ZH (Středa 17. února 2010)

Oltář dvanácti apoštolů je zmiňován v Legendě o sv. Václavovi (asi 960): "Uložili jej (sv. Václava) v kostele svatého Víta po pravé straně oltáře dvanácti apoštolů, kde sám řekl při stavbě chrámu." Soudil bych z toho, že to nebylo v severní apsidě; někde se dají dočíst rozsáhlejší z toho plynoucí dedukce o stavebních dispozicích rotundy, které se mi z laického pohledu nezdají věrohodné.
Zajímavý je údaj Kosmovy kroniky k l. 1059-60 "Když kníže Spytihněv přijel k svátku svatého Václava do Prahy, viděl, že kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu sbíhajícímu se k svaté slavnosti – ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství kostela římského okrouhlý, v něm i tělo téhož svatého Václava odpočívalo – a rovněž i druhý kostelík, přilehlý a jakoby v portiku toho kostela ležící, kde uprostřed na velmi těsné ploše byl hrob svatého Vojtěcha. Uznal, že bude nejlepší, aby oba zbořil a vystavěl jeden velký kostel oběma patronům, vyměřil hned místo kostela, položil základy, dílo rostlo, zdvihla se zeď, ale jeho šťastné začátky přetrhla již v následujícím roce nevčasná smrt."
Nevím, co si mám myslet o tom druhém kostelu (překlad je zřejmě správný, snažil jsem se to ověřit se svými chabými znalostmi latiny). Taky je zde ověřeno, že kostel byl okrouhlý (Kosmovi bylo v r. 1060 asi 15 let, takže jej znal), lze totiž zaslechnout názory stavebních historiků, že kolem r. 930 nemohla být vystavěna tak velká kruhová stavba, že šlo o oktagon.
A, mimochodem, umístění rotundy bylo po staletí zapomenuto, fragmenty byly objeveny až začátkem 20. století pod základy též zaniklé baziliky, základy tzv. kostela P. Marie ještě později, takže barokní architekti nemohli mít o jejich přesném umístění ponětí.