Kniha HAJDY NA HRAD
Franta (Úterý 27. prosince 2016)
Přeji všem také šťastný a úspěšný nový rok!
Jan Cinert:
Když tedy na téma Vánoc, tak Vánoce jsou svaté noce. To zásadní tedy probíhá v noci!
Myslím, že není potřeba vymýšlet zdůvodnění spojující večerní novolunní dívku a ranní zrod Slunce. Pokud to tedy není účelově potřeba k vysvětlení směru "na Budeč".
Že se Slunce rodí ráno je, řekněme, egyptská představa, kdy ho každý den znova rodí Nut, kterou řadíte k novolunním dívkám. Egypťané s tím, zdá se, problém neměli.
Myslím, že velmi dobře akceptovatelná představa je, že se nové Slunce rodí v noci.
Aby se mohlo Slunce cyklicky rodit, musí také cyklicky umírat. Egypťané to vyřešili tak, že ho Nut každý den spolkne. Z hlediska obzorové astronomie Slunce umírá tehdy, když další den vyjde na stejném místě, a další den zase. Zůstává nehybné na obzoru, jeho roční běh se zastavil, zemřelo. Změna má být patná až třetího dne, kdy se Slunce konečně pohne k severu a začne zase sílit.
A představa, že novolunní dívka, která se večer objeví a v noci porodí Slunce, je snad také akceptovatelná. Druhý den je o, řekněme, že o osmadvacetinu měsíčního cyklu starší a už to novolunní dívka není.Ale ráno se zcela jistě neobjeví její úplňková sestra.
Drobná nuance, myslím, že liturgický den ve středověku západem Slunce končil, nový den začal až po západu Slunce. Ostatně Advent končí západem Slunce na Štědrý den. Když končí Advent, začínají Vánoce.
PS
Někde, nevím bohužel kde, jse četl, že ve svitcích od Mrtvého moře jsou i texty popisující režim jakéhosi mužského kláštera, kde má být zmínka, že den končil když bylo zapadající Slunce polovinu svého kotouče nad obzorem. Zdá se, že "otec představený" znal refrakci. To mi připomnělo toto:
Charles Piazzi Smyth zdůvodňoval fakt, že Cheopsova pyramida je situována něco málo přes 1 km od 30 rovnoběžky, ne jako chybu staroegyptských geodetů, kteří se netrefili přesně do jedné třetiny úhlové vzdálenosti mezi rovníkem a pólem, ale tím, že původní architekt chtěl aby byl severní světový pól na obloze vidět přesně 30° nad obzorem a tedy, že ta odchylka od toho, čemu dnes říkáme 30 stupeň severní šířky, je záměrná korekce polohy na vliv atmosféry. Připusťme, že na tom něco je. Napadá vás proč to mělo být zrovna 30°?
Slunce za zimního slunovratu by na 30 rovnoěžce mělo kulminovat 90-23,5-30, tedy 36,5° nad obzorem. Dráha Měsíce by se měla vychylovat o 5,15°. Tedy dráhy obou by někdy mohly být blízko oněch 30°. Nut by byla blízko Geba. Tedy na jižní obloze. Egyptská Polárka by měla být 30° nad obzorem na obloze severní.
Jan Cinert:
Když tedy na téma Vánoc, tak Vánoce jsou svaté noce. To zásadní tedy probíhá v noci!
Myslím, že není potřeba vymýšlet zdůvodnění spojující večerní novolunní dívku a ranní zrod Slunce. Pokud to tedy není účelově potřeba k vysvětlení směru "na Budeč".
Že se Slunce rodí ráno je, řekněme, egyptská představa, kdy ho každý den znova rodí Nut, kterou řadíte k novolunním dívkám. Egypťané s tím, zdá se, problém neměli.
Myslím, že velmi dobře akceptovatelná představa je, že se nové Slunce rodí v noci.
Aby se mohlo Slunce cyklicky rodit, musí také cyklicky umírat. Egypťané to vyřešili tak, že ho Nut každý den spolkne. Z hlediska obzorové astronomie Slunce umírá tehdy, když další den vyjde na stejném místě, a další den zase. Zůstává nehybné na obzoru, jeho roční běh se zastavil, zemřelo. Změna má být patná až třetího dne, kdy se Slunce konečně pohne k severu a začne zase sílit.
A představa, že novolunní dívka, která se večer objeví a v noci porodí Slunce, je snad také akceptovatelná. Druhý den je o, řekněme, že o osmadvacetinu měsíčního cyklu starší a už to novolunní dívka není.Ale ráno se zcela jistě neobjeví její úplňková sestra.
Drobná nuance, myslím, že liturgický den ve středověku západem Slunce končil, nový den začal až po západu Slunce. Ostatně Advent končí západem Slunce na Štědrý den. Když končí Advent, začínají Vánoce.
PS
Někde, nevím bohužel kde, jse četl, že ve svitcích od Mrtvého moře jsou i texty popisující režim jakéhosi mužského kláštera, kde má být zmínka, že den končil když bylo zapadající Slunce polovinu svého kotouče nad obzorem. Zdá se, že "otec představený" znal refrakci. To mi připomnělo toto:
Charles Piazzi Smyth zdůvodňoval fakt, že Cheopsova pyramida je situována něco málo přes 1 km od 30 rovnoběžky, ne jako chybu staroegyptských geodetů, kteří se netrefili přesně do jedné třetiny úhlové vzdálenosti mezi rovníkem a pólem, ale tím, že původní architekt chtěl aby byl severní světový pól na obloze vidět přesně 30° nad obzorem a tedy, že ta odchylka od toho, čemu dnes říkáme 30 stupeň severní šířky, je záměrná korekce polohy na vliv atmosféry. Připusťme, že na tom něco je. Napadá vás proč to mělo být zrovna 30°?
Slunce za zimního slunovratu by na 30 rovnoěžce mělo kulminovat 90-23,5-30, tedy 36,5° nad obzorem. Dráha Měsíce by se měla vychylovat o 5,15°. Tedy dráhy obou by někdy mohly být blízko oněch 30°. Nut by byla blízko Geba. Tedy na jižní obloze. Egyptská Polárka by měla být 30° nad obzorem na obloze severní.
