Franta (Čtvrtek 29. prosince 2016)  ⇑

Jo, jako třeba trasa dálnice přes České středohoří.

Namaloval jsem obrázek

Na obrázku jsou modré a červené body, které představují výšku kulminace "novolunní dívky" nad obzorem v období slunovratů.Spekulativně jsem si určil, že novolunní dívka je měsíc, který není starší než asi 4,5 dne, respektive vybral jsem měsíc po novu, jehož fáze nedosahuje více než 15% (z celkové osvětlené plochy). Období slunovratů jsem vybral tak, že jsem zobrazil výše uvedené výskyty Měsíce jen v měsících prosinec-leden a červen-červenec. To za období let 2000-2020 a pro souřadnice Velké pyramidy.

20 let proto aby tam byl zachycen jeden celý cyklus Měsíce. Nadějně to vypadá o zimním slunovratu roku 2006, kdy se max kulminace blížila 30 stupňům (jednalo se o nejnižší kulminaci za sledované období).

Spekulativní výběr 15% fáze Měsíce pak způsobil, že se modré výskyty Nut(označené jako "Geb" a patřící k zimnímu slunovratu)nacházejí v pásmu 30-60 stupňů nad horizontem a červené (označené jako "Šov" - letní slunovrat) se vyskytují v pásmu 60-90 stupňů. Př fázi 25% už některé body pronikají "k sousedům"

Jan Cinert (Středa 28. prosince 2016)  ⇑

Jako vystudovaný stavař mám přespříliš zažité, že místo pro stavbu se vybírá podle vhodnosti terénu a únosnosti podloží. Nikoliv podle zemské rovnoběžky a deklinace Slunce. Proto jsem skeptický k níže uvedené teorii o záměrném umístění pyramid v Gíze. Mimo to mne také k oněm 30° nic nepadlo, to ale asi nebude dostatečný vědecký argument. :-)
Snad jen, že 30° je úhel pravoúhlého trojúhelníka tak, že odvěsna o čtyřech dílech leží na zemi (stín gnómonu) a odvěsna o třech dílech je výška gnómonu. Zkusil jsem trochu propočítat, jestli by něco nevyšlo, kdyby ta pozemní odvěsna byla 12 dílů a čtverec nad ní pak rozměr Přemyslova pole. U druhé odvěsny a přepony do kombinací s kaledářními a astronomickými principy nic nevychází.

Jsem k tomu spíše skeptický a myslím si, že staří Egypťané by své znalosti o úhlu světového pólu za zimního slunovratu vetknuli do pyramid viditelnějším způsobem.

Franta (Středa 28. prosince 2016)  ⇑

ZH: měl by to být celý kotouč, když vidíme kotouč zapadajícího Slunce dotýkat se obzoru, má být Slunce už pod obzorem.

Jan Cinert (Úterý 27. prosince 2016)  ⇑

Franta: Zatím jen k té astro-mytologii. Dívky Novolunní a Úplňku jsou protikladnými sestrami proto, že v rámci roku jsou jakoby souběžně a střídají se ve výškách nad obzorem. V létě je nahoře Novolunní, je tady "nahou" - osvětlenou, v zimě zase Úplňková. V průběhu lunace nejsou souběžně ani jakoby, ale střídají se tak, že Novolunní je vidět večer zhruba do poloviny lunace, je tedy "noční", pak je jen Úplňková ráno za úsvitu.
Slunce se rodí jednou ročně za zimního slunovratu. Tím pádem se může narodit jen těm, kdo v té době mají k sobě blízko, čili Novolunní dívce a slunečnímu bohovi/hérojovi zimní poloviny roku, protože tehdy jsou jejich dráhy nejníže, tedy princip Nut a Geb.

Denní spolknutí a porod Slunce bohyní Nut považuji za dodatečnou egyptskou spekulaci, kterou je vysvětlováno, proč Slunce na noc zmizí. Takové etiologie jsou vždy v mýtech pozdní. Světové mýty opravdu znají jen každoroční zrod Slunce a k početí dochází zástupným - neposkvrněným způsobem, protože za zimního slunovratu se dráhy Slunce a Měsíce vždy neprotínají.

Chtěl jsem hlavně upozornit na ony souvislosti mezi dávným "pohanským" pohledem na roční zrod Sluníčka a stejnými závaznými principy v křesťanství. Probírali jsme tu dříve večerní zapalování ohňů. Nyní je to podle mě opět starý rituál, který je napodobením zrození Slunce již večer.

ZH (Úterý 27. prosince 2016)  ⇑

Franta: to je podnětné.
Kdybyste chtěl něco počítat, tak Velká pyramida leží 2.312 km jižně od 30. rovnoběžky. (https://zhola.com/ghmap/ dvojklikem se okénko s daty rozšíří/zúží)

Refrakce při zapadajícím Slunci – není to o celý kotouč?

Ve vyšších altitudách je refrakce už minimální (nechce se mi to teď hledat), Velká pyramida je na 29.979°, tedy 2 setiny stupně od 30. rovnoběžky, možná to té refrakci odpovídá, ale přijde mi to opravdu zanedbatelné.

Pokud byla Ch P nulovou souřadnicí, pak bych očekával, že i pro poledník, že by s tím souvisel tok Nilu?
Narazil jsem na dost diskutabilní text, už jsem to kdysi četl, o energetickém rovníku, na ten energetický koncept sice moc nevěřím, ale jinak to není bez zajímavosti.

Franta (Úterý 27. prosince 2016)  ⇑

Přeji všem také šťastný a úspěšný nový rok!

Jan Cinert:
Když tedy na téma Vánoc, tak Vánoce jsou svaté noce. To zásadní tedy probíhá v noci!

Myslím, že není potřeba vymýšlet zdůvodnění spojující večerní novolunní dívku a ranní zrod Slunce. Pokud to tedy není účelově potřeba k vysvětlení směru "na Budeč".
Že se Slunce rodí ráno je, řekněme, egyptská představa, kdy ho každý den znova rodí Nut, kterou řadíte k novolunním dívkám. Egypťané s tím, zdá se, problém neměli.

Myslím, že velmi dobře akceptovatelná představa je, že se nové Slunce rodí v noci.

Aby se mohlo Slunce cyklicky rodit, musí také cyklicky umírat. Egypťané to vyřešili tak, že ho Nut každý den spolkne. Z hlediska obzorové astronomie Slunce umírá tehdy, když další den vyjde na stejném místě, a další den zase. Zůstává nehybné na obzoru, jeho roční běh se zastavil, zemřelo. Změna má být patná až třetího dne, kdy se Slunce konečně pohne k severu a začne zase sílit.

A představa, že novolunní dívka, která se večer objeví a v noci porodí Slunce, je snad také akceptovatelná. Druhý den je o, řekněme, že o osmadvacetinu měsíčního cyklu starší a už to novolunní dívka není.Ale ráno se zcela jistě neobjeví její úplňková sestra.

Drobná nuance, myslím, že liturgický den ve středověku západem Slunce končil, nový den začal až po západu Slunce. Ostatně Advent končí západem Slunce na Štědrý den. Když končí Advent, začínají Vánoce.

PS
Někde, nevím bohužel kde, jse četl, že ve svitcích od Mrtvého moře jsou i texty popisující režim jakéhosi mužského kláštera, kde má být zmínka, že den končil když bylo zapadající Slunce polovinu svého kotouče nad obzorem. Zdá se, že "otec představený" znal refrakci. To mi připomnělo toto:
Charles Piazzi Smyth zdůvodňoval fakt, že Cheopsova pyramida je situována něco málo přes 1 km od 30 rovnoběžky, ne jako chybu staroegyptských geodetů, kteří se netrefili přesně do jedné třetiny úhlové vzdálenosti mezi rovníkem a pólem, ale tím, že původní architekt chtěl aby byl severní světový pól na obloze vidět přesně 30° nad obzorem a tedy, že ta odchylka od toho, čemu dnes říkáme 30 stupeň severní šířky, je záměrná korekce polohy na vliv atmosféry. Připusťme, že na tom něco je. Napadá vás proč to mělo být zrovna 30°?
Slunce za zimního slunovratu by na 30 rovnoěžce mělo kulminovat 90-23,5-30, tedy 36,5° nad obzorem. Dráha Měsíce by se měla vychylovat o 5,15°. Tedy dráhy obou by někdy mohly být blízko oněch 30°. Nut by byla blízko Geba. Tedy na jižní obloze. Egyptská Polárka by měla být 30° nad obzorem na obloze severní.

ZH (Úterý 27. prosince 2016)  ⇑

Taky přeju všem, co sem chodí, krásný nový rok.

Obdivuju vaši imaginaci a kombinační schopnosti, nemám energii ani čas se do toho víc ponořit, tak vám musím věřit ;)..

Jan Cinert (Úterý 27. prosince 2016)  ⇑

Přání k Vánocům jsem nějak nestihl, tak alespoň - Ať se daří v Novém roce lépe, než v předchozím, všem účastníkům fóra i náhodným návštěvníkům.

Na Vánoce se hodí nějaké vánoční téma, takže - Mají Štědrý večer, hradisko Budeč, pohádkový Budulínek a indický Buddha něco společného? Kupodivu mají.


Slovní kořen B.D patří mezi prastaré "letní" kořeny. U nás se zejména uchval ve slovech bude a budoucí. Tím je vyjádřeno časové schéma ročního času již někdy z doby předledové. Základní časový okamžik je jarní rovnodennost, kdy je východ Slunce na OSE (Ost, East, Vostok), je to tedy čas JEST, kdy je současnost. Předchozí zimní polovina, kdy se rozrostl mýtický STROM zastiňující Slunce, byla DŘÍVE/DREVNĚ. Zároveň je to doba, která BYLA, podle zoomorfikace zimní poloviny BULL (Býk).
Následující letní polovina roku teprve BUDE. Proto se Sluníčko, narozené za zimního slunovratu a podrobené lištičkami třem zkouškám během ledna až března, než začne v létě opravdu vládnout, jmenuje v pohádce Budulínek.
Hradisko Budeč je od přirozeného středu tamější sídelní oblasti kolem soutoku Labe s Vltavou ve směru západu Slunce v době zimního slunovratu. Bylo tedy pojmenováno po "pohádkovém" Budulínkovi, kdy se již vlastně rodí hřejivé letní období. Zdá se překvapivé, že se jedná o směr západu Slunce, logicky by se mělo Slunce narodit ráno. Může za to jeho matka. Rodičkou Slunce je vždy Novolunní dívka, která je "noční" a "nahá", její indická podoba se jmenuje Nackti. To proto, že novolunní srpek se objevuje večer a otvírá noc. Protikladná Úplňková sestra se objevuje k ránu a dopoledne, je tedy bohyní Úsvitu, jako je indická Ušas. Rodička může rodit pouze tehdy, když je, takže Slunce a zároveň nový den se zrodí již večer, z našeho současného pohledu předchozího dne. Proto dodnes slavíme Štědrý večer, čili předvečer narození Ježíše 25. 12. Proto i ve středověku začínal liturgický den už předchozí večer západem Slunce.
Indický Buddha je zbožněním třicetiletého Saturnova roku, přesněji dlouhého 29,5 roku. Rodí se jako kterýkoli jiný sluneční héroj, prožívá následující cykly, aby v 29. roce dospěl k prozření. Proto je v jeho jméně také použit prastarý kořen B.D. Mýtus je již ale poměrně pozdní, takže obsahuje velkou nepřesnost. Matka Maja sice rodí Buddhu tentokrát na východním obzoru správně z pravého boku, ale chybně pak po sedmi dnech umírá. To by zemřela za podzimní rovnodennosti, kdy se naplnil součet 180 dnů + 7 dnů celkové délky letní poloviny roku. Rodit nové Slunce sedm dní před podzimní rovnodenností opravdu nejde. Staří Římané správně slavili Saturnálie v době zimního slunovratu.

Zjištění původu pojmenování hradiska Budeč je kamínkem do mozaiky pro ztotožnění hradiska zvaného dnes Hradsko s Psovem/Pšovem, rodištěm kněžny Ludmily. Toto hradisko je totiž zase ve směru východu Slunce za letního slunovratu, čili v době vyvrcholení vlády Psa, zoomorfikace letní poloviny roku. Tím zároveň s Canburgem z roku 805. Hradsko bylo starým ústředím oblasti a Budeč později založeným údělným hradiskem. Princip známe z mýtů. Letní PES v podobě rybáře, tesaře apod. nalézá robátko Sluníčko připluvší v košíku apod., přijme ho za vlastního syna a stará se o něj. V pohádce o Budulínkovi je oním Psem dědeček, což je aktualizované zástupné vyjádření, že není skutečným otcem Budulínka. Hradisko Psov a jeho kníže se tak stará o údělné hradisko Budeč a jeho údělníka.

Bude toto výše uvedené také v mé knize, jejíž dokončení slibuji už snad čtvrtým rokem. Snad se následující jaro již skutečně dokončení podaří.

Jan Cinert (Pátek 9. prosince 2016)  ⇑

Pořád mi ale nejde do hlavy, jak se tehdy mohli chovat v přírodní rezervaci a na archeologické lokalitě tak bezohledně. Ty záměrně odlomené kusy se mají nechat na místě dopadu tak, jak by stejně jednou samovolně dopadly. Pokud neskončí třeba na cestě. Trochu se mi zalíbila Vaše myšlenka, že by balvan pocházel z onoho lomu. Ale zatím jsem tam nikdy nebyl a nemám o něm představu.

J. Čihák (Čtvrtek 8. prosince 2016)  ⇑

Znovu jsem se zajímal o ten kámen. Určitě pochází z Divoké Šárky. V roce 2012 se tam zřítily kusy skály. Kameny vážily až 2 tuny. K sesuvům skal docházelo v Divoké Šárce už v minulosti. Je to vidět na svazích, kde je spousta štěrku a balvanů vážících mnoho tun. Loni tam sanační firma Strix odlamovala nestabilní bloky. Byly obavy, že by mohly brzy spadnout. Myslím, že sanační práce byly v rezervaci prováděny už dříve a kámen byl pravděpodobně odlomen z horních částí útesů.

J. Čihák (Úterý 25. října 2016)  ⇑

Máte pravdu, už jsme tady před časem diskutovali o odbarveném buližníku. Nalezl jsem ho na několika místech v Šárce i jinde.

Jan Cinert (Pondělí 24. října 2016)  ⇑

Asi by to chtělo nejlépe opět osobní prohlídku. Podle málo si pamatujícího "pamětníka" a účastníka akce P. P. "byl kámen přivezen asi 200 m přes kopec". Křemenec je něco jako hodně tvrdý pískovec, používal se jako tzv. kočičí hlavy. Onen kámen je ale světlý buližník, takže spíše je odlouplý z kaňonu potoka. Nebo náhodně zůstavší výchoz podloží z toho lomu (?).

J. Čihák (Pondělí 24. října 2016)  ⇑

Z laického pohledu si myslím, že to bude skalecký křemenec ze zaniklého lomu nad koupalištěm Džbán. Lom

J. Čihák (Čtvrtek 6. října 2016)  ⇑

Nebyli jsme jediní. Před námi sedl na lep spisovatel Václav Vokolek. V knize Svět posvátných kamenů 2 údajně naznačuje, že kámen by mohl mít nějakou souvislost se zdejším dávnověkým osídlením.

Jan Cinert (Sobota 1. října 2016)  ⇑

Před časem jsme tady parádně sedli na lep budovatelům novodobých menhirů ohledně kamene na šáreckém hradisku. Využil jsem pěkného počasí a kámen si prohlédl. Osobní prohlídka dokázala víc, než fotografie. Velká část severní strany je pokryta ztvrdlou světlou vrstvičkou spraše, která se usazovala v dávné puklině. Vrstvička je velmi "čistá", nemá různorodé zbarvení způsobené oxidací a mikroby. Podle toho došlo v nedávné době k odloupnutí bloku od masivu, ale nejsem šutrolog, takže neumím stanovit kdy. Nejedná se tedy o případný menhir přivezený odjinud, jak jsme tehdy pracovně také zauvažovali.