Pražský hrad

Upustil jsem od nápadu, že se ke kůlům upoutávaly sítě nebo vrše na odchyt ryb. Nezdá se mi pravděpodobná ani domněnka, že takto byly vyznačeny propusti. K tomu by stačily dva kůly. Kdysi jsem četl, že bohatí chodili přes most a chudí se brodili po koruně jezu. Tomuto nápadu nejsem nakloněn, nicméně kůly by pak mohly sloužit k vyznačení trasy.

Mě z Vašeho podrobného porovnání spíše vychází, že jez(-y) byly pro kreslíře důležité rozdílně. Někdo se jen soustředil na domy, jiný kvůli větší věrohodnosti zachytil jezy v různé míře.

Vyčnívající kůly se musely obnovovat, protože střídáním voda - sucho uhnívají. Také byly při povodni strženy díky plujícím kmenům atd. Naopak trvale pod vodou uložené v kostrukci ztvrnou a přečkají.

Tak to je bingo ;-).

No,
- na schematickém Hartmanovi 1493 staroměstský jez zakreslen není
- na Gerungovi 1536 jez je, kůly ne
- na Kozlovi 1562 jez zakreslen není
- na Braunovi 1572 jez zakreslen není, na novoměstském jsou vysokánské kůly, je mu sice vidět pod sukně, ale nic tam vidět není
- Sadeler 1606 - staroměstský jez s kůly
- Pasovští v Praze 1611 - jez zřejmě s kůly, na které jako by nabíhala podélná bidla, odtok hodně prudký
- Merian 1635 - kůly
- Hollar 1635 - jez bez kůlů, prudký
- Globic 1660 - bez kůlů, zřejmě plochý s podélnou dřevěnou výztuhou
- Ouden-Allen 1685 - s kůly, pod sukně vidět není
- La Citta di Praga 1715 - staroměstský neznatelný, novoměstský s obludnými svislými kůly
- Huberův prospekt 1769 - jez dnešního typu s dřevěnou šlajsnou, konstrukce ale patrna není
- Jüttner 1811- jen schematická čára
- Císařské otisky cca 1840 - dřevěný rošt s kamennou výplní

Nevím, co ty kůly znamenají, jestli v stále stejné konstrukci buď jeden čas byly, jindy ne, anebo jestli se konstrukce kolem r. 1635 zgruntu změnila.
Když vynecháme Meriana, který to zřejmě slepě obkreslil ze Sadelera, zdá se, že kůly zmizely před rokem 1635, no ale na Ouden-Allenovi zase už jsou.

Snad se to vysvětlí při té rekonstrukci, neumím si ovšem představit, že by byly zachovány původní středověké prvky, i kdyby ideová konstrukce byla dodnes stejná. Ale vlastně, pod pilíři Juditina mostu dřevo zůstalo.

To je ale podoba z mnohem pozdější doby, viditelná na Císařských otiscích, viz. Nehovoří se tam nic o 14. století. Na Sadelerovi to tak očividně není, tam jsou, u novomětstkého jezu, staroměstský pořádně vidět není, ty šikmé podpěry, ze kterých lze dedukovat, že tam prostor pro šikmou plochu jezu není. Jinak je to už na Ouden-Allenovi, kde na novomětstkém jezu šikmá plocha je, i když vypadá spíš na dřevo.

Ve středověké Praze míval snad každý dům studnu ve sklepě, případně se voda donášela. Od 15. století se stavěly vodárenské věže právě u mlýnů a zároveň jezů. V nich se voda z řeky čerpala nahoru a pak samospádem odváděla do kašen. Až později při rozrůstání města do vyšších poloh se musely stavět věže na uvedeném principu, že měly vlastní zdroje vody.

Výjimkou je hradní vodovod, což jsme tu dávno probírali a máte to na svých stránkách, kterým tekla do kašen a vůbec hradu voda samospádem. A vedle toho je na Hradě na II. nádvoří i klasická studna.

Pražský Staroměstský jez ze 14. století má dřevěnou komorovou konstrukce vyplněnou kamením a je šikmý. To samozřejmě nevylučuje nějaké odlišné místní "nadšenecké" konstrukce na malých tocích. Já kdybych měl potok a chtěl na něm udělat malý jez, tak bych vodu také přehradil třema kládama.:-)

Ono šlo spíš o optimální hladinu vody, která se reguluje, pokud nejsou extrémní průtoky, navýšením či snížením břeven (tedy asi ne po celé délce, ale dodnes se to tak dělá ve šlajsnách). Břevnová pole netěsní atd. Co se týče vodárenství, tam šlo víc o čerpání vody, než její dostatek, to jistě zajišťovaly studny u vodárenských věží, tak si to aspoň představuju, bylo to tak donedávna v Hodkovičkách i v Podolí, v Podolí to myslím ještě jako rezerva přetrvává.

Jez u Zátoně, který působí jako desítky let starý (byl jsem tam před 3 lety), je důkazem, že ten princip dřevěného jezu s šikmými podpěrami funguje a nějak destruktivně se to nepodemílá. Vltava je tam sice malá, ale průtok vztažený na šířku řeky srovnatelný, a přečkalo to ony velké povodně.

U jezu tehdy právě nešlo o zvyšování hladiny, ale o zabezpečení vody pro mlýny při nízké hladině. Takže naopak bylo výhodné budovat nízké jezy, přes které se přelije nadbytečná voda. Nemohly také být na principu: svislé sloupy a příčné trámy. Vznikl by pod nimi vývar, který by jez podemlel a zničil. Takže nízké šikmé konstrukce s kombinací dřeva a kamene.

Předpokládám, že mezi podepřenými kůly byly naskládány klády, vyvýšené kůly umožňovaly zvýšit hladinu a manipulovat s kládami s menším nebezpečím, že uplavou, srovnat vodorovně vršky kůlů asi nebylo úplně snadné, jez se jistě stavěl za sucha při nízké nebo nulové hladině, takhle se to dalo snáze doladit. Jezaři se při manipulaci s kládami potřebovali něčeho přidržet.

Třeba byly kůly ozdobeny pri mlynářských slavnostech ;-).

Krom toho ve svislých kůlech musely být dlaby, do kterých zapadaly čepy šikmých podpěr, dlab nemůže být úplně na konci kůlu, protože má tendenci se vylomit, a čím výše dlab je, tím je podepření důkladnější.

K navádění vorařů by teoreticky stačily kůly dva, jako to bylo pozděšji u šlajsen.

Z modřanského jezu, nejnovějšího v Praze, čouhají ocelové traverzy, hradící konstrukcí jsou ocelové klapky, je to podobný princip jako u jezů na Sadelerovi, jen jsou pole ocelová, ne dřevěná.

Mimochodem staroměstský jez na Císařských otiscích je hrázděný.

Ještě k těm kůlům. Musely tak vyčuhovat z vody v místě jezů, aby lodníci a voraři je viděli už z dálky a trefili se do propustě. Něco jako jsou dodnes závějové kůly v některých místech u silnic. Jezy tehdy byly záměrně tak akorát vysoké, protože jejich hlavním smyslem bylo při nízkém stavu vody svést vodu k mlýnům. Při vysoké hladině bylo nutné, aby se voda přelévala a jezy nestrhla. Takže to by je plující ani neviděli.

Stavil jsem se dnes na vyhlídce u Sacre Couer, je to dost nízko, v dnešní době brání částečně výhledu velké baráky i stromy, nicméně struktura města je docela dobře vidět, a byla ještě lépe, když většinou nebyly vysoké baráky a kostely víc dominovaly. Pak ale nechápu, proč je Sadeler tak chaotický, no asi jak píše Jan Cinert. Já si říkám, že bych to lépe načrtnul zpaměti, kdybych měl o něco lepší paměť ;-) a lépe znal Prahu, jak to bývalo, když jsem denně codil z Florence na Karlák různými trasami. Až dojdou křížovky, tak to možná zkusím.