsem Vás tím moc nenaštval. Díky za odpověď.

Jan Cinert (Pondělí 15. března 2021)  ⇑

Také jsem článek už četl. Nález je velkým úspěchem. Jen ten článek, či vůbec historická interpretace od archeologů, je zase obvyklá.

"... patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců". Přirozená hranice daná rozvodím mezi krajinami Pragou a Čašou je u Kbel, takže Vinoř náleží už do Čaši, později Psovska, nikoli do přemyslovské Pragy. Podle území by tedy patřila do rodu knížete Slavibora, otce kněžny Ludmily.

Další potíž je, že pohřebiště se se sídlištěm vylučuje. Takže pohřeb byl vykonán před vznikem hradiska, které je ostatně podle sběrů datováno do 11.-12. století, zatímco podle šperků náleží hrob do konce 9. až poč. 10. století.

Takže pokud se najdou v místě ještě jiné hroby, bude toto pohřebiště náležet blízkému sídlišti v dosud neznámé poloze. Pokud je hrob ojedinělý, pak "princezna" zemřela na cestě a mohla by případně, i podle přítomných šperků, být nevěstou provdávanou neznámo kam a neznámo odkud.

Jak je vidět, více se k tomu dá zjistit jen na základě dalších výzkumů a pokračujících genetických výzkumech i jiných nepřemyslovských ostatků. Což je na dlouhé lokte a do té doby se budou vydávat takovéhle poněkud ukvapené články, které chtějí zaujmout zmínkami o Přemyslovcích Bořivojovi a Ludmile.

vopička (Pondělí 15. března 2021)  ⇑

Jan Cinert (Středa 10. března 2021)  ⇑

Taky dobré. :-) Jsou to "hry námořních lupičů", jak je to nazváno ve filmu Pan Vok odchází, což je ten druhý díl s M. Růžkem v hlavní roli. Je tuším na You Tube.

Byť se tehdy koukalo v bezlesé krajině, tak nebylo na hradní ostroh opravdu vidět. Ale ve stejný čas Hrad kouřil z otopných zařízení stejně, jako dnes komíny v popředí snímku.

Ověřil jsem a i pro rok -3000 podle Horizons to vychází stejně.