Jan Cinert (Neděle 19. února 2023)  ⇑

Není možné, aby to byla abatyše Mlada. Kopíruji sem svůj rychlý komentář ze skupin Naše historie z. s., Český středověk a Archeologie ohledně vývoje místa.

Nejprve byl vykopán hrob č. 102 kněžice Václava vypočteně zemřelého v roce 994 a překryt kamennou deskou. Pak byl nad hrobem zřízen předpokládaný přístřešek - memorie. Někdy následně shořel a do vrstvy spáleniště byla založena kaple P. Marie. Na založení kostela a i této kaple musel být stavebník, čili úspěšný panovník vládnoucí v ustálené době. Takovým byl tehdy až Oldřich vládnoucí v letech 1012-1033,1034 a jen do jeho vlády je vložitelné postavení kaple. Tedy po možném úmrtí a pohřbu abytyše Mlady. Směrodatný je rozdíl mezi hrobem 102 - vykopanou jámou s krycí deskou a honosným hrobem 110, vyzděným pečlivě opracovanými kvádry s lůžkem pro hlavu. Podle toho výkopce I. Borkovský stanovil vznik hrobu až v době pozdně románské.

Byť takové pozdní datování není zcela nutné je jasné, že oba hroby nemohou být časově blízké, jestliže podle pozdní zprávy měla Mlada zemřít také v roce 994 jako Václav, ale mohla ve skutečnosti zemřít i nedlouho poté. V kapli byla prvotní podlaha maltová a později na navážce byly položeny dlaždice nejspíše přenesené z baziliky po požáru roku 1142. Vršek hrobu 110 vyčnívá do této navážky, takže vznikl až po jejím vytvoření.

Datování radiokarbonovou metodou není zcela směrodatné, jen pomocné. A proto objektivní datování je možno stanovit jen na souhrnu poznatků, tedy včetně archeologické stratigrafie a posouzení stavebního vývoje se způsobem opracování kamenů.

Jan Cinert (Úterý 14. února 2023)  ⇑

Ten člověk, co to psal, utekl z Bohnic. Strašné pomotané blábolení. Mladý jedinec z hrobu č. 102 může být jen syn Boleslava II. kněžic Václav a roky se to ví.

vopicka (Úterý 14. února 2023)  ⇑

Prý Mlada: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/hrob-knezna-mlada/r~f3a7b4bcac4d11ed8980ac1f6b220ee8/

Jan Cinert (Sobota 14. ledna 2023)  ⇑

Zřejmě očekávaný Ota I. a Ota III. Důležitější nežli podoba je ale jejich DNA, jestli se ji podařilo získat.

Radek (Sobota 14. ledna 2023)  ⇑

Ledy se mírně hnuly. Zde lebky Přemyslovců.
Kdo to asi bude?

Zdenek H (Pondělí 2. ledna 2023)  ⇑

Taky všechno nejlepší všem tady.

Jan Cinert (Neděle 1. ledna 2023)  ⇑

Dodatečně přeji Vše nejlepší do Nového roku účastníkům fóra.

Jan Cinert (Čtvrtek 24. listopadu 2022)  ⇑

První odstavec je o údajném významu pahorku Zizi.

Tesal limen – vchod do domu, jenž je nízký, takže se před ním i velcí pánové musí shýbnout.

Zdenek H (Čtvrtek 24. listopadu 2022)  ⇑

Top je asi mýlka, první odstavec no comment.

U druhého - mně vůbec nešlo o obsah sdělení, ale o to, že muž tesal "limen", a proto se město nazvali Praga (jako že ne třeba Lima...).

Jan Cinert (Středa 23. listopadu 2022)  ⇑

Nenapadá mne žádná mýtická spojitost s výrazným skalním výchozem směrem na jih. Kdyby to bylo na západ, bylo by to jasné. Tam skákaly herojky – dívky novolunního měsíce se skály do vodoteče. Takže pojmenování pahorku mělo nějaký místní význam jen pro obyvatele malostranského prostoru a pro ně to byl pohled na sever. Takže opět nic mýtického a tím i významného. Osobně to tedy vidím spíše jako neobjasnitelné.

Kosmův zápis nemá logiku protože spojil dohromady dvě věci. Mýtus o založení Prahy v místě východu Slunce 11 dní před jarní rovnodenností při pohledu ze šáreckého hradiska, tedy tesání tesaře, a naivní etymologii o souvislosti Prahy s prahem.

Zdenek H (Středa 23. listopadu 2022)  ⇑

Můžete mít částečně pravdu s tím Zisi (zatím jsem našel přepisy Žiži, Żiżi, Zizi, Ziscis, Sizi, Sixi). Ale nad souhláskami jsou jakési značky, podobné jinde nahrazují písmena v textu ap., třeba eminenciorẽ znamená emonenciorem atd. Snad to, dávno před Husem, sloužilo i jako diakritika.

Fascinuje mě, že nikdo neví, jak slovo doopravdy znělo, ale každý ke své oblíbené verzi fabuluje, např. že je to žvatlavé, jaká je etymologie atd. Taky mě fascinue, když někdo svou hypotézu nadále považuje za jistotu, to myslím obecně.

Podstatné je, že rukopis se nedochoval a budyšínský či jaký mnich třeba ani neuměl česky, tak to mohl úplně zkomolit. Už jsem se o to dlouho nesnažil, ale když jsem se v tom před lety hrabal, nenašel jsem skeny či opisy jiných přepisů, v ruské Wikipedii jsou údaje k 15, z nichž 4 jsou z 12.-13. století, budyšínský má být nejstarší.

Jinak mě mate v Kosmově pojednání o vzniku názvu Prahy, že nemá logiku, protože nemluví o české verzi slova práh, ale latinské, tedy limen. Napadlo mi, jestli originál nebyl česky, ale to není pravděpodobné, tak nevím...

Jan Cinert (Úterý 22. listopadu 2022)  ⇑

Měl jsem dost kvapík, neb jsem potřeboval dodělat fasádu do příchodu chladného počasí. Takže nebyl čas věnovat se těmto záležitostem. Mimochodem, stihl jsem to na den přesně.

V Budyšínském rukopsu je třetí písmeno -s-, jak je zřejmé ze jména Wenceslai o čtyři řádky níže. Takže zápis je Zisi.

Významem názvu jsem se nezabýval, jen řešil polohu pahorku. Podle mne dochované tvary Zizi/Zisi nedávají jasný smysl a jedná se asi o žvatlavý tvar nějakého pojmenování neznámého tvaru. viz

Zdenek H (Pondělí 31. října 2022)  ⇑

Nojo, žijete v paralelním světě Bylo to jinak...

Jan Cinert (Pondělí 31. října 2022)  ⇑

Za Jánský vršek považuji ten, jenž se tak nazývá a určitě byl mimo opevnění. Vršek s impozantním cedrem je tentýž, jako dominantní na Sadelerovi, jen je trochu naivněji podán. Na Sadelerovi je dominantní pojednán jednoznačně jako skalní výchoz a byl "in media urbe". Raně středověké opevnění vedlo nad Břetislavovou ulicí a dále přes zatáčku ulice Ke hradu nahoru. Na ostrohu vedlo západní opevnění středním křídlem a pak další od Salmovského paláce na sever.

Zdenek H (Pondělí 31. října 2022)  ⇑

Moc si pořád nerozumíme. Vy asi myslíte, že je Jánský vršek ten se Salmovským palácem, kde je impozantní cedr, já Jánským vrškem myslím ten, co dominuje na Sadelerovi. že by nějaký z nich byl uvnitř opevnění, to teda nevím. Spíš si myslím, že ten dominantní ze Sadelera bude pozůstatek valu.