J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

V hlinišťatech se prováděla povrchová těžba hlíny. Ale pochybuji o tom, že by kopali v přesném kruhu. Název Hliniště může mít i jiné významy. Např. v Pamětní knize obce Vepřek je psáno, že V hlinišťatech jsou zvány některé pozemky pro svou žlutou půdu. Na stránce o Nuselském údolí se píše: oblast hlinišťat (hliněné domky).

Z dostupných map mám dojem, že se jednalo o nízký plochý násyp, který vlivem orby splynul s okolním terénem.

ZH (Středa 23. března 2016)  ⇑

Na Císařských otiscích je kolem toho místa napsáno Vyschohradský hlinišťata.
Na Šemberovi (1831) je pěkně vidět ta usedlost Bučánka, ale nic takového tam není viz.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

A tady je to taky.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

Mne také nic nenapadá.

Jüttnerův plán má dvě verze. Na barevné je u rondelu nějaký další objekt.

Verze 1 a 2

ZH (Středa 23. března 2016)  ⇑

Jüttner je z r. 1811-15, na Císařských otiscích (cca 1842) a II. voj. mapování 1836-52 už je jen pole, I. voj. mapování je málo podrobné, taky tam nic není.
Kruh je uvnitř dnešního Kongresového centra, v jeho jihovýchodním cípu, tedy nahoře. Hlavní cesta k němu vede z údolí, nenapadá mi, co by to mohlo být, leda opět ona obora.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

Jüttnerův plán Prahy z let 1811-15. Nad Nuselským údolím je zachycen záhadný rondel. Vede odtamtud slunovratová linie přes Petřín.

ZH (Úterý 8. března 2016)  ⇑

Dík. Egyptské pyramidy jsou hodně suspektní, britské útvary taky. Ještě se to říká o třech pyramidách Teotihuacánu.
Vzhledem k refrakci při obzoru, kde se Orion vyskytuje, můžou být tvary modifikované.
Orionův pás vyhlíží hodně magicky, vůbec bych to nevylučoval.

Jan Cinert (Úterý 8. března 2016)  ⇑

Je to už dlouho, co se tady probírala podobnost Orionova pásu s rozmístěním egyptských pyramid a ještě s dalším, tuším snad rondely v Anglii? Už si to moc nepamatuji, jen že jsem k takovým věcem byl skeptický. Zde v "Velkomoravské pohřebiště ve Znojmě-Hradišti" je něco podobného na obr. 7 na str. 5. Jedná se o kultovní jámy na pohřebišti, které nebylo odkryto celé. Takže může být jen náhoda, že byly odkryty jen tyto jámy a náhodou vytváří podobný obrazec. No ale, celý život je jen náhoda ...:-)

Jan Cinert (Úterý 23. února 2016)  ⇑

Zase potápěči hledali pilíř Juditina mostu. To je jistě přínosné, ale ta bezbřehá naivita, že by se v tom místě mohly také nalézt pozůstatky dřevěného mostu, mě nikdy nepřestane překvapovat. I když se nebude přihlížet k tomu, že jsem již před lety doložil, že takový most nikdy neexistoval, tak by přece musel být jinde, než byl Juditin most. Dřevěný most by se musel nadále používat i během výstavby mostu Juditina a až po jeho dokončení by se dřevěný most jako nepotřebný odstranil.

Jiří Jindřich (Sobota 13. února 2016)  ⇑

Ke kostelu sv Šimona a Judy v bývalém špitále Bohuslavově
V legendě k Sadelerovu prospektu je u čísla 47 uveden přímo výše uvedený název. Takže zobrazená stavba je s velkou jistotou oním gotickým kostelem, který byl vysvěcen Arnoštem z Pardubic.

ŠPITÁL BOHUSLAVŮV

Jan Cinert (Pátek 12. února 2016)  ⇑

Ano, je to o lhůtě 40 dnů, která vyplývá z rozdílu při počítání délky roku 360 oproti 365 dnů ve Venušině cyklu. V rámci jednoho pozemského roku to bylo původně sedm dnů. Viz v Knize Ester, jak Ašveroš 180 dnů "ukazoval bohatství" a pak sedm dnů pořádal hostinu. Takže devět bratrů/člověků s 20 prsty je celkem 180 dnů letní poloviny roku při počítání délky 360 dnů. Při zohlednění skutečné poloviny je to 182,625 dne a ještě se musí připočíst čtyři dny, o které je letní polovina delší oproti zimní. Takže vyjde, že letní polovina roku trvá 180 + 7 = 187 dnů. Proto v původních sumerských mýtech trvala potopa jen 7 dnů, neboť se jednalo o vyrovnání mezi polovinami roku stejně, jako námi probírané vyrovnání ve Venušině cyklu.

Zbrojnoše jdoucího před Goliášem jsem si dosud nevšiml. Nemá nikde žádnou analogii, nebo jsem si zatím nevšiml. Asi se spíš jedná o realistický popis bitvy, podobně i David odložil "zavazadla" u doprovodu vojska, jak bylo zvykem. Všechny příšery měsíčního času vystupují v mýtech samostatně. Víc mne k tomu nyní nenapadá.

Franta (Pátek 12. února 2016)  ⇑

PS: když David vystoupil proti Goliášovi, nebyli tam sami dva. Před Goliášem šel někdo, kdo mu nesl zbroj, viz:
41. Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním.

Kdo to byl? Myslím mytologicky.

Franta (Pátek 12. února 2016)  ⇑

omluva, pokračování:
ale do plného astronomického cyklu, který je 99 lunací (99*29,5=2920,5 dnů) nebo 8 slunečních roků (8*365=2920 dnů nebo 5*584=2920 dnů) chybí 40 dnů. To si myslím, že je důvod proč se objevuje číslo 40, kdy se na něco čeká - viz Ježíš Kristus - 40 dní mezi zmrtvýchvstáním a nanebevstoupením.

Takže se snažím pochopit to, co mohl mít pravěký člověk odpozorováno a proto mě zaujalo to 2x20 dní okolo Venušiny dolní konjunkce

Franta (Pátek 12. února 2016)  ⇑

Jan Cinert: - jestli dobře chápu toto: 1 Samuelova 17.kapitola :
16. I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.

dále viz události 41 dne:
20. A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.
21. I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.
22. Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.
23. A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.
24. Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.

tak Divid zabil Goliáše 41 den -

není to tedy ta 40, která udává počet dní, které se čekalo.
Tedy počet dnů, které chybějí do konce astronimického cyklu. Viz věta, kterou končíte článek o číslech 70,72,77
"Takže rovnice pak je 20 x 12 x 12 = 2880 dnů, což je výše uvedený počet dnů ve Venušině cyklu při počítání délky roku po 360 dnech."

tedy počet dnů, které jsou odpočítány jako kalendářní,

Franta (Pátek 12. února 2016)  ⇑

Jan Cinert: - jestli dobře chápu toto: 1 Samuelova 17.kapitola :
16. I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.

dále viz události 41 dne:
20. A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.
21. I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.
22. Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.
23. A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.
24. Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.

tak Divid zabil Goliáše 41 den -

není to tedy ta 40, která udává počet dní, které se čekalo.
Tedy počet dnů, které chybějí do konce astronimického cyklu. Viz věta, kterou končíte článek o číslech 70,72,77
"Takže rovnice pak je 20 x 12 x 12 = 2880 dnů, což je výše uvedený počet dnů ve Venušině cyklu při počítání délky roku po 360 dnech."

tedy počet dnů, které jsou odpočítány jako kalendářní,