ZH (Sobota 6. února 2021)

Předpokládám, že mezi podepřenými kůly byly naskládány klády, vyvýšené kůly umožňovaly zvýšit hladinu a manipulovat s kládami s menším nebezpečím, že uplavou, srovnat vodorovně vršky kůlů asi nebylo úplně snadné, jez se jistě stavěl za sucha při nízké nebo nulové hladině, takhle se to dalo snáze doladit. Jezaři se při manipulaci s kládami potřebovali něčeho přidržet.

Třeba byly kůly ozdobeny pri mlynářských slavnostech ;-).

Krom toho ve svislých kůlech musely být dlaby, do kterých zapadaly čepy šikmých podpěr, dlab nemůže být úplně na konci kůlu, protože má tendenci se vylomit, a čím výše dlab je, tím je podepření důkladnější.

K navádění vorařů by teoreticky stačily kůly dva, jako to bylo pozděšji u šlajsen.

Z modřanského jezu, nejnovějšího v Praze, čouhají ocelové traverzy, hradící konstrukcí jsou ocelové klapky, je to podobný princip jako u jezů na Sadelerovi, jen jsou pole ocelová, ne dřevěná.

Mimochodem staroměstský jez na Císařských otiscích je hrázděný.