J. Čihák (Pátek 19. března 2010)  ⇑

Hrob sv.Václava. www.fragmenty.cz/archiv/_borders/hrad25.gif www.moraviamagna.cz/hroby/images/k1rvlcek.jpg ..../k1pvlceq.gif
Dostupné dokumentace je málo. Jsou známy jen nepřesné schematické nákresy a pár fotografií. Je opravdu těžké spřádat domněnky o původu vnitřního zdiva apsidy. Její zvětšení asi souviselo s rozhodnutím, že zde budou ostatky knížete Václava. Je otázka, jestli o zvětšení apsidy rozhodl kníže sám, neboť tam chtěl být pohřben, nebo někdo další. Malá apsida nebyla dost prostorná pro umístění tumby orientované stejně jako celá svatyně.

ZH (Pátek 19. března 2010)  ⇑

Je to pohled od SSZ na západní zeď vnější apsidy rotundy, která by měla být z doby rozšíření rotundy, kterou nechal provést biskup Šebíř po r. 1039 (kdy byly do Prahy přeneseny ostatky sv. Vojtěcha a zřejmě na krátký čas v rotundě uloženy, vzápětí či současně s rozšířením ovšem byl zřejmě postaven i druhý kostelík pro mausoleum sv. Vojtěcha), pak v r. 1060 byla zahájena stavba baziliky, protože ty dvě kaple už náporu věřících nepostačovaly. Ta souvislá zeď vzadu je jižní zeď současné kaple sv. Václava a ty zbytky před ní je jižní zeď románské baziliky.
Mimochodem se nyní snažím dokázat, že hrob sv. Vojtěcha je, podobně jako hrob sv. Václava) stále na stejném místě, což mi přijde pravděpodobnější, než dosavadní tvrzení, že se přesunoval s každou přestavbou či novostavbou kostela sv. Víta (měl být nejprve v rotundě (ona druhá kaple je většinou historiky ignorována, ač je popsána pamětníkem Kosmou), pak uprostřed lodi baziliky a pak uprostřed lodi katedrály). Pokud byl prozatímně uložen v rotundě sv. Víta a pak, téměř v portiku rotundy byl postaven druhý podobný kostelík, kde na velmi malé ploše bylo mausoleum sv. Vojtěcha, vycházelo by to dobře do místa současné hrobky a na tomtéž místě byla tzv. kaple sv. Tomáše baziliky. Ta je ovšem na náčrtcích zřejmě mylně orientována, protože existuje přesné Hilbertovo zaměření s kótami a vzdálenostmi, kde je souběžná s pozdější katedrálou, tj. i s klášterem Kostela pražského, a ne s bazilikou. Hilbert zřejmě (on to odkrýval 20 let po kouscích, které byly zase zasypávány) pak kapli na souhrnném náčrtku natočil v souladu s bazilikou, protože jinak to vypadá divně, no ale asi to takhle divně bylo, bazilika byla orientována k Boleslavi, zatímco tato kaple klasicky 70° (což odpovídá východu Slunce na velikonoční pondělí 1039). Zdá se, že hrobem sv. Vojtěcha prochází ona linie Marie (v průjezdu) - Marie v Jiřském klášteře, jak jste myslel, a všechny tyto kostely (obě Marie, Vojtěch i katedrála) jsou v jedné ose, ale úplně jistý si nejsem, dle katastrálky linie míjí hrob asi o metr, na Google mapách, kde je nutné srovnat jednak střechy s půdorysem a jednak počítat s tím, že je Vít poněkud zdeformovaný (není úplně pravoúhlý a podélná osa je otočena o stupeň po směru hodinových ručiček), tam to, zdá se, vychází. A na Císařských otiscích to taky vychází...

J. Čihák (Čtvrtek 18. března 2010)  ⇑

Našel jsem foto jižní apsidy rotundy sv.Víta. Moc z toho moudrý nejsem. www.national-geographic.cz/svaty-vaclave-ukaz-druhou-tvar-1055

ZH (Čtvrtek 11. března 2010)  ⇑

No, jestli vám dobře rozumím, to by ale ta původní rotunda musela mít 5 metrů vnější průměr, myslím, že tak malá rotunda nikde není, ta levohradecká má asi 8 metrů, Budeč 10 atd. A být oválná. Ten tvar a velikost vnitřního prstence odpovídá apsidě levohradecké rotundy, ta má ovšem dvakrát tlustší zeď, pokud ovšem u té pražské není část zdiva skryta pod vnějším prstencem, to nevím. No za zmínku ještě stojí tzv. kostel sv. Bartoloměje, jehož hypotetický předchůdce (pod základy Bart. se nekopalo, ač jsou dodnes přístupné) by mohl být kostelem PM, umístění by taky sedělo (na samém hradě pražském) a ještě líp by mu odpovídal onen popis, jak se vítalo procesí v hradní bráně před kostelem PM.

J. Čihák (Čtvrtek 11. března 2010)  ⇑

Ještě k rotundě sv.Víta. Přikláním se ke všem názorům, že byla postavena vedle malé starší rotundy zasvěcené P.Marii, jejímž pozůstatkem je vnitřní zdivo jižní apsidy. Zajímavý je půdorys tvaru podkovy. Dělá to na mne dojem, že malá rotunda sloužila k obřadům během výstavby velké rotundy. Teprve po vysvěcení velké rotundy byla připojena a stala se z ní apsida. Proto ten podkovovitý půdorys. Průchod byl úzký a tak byla zachována posvátná svébytnost původní svatyně. Nebyla tedy jen pouhou apsidou. Ostatní apsidy nemusely mít půdorys podkovy, ikdyž, z čistě architektonických hledisek, by to bylo žádoucí. Zůstává však záhadou, jak se jmenoval kostelík na západním předhradí a kdo ho dal postavit.

Zdenek Homola (Neděle 28. února 2010)  ⇑

Díky za pochvalu. Rád se s Vámi setkám a Jirka (autor designu a části fotek) nejspíš taky. Je krásné, že se o Prahu intenzivně zajímáte a děláte o ní stránky, možná byste na ně mohla uvést odkaz.
Já radši mailem, když tak napište na zhola(ulita)opo.cz.

Galina (Neděle 28. února 2010)  ⇑

Libi se mi Vase stranka: ma krasny design, dobrou informace a fotky. Jsem z Ruska. Zabyvam se necim podobnym - udelala jsem stranku o Praze z ruznych ceskych zdroju, prekladam a pridavam do ni dalsi clanky. Mela bych zajem o seznameni s Vami, autory teto stranky. Myslim o moznosti spoluprace. V zari se chystam do Prahy. Nenalezla jsem Vas email, proto pisi zde. Tesim se na Vasi odpoved na skype: curuh nebo icq 316-037-584

J. Čihák (Úterý 23. února 2010)  ⇑

Je mnoho vysvětlení původu názvu Praha. Některá jsou opravdu velmi zajímavá, ale všechna zatím opakovaně potvrzují, že problém už je asi neřešitelný. Například údajně podle Ottova slovníku Pragaja (město Allahabad) je Obětiště. To se velmi hodí ke kultovnímu kopci s posvátnou skálou Žiži, pokud si k tomu přidáme zkomolení, ale tím to také končí. Lze vymyslet jen spekulativní souvislosti. Proto jsem se tím přestal zabývat.

ZH (Úterý 23. února 2010)  ⇑

Pro úplnost k etymologii názvu Praha - v Ruthově Kronice královské Prahy ze začátku 20. století je na str. 263 uváděn původ názvu od pražiti - vypalovati les a v poznámce pod čarou je uveden Schallerův výklad z r. 1796 - dříve se říkalo Praměsto, pak jen Pra a z toho vzniklo Praha. Josef Kouba v Květech vykládal, že Praha je od pražiti a to prý značí zaraženými koly místo vlhké vysoušeti, pevniti (to Ruth odmítá, protože Praha nebyla u vody). A Em. Zeiner v Rozhledech vykládá Praha z galského Pargam-Parga-Praga a uvádí to ve spojení se známým slovem parkán.

ZH (Pátek 19. února 2010)  ⇑

Mimochodem, když se podíváme na detailní náčrt K. Hilberta z r. 1915, vychází umístění kaple sv. Tomáše doprostřed dnešní katedrály, zatímco na souhrnném náčrtu je o dost jižněji, nevím, co si mám o přesnosti oněch dobových skic myslet.
Na tom podrobném náčrtku zase není téměř znát ono natočení baziliky vůči katedrále. To by ostatně mohlo znamenat, že orientace tzv. kaple sv. Tomáše (tj. dle mého sv. Vojtěcha) byla zachována z doby před bazilikou, a vztahovala se taky směrově ke klášteru a ne k bazilice.
Co mě ale překvapuje, že takovéto úvahy nejsou obecně známy, není možné, aby po přečtení onoho odstavce Kosmovy kroniky o tom nikdo nepřemýšlel, tj. že tam byly dvě stavby atd. (asi to bude tím, že nejsem vzdělán v dotyčné literatuře). Zajímavé je, že J. Frolík v PPH tento odstavec cituje bez jakéhokoli komentáře.

ZH (Pátek 19. února 2010)  ⇑

No přijde mi to trochu nepřesvědčivé, hlavně Kosmas popisoval stav těsně před zbořením rotundy i kaple sv. Vojtěcha (můžu-li ji tak nazvat), kdy stála jak rotunda, tak k portiku přiléhající kaple, ale možná jsem váš výklad špatně pochopil.
Taky jsem se snažil oba Kosmou jmenované kostelíky umístit v souladu s dochovanými zbytky zdiva, ale nějak mi to proporčně nevycházelo, týž pocit mám z vašeho nápadu.

Ale přihřál bych si polívčičku se svou hypotézou, že hrobka sv. Vojtěcha je od r. 1039 stále na svém místě (uprostřed dnešní lodě katedrály). Kosmou zmíněný románský kostelík mohl klidně být na dotyčném místě, kde by přiléhal k rotundě sv. Víta. Bohužel se mi nepodařilo na webu (na jiné teď nemám čas) najít dokumentaci k arch. výzkumu hrobky sv. Vojtěcha uprostřed hlavní lodi katedrály, hovoří se (http://old.hrad.cz/kultura/ctvrtlet/ctvrt397.html) totiž o zdivu baziliky, ale ne přesně, jak bylo vzhledem k hrobce položené (pokud to tedy vůbec zachytili). Našel jsem nicméně stránku http://geo-cz.com/vit/2005b.htm, kde opravují Hilbertovo zaměření a dle jejich 3d modelu vychází tzv. kaple sv. Tomáše přesně do místa umístění hrobky v katedrále. Což mi připadá dosti přesvědčivé, vždyť hrobka sv. Václava byla ve velmi podobném prostoru.

J. Čihák (Pátek 19. února 2010)  ⇑

Ještě uvažuji o tom, že i jižní rotunda byla nejprve propojena s celou stavbou. Potom byla zbořena a nahrazena větší apsidou. Zdá se mi možné, že velká rotunda byla postavena mezi dvěmi menšími rotundami a pak bylo provedeno propojení. Těžko však tomu uvěřit.

J. Čihák (Pátek 19. února 2010)  ⇑

Už jsem četl několik nepříznivých názorů na hypotetickou podobu rotundy sv.Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie. Kritika se týká především zbytku zdiva, které mělo patřit k severní apsidě. Zdivo sice vypadá jako protipól jižní apsidy, avšak samotné je neurčité. Můžeme tvrdit, že tam žádná velká rotunda nebyla a domnělá jižní apsida je pozůstatkem malé rotundy sv.Víta, která byla později přestavěna. Byly do ní uloženy ostatky sv.Václava a nakonec byly do přístavku uloženy ostatky sv.Vojtěcha. Domnělá severní apsida by pak mohla být tou druhou rotundou v Čechách.

Uvedu nápad, který respektuje hradní ley linku. Kníže Václav nechal na linii urychleně postavit malou rotundu pro uložení relikvie sv.Víta. Teprve potom byla těsně u ní stavěna velká rotunda s apsidami. Malá rotunda sv.Víta byla nakonec propojena s celou stavbou a stala se severní apsidou. Relikvie byla asi přemístěna. Jižní apsida stála nad základy rotundy P.Marie. Tím je možné vysvětlit záhadné vybočení celé stavby z linie.

ZH (Čtvrtek 18. února 2010)  ⇑

Zajímavé by bylo, v rámci našich amatérských hrátek, vycucnout z původního nákresu archeologických vykopávek v podzemí katedrály jen to, co se skutečně zachovalo, bez oné rekonstrukce, která determinuje naše představy. Co se staveb před postavením baziliky týče, jsou tam zřejmě jen ony dva nicotné oblouky základového zdiva, které mají patřit severní a jižní apsidě rotundy, v jižní jsou dva prstence zdiva, což se různě interpretuje.
No a jak to bylo s hrobem sv. Vojtěcha je záhada, pokud bychom hypoteticky předpokládali, že měl být, podobně jako sv. Václav, stále na stejném místě, tj. uprostřed dnešní lodě katedrály, kde byl před její dostavbou náhrobek z konce 14. století poškozený při požáru 1541 a pak renesanční desetiboká kaple, a víme od Kosmy, že Vojtěch měl před vybudováním baziliky nad hrobem malý kostelík přiléhající k portiku rotundy sv. Víta, mohli bychom dedukovat, že i tehdy byl kostelík na uvedeném místě. Kde byl v bazilice se neví, předpokládá se, že uprostřed lodi. Pokud by však byl stále na uvedeném místě, bylo by to v tzv. kapli sv. Tomáše, i když ne úplně přesně.

ZH (Středa 17. února 2010)  ⇑

Oltář dvanácti apoštolů je zmiňován v Legendě o sv. Václavovi (asi 960): "Uložili jej (sv. Václava) v kostele svatého Víta po pravé straně oltáře dvanácti apoštolů, kde sám řekl při stavbě chrámu." Soudil bych z toho, že to nebylo v severní apsidě; někde se dají dočíst rozsáhlejší z toho plynoucí dedukce o stavebních dispozicích rotundy, které se mi z laického pohledu nezdají věrohodné.
Zajímavý je údaj Kosmovy kroniky k l. 1059-60 "Když kníže Spytihněv přijel k svátku svatého Václava do Prahy, viděl, že kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu sbíhajícímu se k svaté slavnosti – ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství kostela římského okrouhlý, v něm i tělo téhož svatého Václava odpočívalo – a rovněž i druhý kostelík, přilehlý a jakoby v portiku toho kostela ležící, kde uprostřed na velmi těsné ploše byl hrob svatého Vojtěcha. Uznal, že bude nejlepší, aby oba zbořil a vystavěl jeden velký kostel oběma patronům, vyměřil hned místo kostela, položil základy, dílo rostlo, zdvihla se zeď, ale jeho šťastné začátky přetrhla již v následujícím roce nevčasná smrt."
Nevím, co si mám myslet o tom druhém kostelu (překlad je zřejmě správný, snažil jsem se to ověřit se svými chabými znalostmi latiny). Taky je zde ověřeno, že kostel byl okrouhlý (Kosmovi bylo v r. 1060 asi 15 let, takže jej znal), lze totiž zaslechnout názory stavebních historiků, že kolem r. 930 nemohla být vystavěna tak velká kruhová stavba, že šlo o oktagon.
A, mimochodem, umístění rotundy bylo po staletí zapomenuto, fragmenty byly objeveny až začátkem 20. století pod základy též zaniklé baziliky, základy tzv. kostela P. Marie ještě později, takže barokní architekti nemohli mít o jejich přesném umístění ponětí.