Jan Cinert (Čtvrtek 14. dubna 2016)  ⇑

Trochu jsem si popletl pojmy, správně má být perihelium/apohelium.

Jan Cinert (Čtvrtek 14. dubna 2016)  ⇑

Nevím, jestli to nebude nějak hloupý dotaz. Všiml jsem si, že na Azoru jsou kulminace východů Slunce ve dnech slunovratů. Ale perigeum/apogeum je asi o 12 dní později, takže maxima východů Slunce by měla být takto zpožděná. Není v tom nějaká chyba?

Jan Cinert (Středa 13. dubna 2016)  ⇑

Také jsem to snad pochopil tak, že odrazy by se neměly projevit. Snad jsem také porozuměl tomu, že odchylka do 1° se týkala labolatorních pokusů, v praxi se tam píše o 5°. To by pak pro zjištění polohy Slunce v arch. datování bylo nedostatečné. Tam je nutná přesnost na několik desetin stupně. Museli by znát přesnější způsob použití. Stejně mám stále pocit, že nějaký, nám dnes neznámý, ale jednoduchý fígl, museli tehdy umět. Třeba se to ještě nějak vyjasní, takže díky za upozornění.

Franta (Úterý 12. dubna 2016)  ⇑

Psal to jsem právě kvůli archeoastronomickému datování.
V článku píší o experimentu, kdy měla být poloha Slunce při celkově zatažené obloze určena s chybou do 1%
Odkazují i na publikovaný článek:
A depolarizer as a possible precise sunstone for Viking navigation by polarized skylight

Polarizační efekt krystalu by měl odfiltrovat všechny paprsky, které nekmitají v rovině polarizovaného světla, tedy měl odfiltrovat i různé odrazy - to je můj názor založený na pár pohledech do polarizačního mikroskopu. Louskání odkazovaného článku jsem prozatím vzdal.

Jan Cinert (Pondělí 11. dubna 2016)  ⇑

Celkem bych to chápal, byť těmto věcem moc nerozumím. Jak by se efekt uplatnil při nerovnoměrně zatažené obloze? Také by to s jistotou fungovalo? Mám teď na mysli třeba použití při archeoastronomickém datování. Za východu Slunce mezi mraky je docela slušný zmatek v zářích a odrazech a není hned jasné, co je vlastně Slunce. Přiznám se, že mi pořád trochu trápí, jak dokázali tehdy osu s jistotou zaměřit.

ZH (Neděle 10. dubna 2016)  ⇑

To je velmi zajímavé.
Stále jsem nic podrobnějšího nenašel o Andělském kameni v kapli Božího hrobu v rotundě Anastasis v Jeruzalémě, ten zdobný kvádr je zřejmě jen podstavec pro zbytek kamene, který by měl být zlomkem rozebraného kamene, který zakrýval vchod do Ježíšova hrobu – viz takovýhle. Andělský kámen.
Ale co když měl kámen v kapličce podobný význam, jako ten islandský, pro případ zatažené oblohy...

Franta (Neděle 10. dubna 2016)  ⇑

Slyšeli jste o slunečním kameni? Měla to být navigační pomůcka Vikingů. Jednalo se o krystal, který dokáže polarizovat sluneční světlo např. islandský křišťál
Měl určit polohu SLunce i při zatažené obloze a dokonce i polohu Slunce pod obzorem - podle záře nad obzorem, kterou díky polarizačnímu efeku měl zachytit.

J. Čihák (Středa 6. dubna 2016)  ⇑

Násyp na Jüttnerově plánu se zdá být nízký a plochý. Základna je kruhová. Předpokládám, že Jüttner byl pečlivý a násyp zaznamenal co nejlépe. To mě dovedlo až k úvahám, že původně pohanská mohyla byla přeměněna na křesťanské kultovní místo. Vznikla tak kruhová plošina. Uprostřed mohl být sloup s křížem nebo kaplička. Podobnou historii mají pohanské mohyly u Chotouně, Mohelna a Villingenu.

J. Čihák (Úterý 5. dubna 2016)  ⇑

Další nízká mohyla Der Heiligenbuck.

J. Čihák (Úterý 5. dubna 2016)  ⇑

Zaujala mě mohyla nedaleko Villingenu, viz Wikipedia. Mohyla je nízká s mírným svahem. Nevím, jak by takový násyp vyznačil Jüttner, zejména kdyby násyp byl poškozený a tím zploštělý. Možná by vyznačil jen okraj a tím by vznikl dojem, že se jednalo o nízký plochý násyp.

Jan Cinert (Neděle 3. dubna 2016)  ⇑

Blahopřeji ZH, že stránky Pražský hrad byly zařazeny do klubu WebArchivu NK!

Díval jsem se do Pravěké Prahy a v probíraném místě nebyly žádné archeologické nálezy. Případná mohyla by byla umístěna nezvykle na severním svahu, ale mohlo by jít o záměrnou pohledovou dominantu z údolí. Taková místa, jako toto, bývají s navátými sprašovými hlínami, takže vhodná pro vytvoření případné mohyly i vzniku názvu "Hlinišťata". Těžko to posoudit.

J. Čihák (Sobota 2. dubna 2016)  ⇑

Zatím nemám tušení, k čemu by kruhová plošina mohla sloužit. Po kruhových hradištích a tvrzích zůstaly valy a příkopy. Pravěké rondely jsou také vymezeny kruhovými valy a příkopy. Nevypadá to ani na kruhovou pohřební mohylu. Záhadu může objasnit srovnávání, t.zn. hledat podobné kruhy, o jejichž původu se něco ví.

J. Čihák (Středa 30. března 2016)  ⇑

Na Jüttnerově plánu Prahy je povrch rondelu vyznačen čárkovaně jako u zemědělských pozemků v okolí. To je druhý důvod, proč si myslím, že se jednalo o nízký plochý násyp. Vnější průměr byl 65 m.

J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

Tady jsem našel další skutečnosti.

Plán Prahy z roku 1841

Plán Prahy z roku 1844

Plán Prahy z roku 1873
Kruh už je deformovaný. To potvrzuje moji domněnku o násypu.

J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

Na stránkách o historii Nuselského údolí se také píše: Po vítězné bitvě nad císařskými vojsky u Štěrbohol se 6. května 1757 utábořil v Michli pruský král Fridrich II. a z nuselského návrší ostřeloval Nové Město pražské.

Předpokládám, že na návrší byly vybudovány zákopy pro dělostřelectvo. Jsou známy kruhové zákopy, které sloužily pro kruhovou obranu, ale to by při ostřelování Prahy asi nemělo smysl. Navíc z map je patrné, že se nejedná o kruhový zákop, ale spíše o velkou kruhovou jámu. Mně to ale jako jáma nepřipadá, spatřuji v tom násyp.