ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Já teda nemám pocit, že by Vyšehrad byl natočen o čtvrt kruhu. Sadeler i veduta z r. 1635 jsou kresleny zřejmě z Mrázovky (podle zákrytu se sv. Pankrácem), a jak vyšehradská brána, rotunda, tak Venušina lázeň jsou správně. Vtava i dnes zabíhá do přístavu, kdysi to mohlo být i víc, podle toho, jak to která povodeň vymlela či zanesla.

Ta celková paralaxa je asi způsobena tím, že z Petřína byl Vyšehrad moc daleko, dalekohledy sice byly, ale pro změnu nejen stranově, ale i výškově převrácené, tak to nebyl žádný med... Tak se přesunuli na Mrázovku, pro detaily jistě i blíž. Řek bych, že paralaxa není 90°, ale pouhých 30°.

Jan Čihák (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Na první pohled se mi zdálo, že před Prahou je velký meandr podobný holešovickému. Situace se hodně odchyluje od reality, ale bude to jinak. Kreslíř natočil celý Vyšehrad i se skálou o cca -90°. Vltava přitéká od jihu, před Prahou se stáčí na západ a za Vyšehradem se se prudce stáčí na sever. Tohle kreslíř nemohl vidět a přesto nakreslil. Skutečná situace je patrná třeba na Winklerově mapě. Pak se nelze divit, že skutečnosti neodpovídají detaily jako například Myší díra. To kroucení Vltavy a natočení Vyšehradu má jiné příčiny než diskutované zrcadlové převrácení. Tohle udělal přímo kreslíř. Není mi jasné, co ho k tomu motivovalo.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Omlouvám se, teď jsem to pochopil lépe. Převrácený výsledek vzniká z nepochopení. Třeba prvotní dlaždice tzv. vyšehradského typu jsou převrácené. To znamená že jejich výrobci dlabali formy podle předlohy, a protože to dělali poprvé, tak si neuvědomili, že výjev na obtisklé dlaždici bude převrácený. Podobně na kotli z Gundestrupu je něco určitě převrácené. Takže i tam tvůrce asi vyklepával výjev z druhé strany a z čelní je to převrácené. Takže u Zlíchova rytec zřejmě nepochopil, že kresbu má zpracovat převráceně.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Cesta k Belvederu má vést správně přes Opyš do Hradu. Z úhlu autorova pohledu ale byla schovaná za výběžkem Opyše. Musel vědět, ža tam cesta je, ale popletl to a namaloval to takhle špatně. Pak mu vyšel konec Jeleního příkopu až za Belvedér. Tak mi alespoň připadá přijatelné vysvětlení.

Vše určené k otisku se musí udělat zrcadlově převrácené. Je to dlouho, co jsme dělali bábovičky na pískovišti, takže si člověk hned nevzpomene. :-)

ZH (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Já se nedivím ničemu, meandru ani Brusnici, jen ta cesta na 1535, která jako by vedla k Belvederu místo k Černé věži, je divná.

Všiml jsem si párkrát, že bývají rytiny stranově převrácené, z toho plyne, že rytec asi neznal reálie, například Sadelerova rytina Zlíchova z vyhlídky na Vyšehradě viz, Sadeler ovšem Prahu znal... Moc tomu nerozumím, to se nalepí kresba na papíře na měděnou desku a skrz papír se reje. Ale jak se stane, že je papír naruby? Jestli tvůrci předlohy někdy malovali zrcadlově, aby ulehčili práci, a někdy ne?

Jinak, správná námitka proti mé hypotéze, že dolní Jelení příkop vykopal POII, je, že Brusnici popisuje už Kosmas...

Jan Čihák (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Veduty jsou někdy nepochopitelné. V níže uvedeném případě mě udivuje ten obrovský vltavský meandr před Vyšehradem.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

No vida, zapracoval jste. Pravda, Švédská válka, tohle já už nedohledal, když jsem pochopil, že podle stylu jde o 19. století. Jen jsem koukal na západní fasádu Mostecké věže, jestli je Švédama poničená. Připadalo mi to tak, ale je to nezřetelné, takže jsem na to raději nepoukazoval. Podobně provedená je i na rytině z roku 1635, včetně opravy špatné perspektivy střešního hřebene, a vůbec je tedy jasné, že tahle varianta byla Försterem kopírována a při vynášení výšek se mu roztáhla měrka, nebo popletl měřítko.

Chyba s koncem Jeleního příkopu v roce 1635 zůstala, ale zmizela cesta kolem Kramářovy vily a Myší díra je prosekaná. Takže to odpovídá opravdu tomu, co jsem už předtím psal, že ona cesta byla nejspíše vytvořena jako pohodlnější, místo krkolomné původní Myší díry někdy při rozvoji Malé strany.

Jan Willenberg z 1601 tuto cestu vynechal, ale zakreslil cestu Myší dírou a správně má i konec Jeleního příkopu. Jan Kozel z 1562 tu cestu také nemá, Jelení příkop má správně a v Myší díře dokonce dvě cesty. Ale krajina je jak od Hieronýma Bosche, takže z toho se nedá vycházet.

ZH (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Tak takhle je to: 1635.

ZH (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Docela se hlupáček demaskoval tou švédskou válkou ;-).

Nevím, jestli si troufl přemalovat takové reálie, jako toho sv. Tomáše, nebo opravdu vycházel z jiné verze Sadelera. Každopádně existuje verze z roku 1606, 1618, třeba nejenom ty. Leccos shořelo při požáru Staroměstské radnice a nemusí být ve Vídni.

Jo, koukám, že Sadeler ml. žil od r. 1597 do 1629, kdy zemřel, v Praze jako dvorní rytec císařů počínaje Rudolfem II. Takže Prahu znal velmi dobře a bůhví, kolik let se s tím, se svými pomocníky, mořil, syn Tobias byl taky rytec.

Nevím, kolik kopií snese mědiryt, ale možná si jen někdo přál mít svůj novej barák na rytině, a tak zadal nové vydání.

Jan Cinert (Pátek 29. ledna 2021)  ⇑

Slovo "podvod" je možná přehnané, ale autor špatně překreslil Sadelera, aniž by se přiznal, a antidatoval. Ale opravil kupodivu špatnou perspektivu hřebene mostní věže. :-)

ZH (Pátek 29. ledna 2021)  ⇑

Je to ještě jinak: "Philipp van den Bossche (též Bosch, Bosche) kreslíř, vyšívač a tapecír pravděpodobně flámského původu. Poprvé je doložen až během 1604-1612 na rudolfínském dvoře v Praze a 1612-1615 v Augsburku. Z jeho bohemikální topografické tvorby vyniká zvláště panoráma Von Ursprung und Erbauung der löblichen Stadt Prag (Praha? 1606), složený z devíti listů. Rytcem této rozměrné pražské veduty byl Hans Wechter st. a nakladatelem Egidius Sadeler ml. Sadeler publikoval v roce 1618 ještě verzi zmenšenou do čtyř listů." (ecyklopedieknihy.cz)

Dík, že jste si všiml tiskaře, ryl to ovšem C. V. Pinas, který je nám známý z barevných plánů Prahy lemovaných vedutami. Naše veduta je datována 1842-1845, není to nicméně podvod, leda ode mě, ale tehdejší retro.

Jan Cinert (Pátek 29. ledna 2021)  ⇑

Kreslil Bossche a Sadeler byl nakladatel. Spolupracovníky asi měl kreslíř i rytec. Hlavně mi přijde, že se kreslíř(-i) soustředili na městskou zástavbu a okolní krajinu odbyli.

Na té "variantě" je vše převýšené a délkově stlačené, nejen sv. Tomáš. Uvědomil jsem si, že obrázky okolo jsou jaksi romantické, odpovídající 19. století. A opravdu, dole je uvedena tiskárna Ludwig Förster. Takže podvod a žádný rok 1536.

ZH (Pátek 29. ledna 2021)  ⇑

Je to daň za to, že kreslil Sadeler, který Prahu důvěrně neznal, pak to s rytcem někde v Antverpách rekonstruovali, takže někde to nemá logiku, typicky jako by letenská stráň v místě Myší díry byla násep a ne terasa. Věže sv. Jiří taky nemají k sobě závěr chrámu.
Tomáš se taky mohl z části sesout, sice byl po požáru 1541 rekonstruován, a znovu vysvěcen 1593, ale kdoví.

Vždycky jsem žasnul, jaké ohromné dílo to je, a napadlo mi, že mohlo být kolektivní, tedy že Sadeler zadal svým pobočníkům každému nějakou oblast města, teoreticky třeba i pár let dopředu...

Jan Cinert (Čtvrtek 28. ledna 2021)  ⇑

Myslíme jiné stezky. Já tu vedle Myší díry, která se točí kolem návrší s Kramářovou vilou u Sadelera. Vy tu jedinou u Hubera, která je u Sadelera až jakoby třetí v zahloubení pod bývalou "Frontou na maso".

Variantu jsem také tuším dosud neviděl. Je tam vše hodně převýšené, prostor, který nás zajímá poněkud ošizený a nepřesný a hlavně jsou špatně sesazené tisky. Je to zřetelné u Josefské, která je dvakrát. Mnou myšlená cesta u Sadelera tam není, Myší díra je širší. Konec Jeleního příkopu až za letohrádkem královny Anny. Což je ale všude, takže přenášená prvotní chyba. Celkem věrně je zachycen Hrad, takže na něj se autor soustředil a okolí udělal asi podle jednoduchých skic. Ale spíše mi přijde, že je to nepovedená kopie Sadelera/Bossche, nežli něco předchozího, ale nevím. Takže letopočet je pak divný.

ZH (Čtvrtek 28. ledna 2021)  ⇑

Šikmá cesta je zakreslena na Huberově prosepktu, vede ale od kaple sv. M. Magdaleny šikmo vpravo nahoru, směrem k technickému muzeu, úplně jinam než Myší díra.

Tady je varianta Sadelera, kterou jsem neznal, má být z r. 1536, z těch datumů jsem trochu zmatený, třeba sv. Tomáš je tam o polovinu kratší než delší, napadá mě, jestli ze Sadelerovy původní kresby nebylo víc rytých výstupů.

JInak Adobe zrušil Flash Player, takže k mnohým mapám na netu se již nelze dostat.