TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
ZH (Čtvrtek 8. dubna 2021)  
Pro Frantu (nemůžu najít mail):
Edgar Theodor Havránek, můj oblíbený autor, se podepsal též pod pseudonymem Ježek z Havraně. Nenašel jsem o něm nikde nic bližšího, než že byl autor, novinář atd. Není z vaší obce?


Jan Cinert (Středa 7. dubna 2021)  
Nakonec jsem to nevydržel a objednal si knihu Malostranská rotunda sv. Václava v Praze, na níž tu před časem upozorňoval kolega vopicka. Vsadil jsem odbornost autorů s tím, že snad tam nebude mnoho jen opakováno, jako obvykle v souhrnných knihách. Udělal jsem dobře, kniha je úžasná, jak po textové, tak i grafické stránce a hodně "mladá", takže dlouho vydrží. Přinutilo mne to k napsání recenze.


Jan Cinert (Pondělí 5. dubna 2021)  
Složitost Vašeho hledání řešení spočívá v tom, že se nové snažíte vložit do starého výkladu. To je jako kdybyste vyrobil velkou a tenkou Led televizi a snažil se ji nacpat do staré bedny pro elektronkovou.

Jaromírovu kastraci nelze nikam časově zařadit, není nijak doložena, a tak si ji Dětmar vymyslel nebo převzal jako drb.

Stejně nevychází, že by měl Boleslav III. dospělou dceru, když rozsekl hlavu Vršovci, opět podle Dětmara. Takže byla jen zasnoubená, nikoli dospělá provdaná.

Oldřichova předchozí manželka a setkání u vody s Boženou je jen prastarý mýtus, který Kosmas použil, aby protáhl Oldřichovu vládu hlouběji do minulosti a nemusel přiznat vládu Jaromíra.

Vždyť je to vše podrobně popsáno v poznámkách k Rodokmenu!?


Radek (Pondělí 5. dubna 2021)  
Ještě příspěvek k Břetislavovi I. Ten úděl na západní Moravě by měl se souhlasem vládnoucího knížete, zpravidla otce nebo bratra. Ale Oldřich jeho otcem být nemohl a bratrem také ne.
Kdo tedy byl Břetislavovým (*1002/1003) otcem? Oldřich (*993) to být nemohl. Jaromír (*?)by to s odkazem na jméno jednoho ze synů Břetislava I. být mohl, ale rok 1002 by byl nejzazším rokem, kdy by mohl dát Boleslav III. Jaromíra vykastrovat, spíše tedy dříve, pak by nemohl být Jaromírovým synem.
Boleslav III. to být mohl, ale v tu dobu by s novorozencem prchal ze země, následující rok byl vylákán B.Chr. a oslepen - kde by tedy Břetislav vyrůstal, pokud by to všechno přežil?
Mohlo to být takto? Boleslav III. měl dceru, kterou dal za manželku synovi předáka rodu Vršovců a z tohoto svazku se narodil roku 1002 syn. Tento syn, z matčiny strany Přemyslovec, z otcovy Vršovec, vnuk Boleslava III. by měl legitimní nárok na knížecí stolec, pokud by Oldřich neměl potomky. Do roku 1014 (nejpozději 1019), kdy proběhlo 2.vraždění Vršovců se asi Oldřich o ně snažil s legitimní manželkou, ta však byla zřejmě neplodná, proto ji zapudil a vzal si za manželku neurozenou ženu, jejich manželství však církev neuznala, a proto by jejich případní potomci neměli nárok na knížecí stolec. Oldřich tak byl donucen k tomu, aby onoho syna, jménem Břetislav uznal za svého nástupce (jinak by jejich rod vymřel)a při dobývání Moravy na Polácích mu tak svěřil jako úděl západní Moravu, přičemž definitvně byla Morava dobyta až o 10 let později.


Jan Cinert (Pondělí 5. dubna 2021)  
Se zveřejněním dalších výsledků výzkumu DNA Přemyslovců je setrvalý stav. Nic. Takže prozatím trvá tzv. 50 na 50. Buď se výzkumy daří, ale s výsledky se kterými si výzkumníci závislí na vstupních předpokladech nedokáží poradit, nebo se výzkum nedaří.
MtDNA Ludmily není známa, neboť církevní činitelé neumožňují zkoumání jejích ostatků. Výsledky u Vratislava nebyly zveřejněny a mtDNA byla zjištěna a zveřejněna jen u Spytihněva. Takže není co porovnávat.
Z rodokmenu plyne, že se neopakovala jména u bratrů, jen někdy se užila jako protiklady u hlavní oproti vedlejší větvi.
Břetislav nemohl být mezi roky 1020-1030 vyhnancem, když držel jako úděl západní Moravu, kde založil hradisko Břetislav/Břeclav. Zároveň když byl ženatý s Jitkou od roku 1021.
Spytihněv I. byl starším bratrem a Jaromír příslušníkem vedlejší větve. V tomto duchu asi byl pojmenován prvorozený Spytihněv II. a jeho mladší bratr Jaromír/Gebhart. Hlavně, já jsem jen upozornil na některá opakování takového principu, nikoli že je to závazné pro úvahy o rodinných poměrech Přemyslovců.


Radek (Neděle 4. dubna 2021)  
Zhruba před měsícem nám vědci představili údajnou podobu bratrů Spytihněva a Vratislava, synů Bořivoje a Ludmily. Bylo skutečně prokázáno na základě DNA, že byli bratři (přes DNA matky)?
Když jsem se díval na Váš rodokmen Přemyslovců, tak pokud byli skutečně bratři, pak by Břetislav I. s odkazem na fakt, že je jakýmsi novým zakladatelem rodu, pojmenoval své syny analogicky jmény zakladatelů rodu.
To, že by se Spytihněv II. narodil až roku 1031, tedy 10 let po svatbě, by se dalo vysvětlit např. tím, že jeho otec Břetislav do té doby neměl svůj úděl a byl vyhnancem, protože synem Oldřicha být nemohl (navíc Jitce v době únosu bylo teprve okolo 14 let).
Teprve poté, kdy byla dobyta Morava (+- 1029), obdržel úděl a mohl založit rodinu. Proto by nebylo nutné rozvětvění na linii Oldřichovu a Břetislavovu, kdy je v jedné z nich jméno Spytihněv a v druhé Vratislav, ale byli by to bratři (tak jako jejich jmenovci toho jména I.) a nikoli bratranci, jak je to znázorněno v rodokmenu.
Také jméno Jaromír by svému synovi dal spíše Břetislav (v jehož prospěch se Jaromír vzdal vlády), než potomek Oldřicha, který by neměl důvod pojmenovat svého syna po prastrýci, kterým jeho děd Oldřich pohrdal.
Svůj příspěvek dávám jako laik do diskuze. Chtěl jsem se na volbu jmen potomků podívat v kontextu dějin rodu a snad jsem Vás tím moc nenaštval. Díky za odpověď.


Jan Cinert (Pondělí 15. března 2021)  
Také jsem článek už četl. Nález je velkým úspěchem. Jen ten článek, či vůbec historická interpretace od archeologů, je zase obvyklá.

"... patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců". Přirozená hranice daná rozvodím mezi krajinami Pragou a Čašou je u Kbel, takže Vinoř náleží už do Čaši, později Psovska, nikoli do přemyslovské Pragy. Podle území by tedy patřila do rodu knížete Slavibora, otce kněžny Ludmily.

Další potíž je, že pohřebiště se se sídlištěm vylučuje. Takže pohřeb byl vykonán před vznikem hradiska, které je ostatně podle sběrů datováno do 11.-12. století, zatímco podle šperků náleží hrob do konce 9. až poč. 10. století.

Takže pokud se najdou v místě ještě jiné hroby, bude toto pohřebiště náležet blízkému sídlišti v dosud neznámé poloze. Pokud je hrob ojedinělý, pak "princezna" zemřela na cestě a mohla by případně, i podle přítomných šperků, být nevěstou provdávanou neznámo kam a neznámo odkud.

Jak je vidět, více se k tomu dá zjistit jen na základě dalších výzkumů a pokračujících genetických výzkumech i jiných nepřemyslovských ostatků. Což je na dlouhé lokte a do té doby se budou vydávat takovéhle poněkud ukvapené články, které chtějí zaujmout zmínkami o Přemyslovcích Bořivojovi a Ludmile.


vopička (Pondělí 15. března 2021)  


Jan Cinert (Středa 10. března 2021)  
Taky dobré. :-) Jsou to "hry námořních lupičů", jak je to nazváno ve filmu Pan Vok odchází, což je ten druhý díl s M. Růžkem v hlavní roli. Je tuším na You Tube.

Byť se tehdy koukalo v bezlesé krajině, tak nebylo na hradní ostroh opravdu vidět. Ale ve stejný čas Hrad kouřil z otopných zařízení stejně, jako dnes komíny v popředí snímku.

Ověřil jsem a i pro rok -3000 podle Horizons to vychází stejně.


ZH (Středa 10. března 2021)  
Vzpomněl jsem si na film, kde velmožové (nevím už, jestli na Pražském hradě) se bavili tím, že si zapalovali plyny fičící z řitního otvoru. No, ale pan prezident chřadne, tak to asi už nemá ty grády, aby to bylo vidět z Libušína. Vlastně Šárky. Teda, než tam byla katedrála, tak tam toho moc vidět nebylo ;-).

Problematice vůbec nerozumím, jen chci zopakovat, že klidně můžete zvolit -3000 ap., a dobrat se do Horizons. Azor to sice neumí spočítat, jen zapsat, ale Horizons ano.


Jan Cinert (Středa 10. března 2021)  
Když jsem si odkazovanou fotku otevřel na notebooku, všiml jsem si, že je hodně přebarvená. Tak teď váhám, je to opravdu východ Slunce, nebo náš momentální prezident vstával a objevila se Rudá záře nad jeho Hradem? :-)

Podle Horizons východní chodba mohyly v Knowthu opravdu míří k východu Slunce sedm dní před podzimní rovnodenností, byť ověřeno pro rok -1000.

U západní chodby lze najít západy pro 15 až 21 dnů před jarní rovnodenností, podle toho, jaký se odečte azimut té zahnuté chodby. K tomu mne nic nenapadá, jen snad to, že podivně zahnutá a komorou nekončící chodba by nemusela mít astronomicky daný směr. Podobně, jako i u rondelů jej všechny vstupy nemají.

Stránka jsem uložil.


Jan Cinert (Úterý 9. března 2021)  
Dnes, 11 dní před rovnodenností, jsem nezaspal, ani nezmrzl, a štěstí mi přálo. Jen ty fotky nic moc. Ale teď už snad každý uvěří, kam Libuše při věštění ukazovala na tesaře.


Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)  
Teď mi došlo, že ve spěchu a jak přeskakuji z jednoho do druhého, jsem to v předpředposledním příspěvku pomotal. Je to obráceně.

Ve skutečnosti východní chodba by měla, či byla zamýšlená, ve směru 180. dne před podzimní rovnodenností, tedy ke konci Pěsťákova kalendářního období (9 x 20 = 180). Západní k 354. dni před jarní rovnodenností, tedy 11 dní před. Velmi se omlouvám za ten blud.

Mohyla Knowth je tedy ryze Pěsťákovská a vytvořili ji pastevci. Náš Luňácký Budulínek s Budeč - Psov je zemědělský. To proto, že Luňáka vymysleli neolitici a , jak jsme už probírali, vytvářeli prvotní rondely orientované ke slunovratům.

V mýtech jsou Pěsťáci pastevci, Luňáci zemědělci, nejznámější jsou pastevec Ábel a zemědělec Kain. Zabití Ábela (Apolla) je pozdějším vyjádřením odmítnutí 20denního měsíce a přijetí Kainova 30denního.

Pro jistotu přidám, že náš Přemysl je původně také Pěsťákem, ale při povýšení na heroje 19letého cyklu, se pastevectví změnilo na zemědělství, aby se to nepletlo s původními Pěsťáky a Luňáky.


Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)  
Je to z mé strany už hodně trapné, že po letech zase přislíbím do začátku letošního léta. Stav je nyní takový, že dolaďuji mytologickou část, protože při čtení po delší pauze stále zjišťuji překlepy, nedostatky ve slovosledu, použitých termínech atd. Pak ještě chybí přídavkové kapitoly o Kristiánově legendě a založení Sázavského kláštera. Takže snad opravdu i díky volnému času kvůli pandemii, se letošní termín splní.

Snad nedopadnu jako profesor (J. Plachta) ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. :-)


Franta (Neděle 7. března 2021)  
Jan Cinert: Díky! Všimnul jsem si, že ve zveřejněných stránkách knihy je nějaká nová terminologie. Už kniha někdy teď vyjde?

ZH: Díky!


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ