Jan Cinert (Čtvrtek 4. února 2021)  ⇑

Já bych se vrátil k mnou dříve uvedenému. Prvotní kresba byla Hrad z Petřína a zároveň načrtnutí celé Vltavy. To je vidět podle vyčuhujícího podskalského břehu před vyšehradskou skálu. Do toho se pak vkládaly dílčí kresby z jiných míst. Při jejich skládání se pak nevešel Vyšehrad se správnou proporcí na poslední desku, tak je takový smrsknutý a při pohledu na samotný Vyšehrad je za ním větší oblouk Vltavy i při zohlednění tehdejšího břehu. Je to totiž právě původní pohled z Petřína.

Kůly jsou určitě naznačením jezů. Vyčuhují z vody i na Sadelerovi.

ZH (Čtvrtek 4. února 2021)  ⇑

V první řadě musím říct, že se Sadelereem končím, je to celé zdeformované, každej kus jako by byl odjinud, jediné geniální je, že se jim to přesto podařilo sesadit.

Ty kůly ve Vltavě, psal jsem před asi dvěma lety podrobný článek tady o mostech, ale kůly jsem opomněl. Nic jistého jsem o tom nikde nečetl. V Seville je Torre del Oro, zlatá věž, od ní přehrazoval řeku řetěz, který měl bránit, aby lodě nepronikly beze cla. No, taky kůly mohly bránit kládám, aby nepronikly až ke Karlovu mostu.
Ale ani jedno asi není to pravé, nad Lenorou je dřevěný jez Zátoň, který je takto konsturovaný, bohužel v dezolátním stavu. Když jsem pátral na netu po wooden weir, narazi jsem na fishing weir, tedy pro chytání ryb, což je taky dobrá hypotéza.

Jan Čihák (Středa 3. února 2021)  ⇑

Půjdu se na to podívat, až bude lepší počasí.

Zaujal mě nákres Prahy od W. J. Blaeu, 1649. K čemu sloužily sloupy ve Vltavě?

ZH (Středa 3. února 2021)  ⇑

No, nakonec přemýšlím o camera obscura se širokoúhlým objektivem typu dnešního rybího oka. Nic o tom nevím, ale asi nebyl problm vybrousit víc vypouklou čočku, čímž by se přiblížil střed (Nové Město) a Vyšehrad by byl prťavý, tok Vltavy by se tím zkreslil.

Leonardo da Vinci sto let před tím experimentoval s různými tvary čoček a dokonce s až 32 čočkami v camera obscura a nakreslil 270 diagramů, podrobnosti jsem zatím nezjistiil.

ZH (Středa 3. února 2021)  ⇑

Tahle fotka je focená zřejmě z té bašty ve Hladové zdi, nebo z barokního bastionu vedle, kde byla vyhlídka, dnes je tuším zastíněná stromy.
Všiměte si stejně umístěné Venušiny lázně jako na Sadelerovi, a přístavu vedle Veslařského ostrova, který býval ještě víc vykrojený na úkor dnešního nábřeží. Je to skoro stejné jako na obou verzích Sadelera, řeka tam nezahýbá, ale rozlévá se do zátoky. No, trochu nešikovně to nakreslené je, Vyšehrad je zúžený, ale Špička je natočena správně.

Jan Čihák (Středa 3. února 2021)  ⇑

Pravobřežní výchlipka Vltavy před Vyšehradem je zakreslená na Sadelerově prospektu. Jenomže Vyšehrad i s tou výchlipkou jsou značně natočené, takže Vltava se tam lomí, jakoby přitékala od východu.

ZH (Středa 3. února 2021)  ⇑

Jan Čihák: když se podíváte na dveprahy.cz na Juttnerův přesný plán, zabírá výchlipka Vltavy před Vyšehradem nejen přístav, ale téměř celou komunikci s tramvají při Podolské porodnici, takže tam Vltava zatékala tak, jak je na obou našich vedutách. Mě před tím zmátnul ten kostel sv. Pankráce, který je namalován na nesprávném místě, nejspíš nebyl přes Vyšehrad vidět, tak ho tam domalovali odhadem. Stále mi vychází, že to bylo kresleno ze Sacre Couer.

ZH (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Ještě jsem na to koukal, myslím, že jižní část prospektu je zabírána z té vyvýšené vyhlídky u Sacre Couer, tj. nad vyústěním Strahovského tunelu. Odtud ovšem není vidět Hrad, tak ten je pak z té bašty Hladové zdi. Občas tam bloumám, tak to zkusím vyfotit.

Nemám teď představu, jak jsou struktury města vidět na tu dálku pouhým okem, já vidím do dálky celkem dobře, brýle mi na řízení nenutili, ovšem kamarád na golfu říká, že se měl narodit jako sokol, a opravdu, třeba říká na 200 metrů, že se golfový míček skryl za ty dva listy, já to vidím teprve tak na 50-70 metrů... Nemám ani představu, jaké podrobnosti lze vidět na matnici camery obscury s řádným objektivem, ale doba, kdy se malovaly ve velkém veduty a kdy byla pro tento účel zdokonalena camera obscura, se shoduje. Nebýt této možnosti, asi bych na krajinu koukal přes drátěnou mřížku a zakreslovao do obdobné mřížky na papíru. Nutno mít na paměti, že se prospekt skládá tuším z pěti dílů, kvůli tisku, ale asi i kresbě, i když... díly jsou perfekteě sesazeny.

Ty nepřirozeně vysoké věže jsou podle mě úmyslně, dodnes se to tak dělá, tj. aby se romanticky a didakticky zvýraznily dominanty.

Winkler je jistě míněn schematicky.

Camera obscura: obraz může být zakreslen výškově i stranově převrácený, ale i jen stranově, když je v cameře obscuře zrcadlo. To pak může mást rytce, pokud realitu nezná.

Jan Cinert (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Meandr za Vyšehradem tvůrci zřejmě vznikl tak, že z Petřína, když kreslil Hrad, si zároveň načrtl průběh Vltavy. Pak tam zasadil samostatně nakreslený Vyšehrad, čímž částečně překryl tamější část Vltavy. Staré a Nové Město bylo kresleno z jižní strany Petřína podle průběhu Ječné.

U Winklera je Klementinum vůbec zjednodušené, takže věž zasadil nějak do prostředka, a pak s tím fláknul a šel od toho. :-)

Jan Čihák (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Zkoumal jsem pravou stranu Sadelerova prospektu důkladněji. Vzniká dojem, že kreslíř stál kolmo k Vltavě proti Vyšehradu, tedy na Pavím vrchu, ale celý Vyšehrad je natočen. Takže kreslíř si pořídil náčrt Vyšehradu ze severnějšího stanoviště. Kdyby stál na vrchu Mrázovka, případně na Cihlářce, a díval se na Vyšehrad zešikma, pak rozdíl azimutů je cca 30°. Protože kreslíř zachytil Hradčany a Strahovský klášter, musel také využívat stanoviště na horním bastionu Hladové zdi. Pohled na Vyšehrad z tohoto místa je odkloněn o cca 70°. Vzhledem k tomu, že Špička a rotunda jsou téměř v zákrytu, nepochybuji o tom, že Vyšehrad byl nakreslen z tohoto místa. Je to sice trochu dál, ale z petřínského bastionu je lépe vidět do Vyšehradu. Bastion 290 m n.m., Mrázovka 250 m n.m. a Vyšehrad 225-235 m n.m..

Příčina natočení Vyšehradu na zkoumaném prospektu je v metodách, které používali kresliči panoramat. Nesedí mi ale jedna věc. Sadeler musel ze všech stanovišť vidět, že se Vltava před městem mírně stáčí doleva. Přesto ji nakreslil tak, jakoby přitékala od východu a u Vyšehradu ji prudce stočil doprava.

Na již zmiňované Winklerově mapě z roku 1792 mě zaujalo Klementinum. Na Révovém nádvoří je poměrně vysoká věž. Nemůže to být kostelík sv. Eligia, kam chodili zlatníci, neboť ten byl zbořen při výstavbě Klementina. Domnívám se, že to je Astronomická věž postavená v letech 1722-1751. Winkler ji přesadil na vedlejší nádvoří a pootočil.

Jan Cinert (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Mám pocit, že Bossche postupoval tak, že nejprve sestavil základní rozvrh složený z kreseb pořízených z několika míst širokého výhledu. Ale pak ještě musel jít blíže, aby si na detailnějších kresbách zaznamenal podrobnosti. Myslím si, že i kdyby byl výjimečně ostrozraký, tak by podrobnosti zaznamenané na vedutě z odstupu neviděl.

Je velmi málo pravděpodobné, že by pak používal nějakou prvopočáteční přenosnou cameru obscuru. Naopak velmi pravděpodobně ji mohl použít Förster na počátku 19. století. Špatným nastavením sklonu matnice mu pak vyšlo to převýšení všeho na obraze. U camery obscury stačí obkreslený výsledek, který je výškově i stranově převrácený, otočit v ploše o 180° a vše je v pořádku.

Jan Čihák (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

No, kdyby používali cameru obscuru, pak by veduty nemohly být tak deformované. Případně ji použili, ale pak obrázek překreslili do ptačí perspektivy. Přitom uplatňovali i fantazii jako malíři. Avšak buďme vděčni za ty veduty, jinak bychom jenom tápali.

Jan Cinert (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Je to otázka, zda Bossche použil cameru obscuru. Nejen Vyšehrad, ale i Belvedér je podle samostatné kresby, tentokrát z Kampy. Včetně Opyše, který je tím převýšený a se stromy, oproti skalnatému Opyši, namalovanému společně s Hradem na jiné kresbě. Takže konec Jeleního příkopu je správně i s Myší dírou, ale Opyše jsou tam dva. Jeden z pohledu s Petřína a druhý převýšený při pohledu z Kampy. Předěl mezi nimi je ohradní zeď, která je dnes za Starými zámeckými schody a náležející ke kresbě z Kampy. Proto je Belverér i s plotem vpravo tak převýšený oproti Hradu.

ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

No ještě jsem při obědě přemýšlšl... V cameře obscuře je obraz převrácený stranově i výškově, takže jedna z mých předchozích úvah je lichá. Nicméně stačilo by tam vrazit jedno zrcadlo, aby byl obraz alespoň výškově správně, s tím už by se lépe pracovalo, taky by to měl kreslíř jak na stole. To by vysvětlovalo, proč je veduta Zlíchova, i La Cita di Praga stranově převrácená (resp. to druhé jsem převrátil, aby bylo poznat, že je to Praha, nicémě nadpis se tím stal zrcadlovým).
Rytec nemusel tušit, zda byl obraz obkreslen přímo, nebo přes zrcadlo. Viz ytimg.com

ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Mimochodem, camera obscura byla známa už od starověku, od roku 1550 byla vylepšena čočkou, 1568 s clonou, aby obraz byl ostřejší, 1620 Kepler vyvinul přenosnou cameru obscuru, pro malíře krajin. Jistě si s tím hrál už dříve, mezi lety 1600-1612 působil v Praze.
Na Valdštejnově lodžii si lze pohrát s camerou obscurou v malém zahradním altánku, řekl bych, že obraz na matnici, resp. papíru, lze obkreslovat z obou stran.