Jan Cinert (Sobota 6. února 2021)  ⇑

U jezu tehdy právě nešlo o zvyšování hladiny, ale o zabezpečení vody pro mlýny při nízké hladině. Takže naopak bylo výhodné budovat nízké jezy, přes které se přelije nadbytečná voda. Nemohly také být na principu: svislé sloupy a příčné trámy. Vznikl by pod nimi vývar, který by jez podemlel a zničil. Takže nízké šikmé konstrukce s kombinací dřeva a kamene.

ZH (Sobota 6. února 2021)  ⇑

Předpokládám, že mezi podepřenými kůly byly naskládány klády, vyvýšené kůly umožňovaly zvýšit hladinu a manipulovat s kládami s menším nebezpečím, že uplavou, srovnat vodorovně vršky kůlů asi nebylo úplně snadné, jez se jistě stavěl za sucha při nízké nebo nulové hladině, takhle se to dalo snáze doladit. Jezaři se při manipulaci s kládami potřebovali něčeho přidržet.

Třeba byly kůly ozdobeny pri mlynářských slavnostech ;-).

Krom toho ve svislých kůlech musely být dlaby, do kterých zapadaly čepy šikmých podpěr, dlab nemůže být úplně na konci kůlu, protože má tendenci se vylomit, a čím výše dlab je, tím je podepření důkladnější.

K navádění vorařů by teoreticky stačily kůly dva, jako to bylo pozděšji u šlajsen.

Z modřanského jezu, nejnovějšího v Praze, čouhají ocelové traverzy, hradící konstrukcí jsou ocelové klapky, je to podobný princip jako u jezů na Sadelerovi, jen jsou pole ocelová, ne dřevěná.

Mimochodem staroměstský jez na Císařských otiscích je hrázděný.

Jan Čihák (Sobota 6. února 2021)  ⇑

Signální kůly mohly mít i druhý účel. Hodily by se k přivazování vrší a sítí na lov ryb.

Jan Cinert (Čtvrtek 4. února 2021)  ⇑

Ještě k těm kůlům. Musely tak vyčuhovat z vody v místě jezů, aby lodníci a voraři je viděli už z dálky a trefili se do propustě. Něco jako jsou dodnes závějové kůly v některých místech u silnic. Jezy tehdy byly záměrně tak akorát vysoké, protože jejich hlavním smyslem bylo při nízkém stavu vody svést vodu k mlýnům. Při vysoké hladině bylo nutné, aby se voda přelévala a jezy nestrhla. Takže to by je plující ani neviděli.

ZH (Čtvrtek 4. února 2021)  ⇑

Stavil jsem se dnes na vyhlídce u Sacre Couer, je to dost nízko, v dnešní době brání částečně výhledu velké baráky i stromy, nicméně struktura města je docela dobře vidět, a byla ještě lépe, když většinou nebyly vysoké baráky a kostely víc dominovaly. Pak ale nechápu, proč je Sadeler tak chaotický, no asi jak píše Jan Cinert. Já si říkám, že bych to lépe načrtnul zpaměti, kdybych měl o něco lepší paměť ;-) a lépe znal Prahu, jak to bývalo, když jsem denně codil z Florence na Karlák různými trasami. Až dojdou křížovky, tak to možná zkusím.

Jan Cinert (Čtvrtek 4. února 2021)  ⇑

Já bych se vrátil k mnou dříve uvedenému. Prvotní kresba byla Hrad z Petřína a zároveň načrtnutí celé Vltavy. To je vidět podle vyčuhujícího podskalského břehu před vyšehradskou skálu. Do toho se pak vkládaly dílčí kresby z jiných míst. Při jejich skládání se pak nevešel Vyšehrad se správnou proporcí na poslední desku, tak je takový smrsknutý a při pohledu na samotný Vyšehrad je za ním větší oblouk Vltavy i při zohlednění tehdejšího břehu. Je to totiž právě původní pohled z Petřína.

Kůly jsou určitě naznačením jezů. Vyčuhují z vody i na Sadelerovi.

ZH (Čtvrtek 4. února 2021)  ⇑

V první řadě musím říct, že se Sadelereem končím, je to celé zdeformované, každej kus jako by byl odjinud, jediné geniální je, že se jim to přesto podařilo sesadit.

Ty kůly ve Vltavě, psal jsem před asi dvěma lety podrobný článek tady o mostech, ale kůly jsem opomněl. Nic jistého jsem o tom nikde nečetl. V Seville je Torre del Oro, zlatá věž, od ní přehrazoval řeku řetěz, který měl bránit, aby lodě nepronikly beze cla. No, taky kůly mohly bránit kládám, aby nepronikly až ke Karlovu mostu.
Ale ani jedno asi není to pravé, nad Lenorou je dřevěný jez Zátoň, který je takto konsturovaný, bohužel v dezolátním stavu. Když jsem pátral na netu po wooden weir, narazi jsem na fishing weir, tedy pro chytání ryb, což je taky dobrá hypotéza.

Jan Čihák (Středa 3. února 2021)  ⇑

Půjdu se na to podívat, až bude lepší počasí.

Zaujal mě nákres Prahy od W. J. Blaeu, 1649. K čemu sloužily sloupy ve Vltavě?

ZH (Středa 3. února 2021)  ⇑

No, nakonec přemýšlím o camera obscura se širokoúhlým objektivem typu dnešního rybího oka. Nic o tom nevím, ale asi nebyl problm vybrousit víc vypouklou čočku, čímž by se přiblížil střed (Nové Město) a Vyšehrad by byl prťavý, tok Vltavy by se tím zkreslil.

Leonardo da Vinci sto let před tím experimentoval s různými tvary čoček a dokonce s až 32 čočkami v camera obscura a nakreslil 270 diagramů, podrobnosti jsem zatím nezjistiil.

ZH (Středa 3. února 2021)  ⇑

Tahle fotka je focená zřejmě z té bašty ve Hladové zdi, nebo z barokního bastionu vedle, kde byla vyhlídka, dnes je tuším zastíněná stromy.
Všiměte si stejně umístěné Venušiny lázně jako na Sadelerovi, a přístavu vedle Veslařského ostrova, který býval ještě víc vykrojený na úkor dnešního nábřeží. Je to skoro stejné jako na obou verzích Sadelera, řeka tam nezahýbá, ale rozlévá se do zátoky. No, trochu nešikovně to nakreslené je, Vyšehrad je zúžený, ale Špička je natočena správně.

Jan Čihák (Středa 3. února 2021)  ⇑

Pravobřežní výchlipka Vltavy před Vyšehradem je zakreslená na Sadelerově prospektu. Jenomže Vyšehrad i s tou výchlipkou jsou značně natočené, takže Vltava se tam lomí, jakoby přitékala od východu.

ZH (Středa 3. února 2021)  ⇑

Jan Čihák: když se podíváte na dveprahy.cz na Juttnerův přesný plán, zabírá výchlipka Vltavy před Vyšehradem nejen přístav, ale téměř celou komunikci s tramvají při Podolské porodnici, takže tam Vltava zatékala tak, jak je na obou našich vedutách. Mě před tím zmátnul ten kostel sv. Pankráce, který je namalován na nesprávném místě, nejspíš nebyl přes Vyšehrad vidět, tak ho tam domalovali odhadem. Stále mi vychází, že to bylo kresleno ze Sacre Couer.

ZH (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Ještě jsem na to koukal, myslím, že jižní část prospektu je zabírána z té vyvýšené vyhlídky u Sacre Couer, tj. nad vyústěním Strahovského tunelu. Odtud ovšem není vidět Hrad, tak ten je pak z té bašty Hladové zdi. Občas tam bloumám, tak to zkusím vyfotit.

Nemám teď představu, jak jsou struktury města vidět na tu dálku pouhým okem, já vidím do dálky celkem dobře, brýle mi na řízení nenutili, ovšem kamarád na golfu říká, že se měl narodit jako sokol, a opravdu, třeba říká na 200 metrů, že se golfový míček skryl za ty dva listy, já to vidím teprve tak na 50-70 metrů... Nemám ani představu, jaké podrobnosti lze vidět na matnici camery obscury s řádným objektivem, ale doba, kdy se malovaly ve velkém veduty a kdy byla pro tento účel zdokonalena camera obscura, se shoduje. Nebýt této možnosti, asi bych na krajinu koukal přes drátěnou mřížku a zakreslovao do obdobné mřížky na papíru. Nutno mít na paměti, že se prospekt skládá tuším z pěti dílů, kvůli tisku, ale asi i kresbě, i když... díly jsou perfekteě sesazeny.

Ty nepřirozeně vysoké věže jsou podle mě úmyslně, dodnes se to tak dělá, tj. aby se romanticky a didakticky zvýraznily dominanty.

Winkler je jistě míněn schematicky.

Camera obscura: obraz může být zakreslen výškově i stranově převrácený, ale i jen stranově, když je v cameře obscuře zrcadlo. To pak může mást rytce, pokud realitu nezná.

Jan Cinert (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Meandr za Vyšehradem tvůrci zřejmě vznikl tak, že z Petřína, když kreslil Hrad, si zároveň načrtl průběh Vltavy. Pak tam zasadil samostatně nakreslený Vyšehrad, čímž částečně překryl tamější část Vltavy. Staré a Nové Město bylo kresleno z jižní strany Petřína podle průběhu Ječné.

U Winklera je Klementinum vůbec zjednodušené, takže věž zasadil nějak do prostředka, a pak s tím fláknul a šel od toho. :-)

Jan Čihák (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Zkoumal jsem pravou stranu Sadelerova prospektu důkladněji. Vzniká dojem, že kreslíř stál kolmo k Vltavě proti Vyšehradu, tedy na Pavím vrchu, ale celý Vyšehrad je natočen. Takže kreslíř si pořídil náčrt Vyšehradu ze severnějšího stanoviště. Kdyby stál na vrchu Mrázovka, případně na Cihlářce, a díval se na Vyšehrad zešikma, pak rozdíl azimutů je cca 30°. Protože kreslíř zachytil Hradčany a Strahovský klášter, musel také využívat stanoviště na horním bastionu Hladové zdi. Pohled na Vyšehrad z tohoto místa je odkloněn o cca 70°. Vzhledem k tomu, že Špička a rotunda jsou téměř v zákrytu, nepochybuji o tom, že Vyšehrad byl nakreslen z tohoto místa. Je to sice trochu dál, ale z petřínského bastionu je lépe vidět do Vyšehradu. Bastion 290 m n.m., Mrázovka 250 m n.m. a Vyšehrad 225-235 m n.m..

Příčina natočení Vyšehradu na zkoumaném prospektu je v metodách, které používali kresliči panoramat. Nesedí mi ale jedna věc. Sadeler musel ze všech stanovišť vidět, že se Vltava před městem mírně stáčí doleva. Přesto ji nakreslil tak, jakoby přitékala od východu a u Vyšehradu ji prudce stočil doprava.

Na již zmiňované Winklerově mapě z roku 1792 mě zaujalo Klementinum. Na Révovém nádvoří je poměrně vysoká věž. Nemůže to být kostelík sv. Eligia, kam chodili zlatníci, neboť ten byl zbořen při výstavbě Klementina. Domnívám se, že to je Astronomická věž postavená v letech 1722-1751. Winkler ji přesadil na vedlejší nádvoří a pootočil.