Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

K azimutům C. Köberla se vyjadřuje, a asi oprávněně, M. Weber zde (viz i poznámky). Více napíši později.

ZH (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Nojo, a taky je v těch dnech sv. Štěpána...

ZH (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Mimochodem jsem se dostal k Stephansdomu ve Vídni, který má azimut 125,41°, což se prakticky přesně rovná azimutu východu Slunce o zimním slunovratu pro danou lokalitu (počítal jsem pro rok 1070 - 125,49°). Čerte, to v Praze nemáme...

Ještě si poznamenávám Gusterberg, až to budu zas jednou hledat...

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

69,6 a mých 69,5 považuji za shodu, z mé strany to byl jen orientační pokus, data jsou z mapy.cz.

Já jsem mezitím, díky vašemu odkazu ze stránek, nalezl

http://adsabs.harvard.edu/full/1984BAICz..35..216K

což je
C. Köberl: On the astronomical orientation of st. Vitus Cathedral and st. George s Church in the Castle of Prague; Bull. Astron. Inst. Czechosl. 35 /1984/, 216 - 219.

Anglicky neumím, ale zase nic moc zásadního tam dle mého soudu - hlavně o tom jak k těm změřeným azimutům vlastně dospěl není. Snad jen, že pro sv. Jiří tam má azimut, tuším, 65,7

ZH (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Tehdy jsem i zjistil, že střecha není zabrána dokonale orto a orientoval se i podle jejích okrajů a podle transeptu. Nicméně, když jsem to dle http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm a mapy.cz teď přepočítal, vyšlo mi 69,74° a dle Googe Earth měření azimutu 69,36°, jedná se o hřbet střechy. Proto jsem to taky měřil z dálky, kdy se takovéto vlivy stírají, na fotkách je dobře vidět osa chrámu podle věží a vížek. No řekněme, že by to bylo těch 69.6°.

Onen rozdíl 7,3° mi silně připomíná oněch 7,32°, o které jsou nebo donedávna byly natočeny katastrální mapy a z nich vyplývající plány Prahy. Viz zde; když se souřadnice Gusterbergu a Štěpána zanesou do kalkulátoru ortodrom, vyjde 82.68047156327984.

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Když se pro katedrálu zjistí souřadnice bodů odečtené ze hřbetu střechy a spočítá se azimut ortodromy vychází 69,5°.

Záhada pro mě je, proč se tolik liší uváděné azimuty pro baziliku sv. Víta. C. Köberl - astronom, údajně 1983 s použitím přesných kompasů a patřičných korekcí 51,8°. Ví se proč je ta odchylka (od uváděného 59,1°) tak velká?

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Pro baziliku sv. Jiří:

Osa je odkloněna o 68,5° od severu, což pro zeměpisnou šířku (50°5,5') dává deklinaci 13,6°, jakou má Slunce 27.4. V době založení baziliky byl juliánský kalendář opožděn o více než 4 dny (4,6), takže deklinaci 13,6° mělo Slunce o 4-5 dnů dříve: 22./23.4.

Zdeněk Ministr, Géniové dávnověku str 261

Podobný postup je použit v tom mém skriptu, proto uvádím celý citát. Na rozdíl od ZM se snažím opravit deklinaci směrem do minulosti (pravděpodobně je to pro 10 století zbytečné)

ZH (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert:
Rotunda: omlouvám se, v textu mi zůstaly staré údaje o 70-72° orientaci. Z mého výkresu (Akropole) vyplývá orientace dle spojnice jižní a severní apsidy 74,9°, na úplnou přesnost se ovšem spolehnout nelze. Myslím, že nic jiného se, co se rotund týče, nedá změřit, neb se to nezachovalo. Ta moje hypotéza o východní kryptě, coby kryptě Šebířovy velké rotundy, je ovšem bohapustá spekulace, lepší nápad je váš, že jde o baziliku před požárem a přestavbou, resp. hypotetickou novostavbou.

Sv. Jiří - dle Google Earth je orientace kostela 68,3°, orientace přilehlého ambitu, který by myslím měl být souběžný s původním kostelem, je 72,9°. Dotazem bych zjistil jen, že je to přesně...

Bazilika: osa katedrály je 69,6°, je to přesně, fakt jsem před rokem s theodolidem a teleobjektivem běhal po Vysočanech, Letné a v průchodu na Baštu (ze Strahova Vít v ose vidět není) a kontroloval to. Hilbert, hlavní profesí architekt, explicitně píše, že je osa západního chóru baziliky odkloněna proti katedrále o 10,5° a taky to tak, několikrát i na prkně, kreslí. Tedy 59,1°.

Frantovy výpisy jsou úžasné a obdivuju se, že se do toho tak ponořil, chápu ovšem, že kdo není zběhlý, je z nich zmatený.
V adresním řádku prohlížeče je takovýto zápis: http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1060&a=62.5. V něm lze měnit zeměpisnou šířku stavby (50:05:25), což v případě hradních staveb není potřeba. Pak rok, o který nám jde, a azimut stavby (zde 62.5°). Pak se ukáže, jestli zelené buňky tabulky se někde protnou se žlutými, tedy jestli, s určenou tolerancí, mohly spadat do období Velikonoc. Nejmenší azimut pak ukazuje den slunovratu (možná by se taky mohl obarvit, ono v té přesnosti na setiny stupně není poznat, který z dnů se stejným azimutem to je. To nepraktické přepisování adresního řádku lze nahradit formulářem, ale do toho se mi taky nikdy nechce, je to taková programátorská práce pro sekretářku ;).

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Omluva, autor přechozího příspěvku není Jan Cinert, to uřčitě uděla ta návštěvní kniha schválně... :-))

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Co Vám není jasné?
Neprozrazujeme už příliš?

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Ještě jsem zapomněl. U spamové kontroly se zřejmě opravdu jednalo o délku přítomnosti na webu. Výrazem "Kusance" jsem začínal text a pochopil jsem to tak, že tento výraz kontrole vadí, když se objevil v okně. Po prodloužení snad už nedojde na doporučení J. Čiháka s krokem vpřed. Děkuji za úpravu.

Podle I. Borkovského (1975) byla v místě a úrovni základů kostela sv. Jiří nalézána povrchově zvětralá břidlice prostoupená jíly. Proto se rozhodlo téměř celý půdorys kostela vybetonovat, aby se základy nerozjížděly. V západním přístavku byl nalezen jako podlaha břidlicový povrch po požáru spečený.

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Podíval jsem se na azimuty os kostelů.

Rotunda I. (podle půdorysu K. Hilberta a zakreslení v AA PH, ručně odměřeno a vztaženo k azimutům baziliky v hypotéze Z. Homoly)
Azimut 74,6° (Weber 74,3°, Homola 70 - 72°)

Rotunda II. (tentýž způsob - rozdíl +4,5°)
Azimut 79,1°

Kostel sv. Jiří I. a II. (podle půdorysu I. Borkovského z r. 1975)
Upřesněn rozdíl mezi oběmi fázemi, činí -4,3°.
Azimut II. fáze je podle Webera 68,4°, potom je azimut I. fáze 72,7°. Ovšem podle vynesení v mapovém listu AA PH by to bylo u II. fáze 66,7°. Zde je velký rozdíl -2,3°. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Z. Homola má kontak na pí. Maříkovou, hlavní spolutvůrkyni AA PH. Tady by pro něho mohl být úkol, a sice vznést dotaz, zda jsou zbytky půdorysu kostela sv. Jiří skutečně přesně zakresleny. Případně, zda se podle podkladů, které má k dispozici, může vyjádřit k azimutu osy stávajícího kostela sv. Jiří.

Bazilika sv. Víta - Weber uvádí 60,8° (Homola 59,1°), ale dodává, že následně došlo k upřesnění orientace východní části, přesto se však, podle něj, azimut nemění. To mi připadá poněkud podezřelé. Zde bych vycházel ze Z. Homoly, tedy primární založení baziliky bylo s azimutem 62,5° (východní část). Pomůckou k tomuto rozhodnutí je, že u vztažení mého azimutu rotundy I. k azimutu baziliky dle Z. Homoly se s Weberem lišíme o 0,3°. Weber k tomu došel samostatně a přitom neměl k dispozici zaměření z AA PH. To by mělo dokládat správnost azimutů baziliky Z. Homoly.

Jsem nadšen z toho, jak Franta "maká". Jenom mám trochu problém odtušit z jeho odborných vyjádření, o co se vlastně jedná. Dovolil bych si připomenout, co je základem objektivního vytvoření podkladů pro hypotézu. Zde je to samotné nalezení dne východu Slunce odpovídajícího azimutu osy kostela, bez vyslovených předpokladů. Proto k tomu také zatím nechci uvádět nic dalšího, aby nedošlo k "přizpůsobení podkladů" podle dopředu vytvořeného předpokladu.

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Venuše vyšla o letním slunovratu 1090 v azimutu 58° v Býku
http://pefr.net/venusrise_15061090.png
:-)

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Při srovnání podle SkyMap Pro je situace na
http://pefr.net/sunrise_15061090.png
tam vychází azimut východu Slunce 50° 16' 37" (50.28)
a Slunce je vysoko -0° 50' 8" (just fully below horizon ?)
Na obrázku je zajímavá konstelace planet

Franta (Sobota 4. prosince 2010)  ⇑

Pro následující parametry vychází azimut 51.55
http://pefr.net/julia.php?z=50:00:00&r=1060&a=69
6/15/1060 6/21/1060 51.55 23.56

při porovnání se skriptem na
http://www.iol.ie/~geniet/eng/decli.htm
vychází pro
just fully above horizon 50.93
centre at horizon 50.52
just fully below horizon 50.1
s volbou "vast plain horizon"

Tedy je tam odchylka asi 1 stupeň