Jan Čihák (Pondělí 1. února 2021)

Zkoumal jsem pravou stranu Sadelerova prospektu důkladněji. Vzniká dojem, že kreslíř stál kolmo k Vltavě proti Vyšehradu, tedy na Pavím vrchu, ale celý Vyšehrad je natočen. Takže kreslíř si pořídil náčrt Vyšehradu ze severnějšího stanoviště. Kdyby stál na vrchu Mrázovka, případně na Cihlářce, a díval se na Vyšehrad zešikma, pak rozdíl azimutů je cca 30°. Protože kreslíř zachytil Hradčany a Strahovský klášter, musel také využívat stanoviště na horním bastionu Hladové zdi. Pohled na Vyšehrad z tohoto místa je odkloněn o cca 70°. Vzhledem k tomu, že Špička a rotunda jsou téměř v zákrytu, nepochybuji o tom, že Vyšehrad byl nakreslen z tohoto místa. Je to sice trochu dál, ale z petřínského bastionu je lépe vidět do Vyšehradu. Bastion 290 m n.m., Mrázovka 250 m n.m. a Vyšehrad 225-235 m n.m..

Příčina natočení Vyšehradu na zkoumaném prospektu je v metodách, které používali kresliči panoramat. Nesedí mi ale jedna věc. Sadeler musel ze všech stanovišť vidět, že se Vltava před městem mírně stáčí doleva. Přesto ji nakreslil tak, jakoby přitékala od východu a u Vyšehradu ji prudce stočil doprava.

Na již zmiňované Winklerově mapě z roku 1792 mě zaujalo Klementinum. Na Révovém nádvoří je poměrně vysoká věž. Nemůže to být kostelík sv. Eligia, kam chodili zlatníci, neboť ten byl zbořen při výstavbě Klementina. Domnívám se, že to je Astronomická věž postavená v letech 1722-1751. Winkler ji přesadil na vedlejší nádvoří a pootočil.