TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Úterý 16. srpna 2022)  
Já to už četl. Datování hradiska Staré Brno s rotundou do doby Velké Moravy je v rozporu se skutečností, že zdejším ústředním hradiskem v té době byla Líšeň. Uvidíme, dle mne se stále zapomíná na neobjasněné ovládnutí nějaké části Moravy Boleslavem I. a jeho obnovu moravského biskupství.


Jan Čihák (Pondělí 15. srpna 2022)  


Jan Cinert (Čtvrtek 4. srpna 2022)  
Díky za upozornění, ale je to staré už dva roky. Nepřijatelný starý výklad o zobrazení Přemyslovců byl navíc doplněn o absurdní datování vzniku. Odborníka na rotundu L. J. K. to poprávu dost rozběsnilo. Není tam ani drobnost, jež by byla přínosná.


vopička (Čtvrtek 4. srpna 2022)  


Jan Cinert (Úterý 26. července 2022)  
Opravdu výborný nález. Na znojemské rotundě sv. Kateřiny se zachovalo jen maltové podloží pro takovou krytinu. Tato krytina byla vytvořena v roce 1134 zároveň s přidanou lucernou, takže původní krytina byla asi pálená. Nález pomáhá datovat rotundu sv. Kříže s lucernou a opukovou krytinou do doby následné.


Jan Čihák (Úterý 26. července 2022)  


Jan Cinert (Pondělí 30. května 2022)  
To je velmi přínosné, že jste se dotázal v ČT. Jak je vidět, tak mnou dříve uvedená možnost ohledně průtahů se zveřejněním, že jim to nevychází podle jejich představ, se asi nyní naplňuje. Teď už zdůvodnění kvůli nečinosti laboratoří během covidu není.

Pokud by byli jednovaječnými dvojčaty, tak se to podle mne nepozná, ale nejsem v tomto odborníkem. Běhával o tom na tv. Seznam pořad Expertiza Haliny Šimkové - třeba se dá na internetu dohledat. Ale úvaha o Spytihněvovovi a Vratislavovi jako dvojčatech je zbytečná a není pro ni důvod.

Pro vpád Arnulfa do Čech roku 922 je směrodatné ukončení jeho odboje a poddání se saskému Jindřichovi I. Ptáčníkovi v předchozím roce. Teprve potom se Arnulf mohl vměšovat do pražských záležitostí ve Václavově zájmu, jenž byl plnoletý už v roce 916.

"Vladěv lět 33" je třeba číst jako "vladě v lět 33", tedy že začal vládnout ve 33 letech. Jedině tak to vše vychází bez potíží. Ostatně porovnání staroslověnského prologu o sv. Ludmila a legendy Fuit to jasně říká.

Rok 915 úmrtí Spytihněva je z nedochovaných latinských letopisů původem z 11. století a jejich údaje převzaly následné kompilace. Ovšem původ údaje musí být už z doby po založení pražského biskupství a zejména v době Vojtěchova úřadování musely být vedeny latinslé letopisy, protože Kosmas pro to období převzal správné údaje. Tento rok opět vychází jako jediný možný vzhledem k dalším údajům a poznatkům.


Radek (Pondělí 30. května 2022)  
Tak jsem se dotazoval v ČT ohledně reportáže o výzkumu DNA Přemyslovců (pořad Reportéři ČT) a bylo mně sděleno, že se tomuto tématu budou věnovat v září. Vypadá to tedy, že se ani na jaře, ani v létě výsledků ještě nedočkáme.

Měl bych na Vás, pane Cinerte, ještě dotaz ohledně Spytihněva I. a Vratislava I. Pokud by byli dvojčaty, dalo by se to prostřednictvím DNA nějak rozpoznat?
V rámci rodokmenu jste posunul rok úmrtí Vratislava I. o 7 let na rok 928 (původní 921 jako chybné přepsání jiné éry kalendáře). Následuje rok 929 a vpád Jindřicha Ptáčníka a Arnulfa do Čech.
Co ale rok 922 a předchozí vpád Arnulfa? Nemohlo být pohnutkou také úmrtí přechozího panovníka, tedy Spytihněva I. v roce 921?
Pak by se Spytihněv I. narodil roku 876-921 (40-45 let), stejně tak Vratislav I. 876-928 (abychom se vešli do Vlčkem daného rozpětí 45-50 let, uvažujme o narození koncem 876 a úmrtí počátkem 928). Ludmile by bylo zhruba 16 let, Bořivojovi 24 let. Vešel by se tam i Václav, kterého by měl jeden z bratrů v 21 letech (897-939). Vycházelo by i převzetí moci v roce 895 dosažením 19 let u Spytihněva I. a pokud byl onen Vitislav Vratislavem, pak i on by v témže roce dosáhl plnoletosti.
Údaj z legendy o 33 letech Vratislava by představoval vládu 895-928.
Jak se vůbec ustálil rok 915 jako rok úmrtí Spytihněva I.?

Díky za odpověď.


Jan Cinert (Úterý 17. května 2022)  
Ještě jsem zapomněl k uvedenému "objevu tisíciletí" starému ve skutečnosti několik desítek let: Prvopočáteční datování rotundy bylo do velkomoravského období, takže byla soudobá s původním hradiskem. To by byl zase velmi překvapivý uváděný rozměr 13,5 m. K původnímu nálezu a výkladu zde: http://www.znojmo-hradiste.wz.cz/kostel2.html .


Jan Cinert (Neděle 15. května 2022)  
Kopíruji sem svůj komentář z FSB: Před mnoha lety byla objevena část zdiva této rotundy vně stávajícího kostela a výklad, že se jedná o rotundu byl podroben kritice. Takže je to o božích mlýnech. Je mi ale divné to datování do poloviny 11. století. Až v šedesátých letech 11. století bylo založeno přemyslovské hradisko Znojmo a postavena rotunda sv. Kateřiny. Tím vzniká otázka, kdo by byl stavebníkem zmíněné rotundy. Teoreticky by jím mohl být už Boleslav I. ale v méně pravděpodobném případě, že ovládal Podyjí. Připomněl bych, že velkomoravské hradisko bylo v 50. letech 10. století vypáleno Staromaďary. Nebo je rotunda pozdější a dle rozměru kopií zbořené rotundy sv. Víta. Zejména výklad o pilíři podpírajícím klenbu rotundy mi přijde nemožný. Ze stavebního hlediska i domácích analogií něco takového nejde. Muselo by se jednat o pilíř podpírající vnitřní ochoz, jak to mylně zakreslil u rotundy sv. Víta J. Cibulka v roce 1934. Pak by ale základ pilíře musel být navíc orientován podle základu rotundy a být vzdálenější. Pilíř patřil určitě k jiné stavbě. Snad se brzo dočkáme celkového vyhodnocení a výkresů, abychom věděli více.


vopička (Neděle 15. května 2022)  


Jan Cinert (Pondělí 11. dubna 2022)  
To je jeden ze dvou dětských hrobů přiložených z jižní strany k hrobu kněžice Václava, jenž vychází jako otec Oldřichův a vypočteně zemřel v roce 994. Dotyčné dítě zemřelo tedy následně, zatímco Spytihněv zemřel už v roce 915. Mělo by se ovšem jednat o přemyslovského potomka a matka by měla tedy být manželkou zmíněného kněžice Václava, Oldřicha - Božena, či Břetislava - Jitka. Nicméně ta shoda mtDNA je zajímavá, dosud jsem ji přehlížel. Díky za upozornění. Ale zatím se z toho odvodit mnoho nedá.


Radek (Pondělí 11. dubna 2022)  
U toho Spytihněva I. a jeho mužského potomka jsem vycházel ze zveřejněného videa s názvem Ve šroubovici Přemyslovců (pořad Reporéři ČT z 3. 6. 2019, onen papír v čase od 6:30 do 6:40 tohoto videa) - odkaz zde

UC_HGL_906 Spytihněv I. XY Ychrom. R1b
UC_HGL_907 Spytihněvova žena XX mtDNA T2b
UC_HGL_912 hrob u P. Marie (mužské pohlaví) XY mtDNA T2b
Y chrom.R1b
Má tedy stejnou mtDNA se Spytihněvovou ženou a stejný Ychrom. se Spytihněvem.


Jan Cinert (Pondělí 11. dubna 2022)  
Radek:
- Kde jste vzal, že "Spytihněv mužského potomka měl, ale zemřel malý"? O tom není žádný doklad.
- Že Vratislav by se mohl stát Spytihněvovým bratrem osvojením Vratislavem naznačuje jen velká prodleva mezi narozením Spytihněva roku 875 a Vratislava 882. Jinak nic, ale mohlo by to být dosud největší netušené překvapení.
- Ostatky Boleslava I. a jeho nejbližší rodiny jsou dlouho známy. Může se totiž jednat jen o hraničku kostí K3. U jedinců byly jen antropologicky zjištěny dožité věky a dále se hranička zcela přehlíží.
- Ostatky Břetislava a Spytihněva II. byly silně zmineralizovány, takže z nich se DNA nezíská.
- Není zcela nutné, aby "měli Břetislava a Jitku, bylo možné prokázat jejich rodičovství vůči Spytihněvovi I. a olomouckému Otovi I." Bude velmi pravděpodobně zjištěno rodičovství jedinců z hrobu č. 92 ohledně Oty I. Olomouckého a tím pádem i Spytihněva II. Tím se vyloučí rodičovství Břetislava I. a Jitky. Jim pak zůstane rodičovství Vratislavu II. byť jeho ostatky jsou patrně ztraceny.


Radek (Pátek 8. dubna 2022)  
V mezidobí čekání na výsledky bych chtěl ještě trošku zaspekulovat k tomu výzkumu DNA ohledně možných nových poznatků.
Bořivoj - DNA nezjištěna
Ludmila - DNA neprovedena
Spytihněv - DNA zjištěna, mužského potomka měl, ale zemřel malý, onen 9 vteřinový záznam papíru s výsledky DNA v dokumentu Ve šroubovici Přemyslovců z 3.6.2019)
Vratislav - DNA zjištěna?
U Spytihněva a Vratislava tak lze zjistit, zda měli společnou matku (ale nelze porovnat s Ludmilou) a společného otce (ale nelze porovnat s Bořivojem), případně tam bude jiná mtDNA (v případě matky) nebo Y chr. (v případě otce).
Tady by tedy mohlo být jedno z překvapení, že to nebyli vlastní bratři, ale nevlastní, příp. by tam nebyl žádný společný vztah, tedy že byl Vratislav "vzatý za svého".
Odtud i spekulace ohledně pojmenovávání synů v případných rodových větvích (od Břetislava-obnovitele rodu).
Václav - DNA neprovedena
Boleslav I - ostatky neznámé
Boleslav II - ostatky neznámé
Boleslav III - ostatky neznámé
Jaromír - ostatky asi neznámé
Oldřich - DNA zjištěna? (není s kým porovnat, otázka kněžny Emmy)
A tady se končilo, Břetislav I., ani Jitka, ani Spytihněv I. nebyli zkoumáni (Frolík říkal, že se končilo Oldřichem).
Kdyby měli Břetislava a Jitku, bylo možné prokázat jejich rodičovství vůči Spytihněvovi I. a olomouckému Otovi I. a také to, jestli byl Oldřich Břetislavoývm otcem, což se jeví jako vyloučené.
Tudíž opět pouze mírný pokrok v přijatelných mezích obživy zákona oficiální vědy.
Nevíte, jestli byla zkoumána i hranička složených kostí (K3)?
Vědci v minulém roce zveřejnili údajnou podobu Spytihněva a Vratislava. Jsou si dost podobní, přičemž většinou jeden chlapec bývá po otci, jeden po matce. Vzhledem k jejich předpokládanému dožitému věku, Spytihněv 40-45, Vratislav 45-50 nemohli by být dvojčaty?
Díky za komentář.


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ