Pražský hrad

Je to ještě jinak: "Philipp van den Bossche (též Bosch, Bosche) kreslíř, vyšívač a tapecír pravděpodobně flámského původu. Poprvé je doložen až během 1604-1612 na rudolfínském dvoře v Praze a 1612-1615 v Augsburku. Z jeho bohemikální topografické tvorby vyniká zvláště panoráma Von Ursprung und Erbauung der löblichen Stadt Prag (Praha? 1606), složený z devíti listů. Rytcem této rozměrné pražské veduty byl Hans Wechter st. a nakladatelem Egidius Sadeler ml. Sadeler publikoval v roce 1618 ještě verzi zmenšenou do čtyř listů." (ecyklopedieknihy.cz)

Dík, že jste si všiml tiskaře, ryl to ovšem C. V. Pinas, který je nám známý z barevných plánů Prahy lemovaných vedutami. Naše veduta je datována 1842-1845, není to nicméně podvod, leda ode mě, ale tehdejší retro.

Je to daň za to, že kreslil Sadeler, který Prahu důvěrně neznal, pak to s rytcem někde v Antverpách rekonstruovali, takže někde to nemá logiku, typicky jako by letenská stráň v místě Myší díry byla násep a ne terasa. Věže sv. Jiří taky nemají k sobě závěr chrámu.
Tomáš se taky mohl z části sesout, sice byl po požáru 1541 rekonstruován, a znovu vysvěcen 1593, ale kdoví.

Vždycky jsem žasnul, jaké ohromné dílo to je, a napadlo mi, že mohlo být kolektivní, tedy že Sadeler zadal svým pobočníkům každému nějakou oblast města, teoreticky třeba i pár let dopředu...

Myslíme jiné stezky. Já tu vedle Myší díry, která se točí kolem návrší s Kramářovou vilou u Sadelera. Vy tu jedinou u Hubera, která je u Sadelera až jakoby třetí v zahloubení pod bývalou "Frontou na maso".

Variantu jsem také tuším dosud neviděl. Je tam vše hodně převýšené, prostor, který nás zajímá poněkud ošizený a nepřesný a hlavně jsou špatně sesazené tisky. Je to zřetelné u Josefské, která je dvakrát. Mnou myšlená cesta u Sadelera tam není, Myší díra je širší. Konec Jeleního příkopu až za letohrádkem královny Anny. Což je ale všude, takže přenášená prvotní chyba. Celkem věrně je zachycen Hrad, takže na něj se autor soustředil a okolí udělal asi podle jednoduchých skic. Ale spíše mi přijde, že je to nepovedená kopie Sadelera/Bossche, nežli něco předchozího, ale nevím. Takže letopočet je pak divný.

Šikmá cesta je zakreslena na Huberově prosepktu, vede ale od kaple sv. M. Magdaleny šikmo vpravo nahoru, směrem k technickému muzeu, úplně jinam než Myší díra.

Tady je varianta Sadelera, kterou jsem neznal, má být z r. 1536, z těch datumů jsem trochu zmatený, třeba sv. Tomáš je tam o polovinu kratší než delší, napadá mě, jestli ze Sadelerovy původní kresby nebylo víc rytých výstupů.

JInak Adobe zrušil Flash Player, takže k mnohým mapám na netu se již nelze dostat.

Cesta tam je a vede k dnešnímu Hanavskému pavilonu. Je alternativou k Myší díře a popravdě, já bych tam chodil raději, nežli Myší dírou. Je ale nějak nápadně uměle zaříznutá do svahu, takže je otázka, jak je stará. Spíše mi přijde, že byla vytvořena až v době kamenného města, když už měšťany nebavilo drápat se na výlety a za nákupy do Dejvic Myší dírou. Což platí i opačně pro přicházející trhovce. Stále mi tam tedy zůstává stezka Myší dírou nejméně pro 10. století.

Možná ta 20. léta 17. století nejsou správná a bylo to prokopáno dříve. Mimochodem, na Sadelerovi jsou v letenské stráni nad dnešním Čechovým mostem i šikmé cesty nahoru, bez problémů bych tam vylez i dneska. Ve starých dobách bych si představoval i cestu roklí Brusnice, no ale ta tam tehdy přece neexistovala, tak to pochopitelně nešlo ;-). Mimochodem, před vybudováním Chotkovy ulice a před tím barokního opevnění to tam vypadalo úplně jinak.

To je pravda, Keltové tam nestavěli, takže uhlí a ruda. Když vyčerpali, co se sesulo samo, museli pak tomu pomoct. Až později nastoupil čilý stavební ruch, který potřeboval hlínu na cihly, ev. opuku a pískovec, které bylo nejjednoduší shazovat dolů ;-).

Myší díru musel vytvořit potůček stejně starý, jako Brusnice. Vylámání jen pro pěší nebylo ve středověku myslitelné kvůli pracnosti. To by raději obcházeli jinudy. To, že pak byla rozšířena pro vozy, svědčí o předchozí stezce pro pěší.

Myslím si, že se sesuvy je to obráceně. Přírodní sesuv odhalí skalní výchozy se žilami nerostů a pak teprve se začne kutat. Před 10. stoletím, které míníme, když řešíme cestu, se mohla těžit jen železná ruda.

Těmi cestami spolu s brody a přívozy jsem se dost zabýval a udělal podrobný plánek do knihy. Šlo o to, že když Bořivoj nasadil Prahu na cestu od brodu, musela vzniknout cesta Prahu obkružující do dnešní Mostecké. Pak Boleslav I. rozšířil opevnění a zabral i prostor Mostecké, právě aby mu neproclení neutíkali kolem. Tak se začal používat újezdský brod a cesta vedla dále tam, jak jsem uvedl. Po dalším rozšíření opevnění na jih k Helichově ulici se to stalo neprůchodné a začal se používat bubenský brod. To vše se obtisklo do původní parcelace, která je dodnes z části dochována.

Jestli se nemýlím, Filip van den Bossche připravil Sadelerovu kresbu pro lept, z toho vznikl Sadelerův prospekt jako dnes známá rytina. Je to tedy totéž, o čem jsem psal. Je to tam evidentně uměle vylámáno. Sadeler dlel v Praze v r. 1607, no asi už 1606. Ve Wikipedii čtu: "Ve 20. letech 17. století nechal Albrecht z Valdštejna prorazit do svahu přímý úvoz, který umožnil i jízdu vozům." Nevím, třeba tam tu průrvu vylámal už někdo před Valdštejnem, rozhodně nevypadá přirozeně.

Sesuvům půdy podle mě pomohl člověk tím, že stráně podkopal, myslím se tak vymodelovaly i východní stráně Petřína. Těžila se tam železná ruda, uhlí, stavební kámen, zřejmě již za Keltů, a za ta staletí muselo jít o ohromná kvanta materiálu, Keltové nebgyli žádní troškaři, později se zde stavělo město a dělaly se terénní úpravy, malostrtanská kotlina byl nejbližší zdroj materiálu. Myslím byly uměle způsobené sesuvy dělány proto, aby se materiál z horních vrstev kopce dostal jednoduše dolů.

Já tu cestu přes Tržiště neobhajuju, ani nevím, jestli mohla vést kolem města, aniž by byli pocestní a obchodníci procleni.

No severní příkop, kam byla svedena Brusnice, teda půlka její vody, vyhloubil sám Přemysl Otakar II.... ;-)

Myší díra byla prohloubena Valdštejnem, ale už před tím tam byla opravdu průrva, která je vidět na rytině Filipa van den Bosche z roku 1606. Měl jsem poučné štěstí, že jsem šel kousek stezky z doby bronzové přes Alpy zvané Alter Tauernweg. Tedy s obtížemi směrem dolů, opačně bych to nevyšel. Do 16. století se tudy nosily vytěžené kovy do Itálie, protože Brennerským průsmykem by to bylo daleko. Po II. světové válce tudy tajně přecházeli Židé umístění dočasně v táborech v Rakousku před založením Izraele. Od této zkušenosti mám ujasněnější pohled na to, čeho byli lidé schopni v případě nutnosti. Překonáním Myší díry vedla nejkratší cesta od brodu do dnešních Dejvic a přes Podbabu a Suchdol dále na sever.

To je pravda s cihelnami atd., ale malostranský amfiteátr vznikl převážně sesuvy půdy v dávných dobách, takže jeho základní tvar je prastarý. Jde o ten příkrý svah východně od kláštera, kde je v plánku cesta zakreslena a ten má právě přirozený tvar vzniklý sesuvem. V tomto případě bylo tedy pohodlnější před vznikem Prahy chodit stezkou po jižním svahu hradního ostrohu a pak jižním obchvatem: Tržiště, Jánský vršek, Jánská a Úvoz. Ostatně parcelace tomu odpovídá.

Hypotéza je zajímavá, ale hned vzniká otázka, co tedy vyhloubilo dnešní Jelení příkop, kdyby Brusnice tekla do doby POII. na Malou Stranu?

Já mám tedy námitky.

Myší díra byla prohloubena až Valdštejnem, před tím bůh ví, možná tam byla nějaká průrvička s pěšinkou, ale podle Sadelera tam byl v masivu letenské stráně prolámán umělý hluboký koridor se svislými stěnami. I teďka je cesta hodně strmá, natož před tím.

Reliéf malostranské kotliny před tisíci a více lety vypadal určitě úplně jinak, nahoře byly doložené cihelny, resp. cihelna, nejspíš rozsáhlé, před tím asi lomy na pevnější sedimenty. Není důvod, aby třičtvrtěkilometrový Malostranský potok vznikající z pár pramenů, vyhloubil tak rozsáhlou a širokou kotlinu. Takže by tam klidně pozvolně stoupající cesta mohla vést, i dnes ten sklon nad nemocnicí není tak neschůdný, oproti třeba Janskému vršku, neřkuli Myší díře.

Stráně pod Hradčany a Hradem byly jistě zesvisleny lomovou činností, třeba už za Keltů.

No a mám ještě jednu hypotézu, možná jsem to tu už psal, to ovšem vy konzervativní historici pochopitelně nepřipustíte :-).
Brusnice teče širokým pozvolným údolím až k barokní hradbě nad Novým Světem, která je jaksi obráceně (směrem do města je o deset metrů vyšší).Tam tedy jistě byly cihelny, cihelna byla i nad hradbou, myslím ještě v 19. století. U Bruské brány je další 10metrový skok, tentokrát už do hradního příkopu, který byl vyhlouben za POII, kdy byl prohlouben i dříve existující západní hradební příkop, jistě jej též zaplavili či zabahnili. Brusnice od oné hradby nad Novým Světem místo dosavadním údolím teče jakoby prostředkem hřbetu jazyka, vyplazeného až do Holešovic, přijde mi divné, že by si nenašla lepší způsob, jak téct dolů k řece, no a ta hříšná doměnka je, že tekla oním příčným příkopem na Malou Stranu, kde tedy vymlela spodní část malostranské kotliny. Do nynějšího koryta, tedy Jeleního příkopu, který je rovný jak střela, byla svedena až za POII.

Díky za upozornění. Také jsem to mezi tím zjistil. Jsou tam sporé ukázky.
V 3. ukázce je plánek, kde je zakreslen východní břeh malostaranského ostrova (nivy) kopírující zeď Vojanových sadů v ulici U Lužického semináře. Asi už před 10 lety jsem autorku upozornil, že to bylo kdysi ohraničení území řešeného geologem nikoliv břeh, takže se jedná o v pláncích starou stále přenášenou chybu. Břeh musel být až u ulice Cihelná, dříve pojmenované Na břehu.
Kdysi jsem se cíleně šel podívat do zahrady Strahovského kláštera, abych obhlédl, zda je možné, aby tam vedla cesta od Malé Strany, jak je opět na plánku. Možné to není, je tam příliž strmý svah. Cesta mohla jedině vést: Tržiště, Jánský vršek, Jánská a Úvoz.
Na opačné straně je zakreslena cesta na Opyš po úpatí ostrohu od doložené cesty od brodu. Dle mne tehdy lidé chodili rovnou od brodu do Myší díry a ne tak složitě.
Potěšující je zohlednění nálezu příkopu v Salmovském paláci a podle toho zakreslení Spytihněvova západního opevnění s podobným průběhem, tak to maluji i já.
Plánek je to tedy rozpačitý, ale ostatní bude nepochybně zpracováno na vysoké úrovni. V první ukázce je obsah, kde mne zaujala 4. kapitola o dlažbě, čímž se také zabývám a samozřejmě v 1. kapitole oddíl O možnosti astronomické orientace rotundy. A teď se musím přiznat, že z posledních šesti koupených nebo obdržených knih zajištěných přes internet, jen jedna byla pro mne přínosná. To je děsivá bilance. Takže už budu opatrnější. Myslím to tak, že takové souhrnné knihy zpravidla obsahují dříve publikované a někdy i překonané. Třeba hrozí, že astronomická orientace tam může být probírána v tomto smyslu, což by bylo zklamání. Takže už bych ji raději koupil až po prolistování, byť je předpoklad, že bude kvalitní.

Má vyjít kniha Ludmila: Kněžna a světice. Odůvodněle se dá předpokládat, že bude v duchu konferebce o sv. Ludmile v Roztokách. Domnívám se, že J. Sommer tam přímo četl svůj příspěvek od času 1:12:50. Překvapivé tam je, jak příslušník mladší generace editor knihy J. Izdný je neuvěřitelně poslušný a samozřejmý v opakování starých nepřijatelných výkladů. Podle toho kniha bude určitě hrůzostrašná.