Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)
K azimutům C. Köberla se vyjadřuje, a asi oprávněně, M. Weber zde (viz i poznámky). Více napíši později.

ZH (Neděle 5. prosince 2010)
Nojo, a taky je v těch dnech sv. Štěpána...

ZH (Neděle 5. prosince 2010)
Mimochodem jsem se dostal k Stephansdomu ve Vídni, který má azimut 125,41°, což se prakticky přesně rovná azimutu východu Slunce o zimním slunovratu pro danou lokalitu (počítal jsem pro rok 1070 - 125,49°). Čerte, to v Praze nemáme...

Ještě si poznamenávám Gusterberg, až to budu zas jednou hledat...

Franta (Neděle 5. prosince 2010)
69,6 a mých 69,5 považuji za shodu, z mé strany to byl jen orientační pokus, data jsou z mapy.cz.

Já jsem mezitím, díky vašemu odkazu ze stránek, nalezl

http://adsabs.harvard.edu/full/1984BAICz..35..216K

což je
C. Köberl: On the astronomical orientation of st. Vitus Cathedral and st. George s Church in the Castle of Prague; Bull. Astron. Inst. Czechosl. 35 /1984/, 216 - 219.

Anglicky neumím, ale zase nic moc zásadního tam dle mého soudu - hlavně o tom jak k těm změřeným azimutům vlastně dospěl není. Snad jen, že pro sv. Jiří tam má azimut, tuším, 65,7

ZH (Neděle 5. prosince 2010)
Tehdy jsem i zjistil, že střecha není zabrána dokonale orto a orientoval se i podle jejích okrajů a podle transeptu. Nicméně, když jsem to dle http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm a mapy.cz teď přepočítal, vyšlo mi 69,74° a dle Googe Earth měření azimutu 69,36°, jedná se o hřbet střechy. Proto jsem to taky měřil z dálky, kdy se takovéto vlivy stírají, na fotkách je dobře vidět osa chrámu podle věží a vížek. No řekněme, že by to bylo těch 69.6°.

Onen rozdíl 7,3° mi silně připomíná oněch 7,32°, o které jsou nebo donedávna byly natočeny katastrální mapy a z nich vyplývající plány Prahy. Viz zde; když se souřadnice Gusterbergu a Štěpána zanesou do kalkulátoru ortodrom, vyjde 82.68047156327984.

Franta (Neděle 5. prosince 2010)
Když se pro katedrálu zjistí souřadnice bodů odečtené ze hřbetu střechy a spočítá se azimut ortodromy vychází 69,5°.

Záhada pro mě je, proč se tolik liší uváděné azimuty pro baziliku sv. Víta. C. Köberl - astronom, údajně 1983 s použitím přesných kompasů a patřičných korekcí 51,8°. Ví se proč je ta odchylka (od uváděného 59,1°) tak velká?

Franta (Neděle 5. prosince 2010)
Pro baziliku sv. Jiří:

Osa je odkloněna o 68,5° od severu, což pro zeměpisnou šířku (50°5,5') dává deklinaci 13,6°, jakou má Slunce 27.4. V době založení baziliky byl juliánský kalendář opožděn o více než 4 dny (4,6), takže deklinaci 13,6° mělo Slunce o 4-5 dnů dříve: 22./23.4.

Zdeněk Ministr, Géniové dávnověku str 261

Podobný postup je použit v tom mém skriptu, proto uvádím celý citát. Na rozdíl od ZM se snažím opravit deklinaci směrem do minulosti (pravděpodobně je to pro 10 století zbytečné)


ZH (Neděle 5. prosince 2010)
Jan Cinert:
Rotunda: omlouvám se, v textu mi zůstaly staré údaje o 70-72° orientaci. Z mého výkresu (Akropole) vyplývá orientace dle spojnice jižní a severní apsidy 74,9°, na úplnou přesnost se ovšem spolehnout nelze. Myslím, že nic jiného se, co se rotund týče, nedá změřit, neb se to nezachovalo. Ta moje hypotéza o východní kryptě, coby kryptě Šebířovy velké rotundy, je ovšem bohapustá spekulace, lepší nápad je váš, že jde o baziliku před požárem a přestavbou, resp. hypotetickou novostavbou.

Sv. Jiří - dle Google Earth je orientace kostela 68,3°, orientace přilehlého ambitu, který by myslím měl být souběžný s původním kostelem, je 72,9°. Dotazem bych zjistil jen, že je to přesně...

Bazilika: osa katedrály je 69,6°, je to přesně, fakt jsem před rokem s theodolidem a teleobjektivem běhal po Vysočanech, Letné a v průchodu na Baštu (ze Strahova Vít v ose vidět není) a kontroloval to. Hilbert, hlavní profesí architekt, explicitně píše, že je osa západního chóru baziliky odkloněna proti katedrále o 10,5° a taky to tak, několikrát i na prkně, kreslí. Tedy 59,1°.

Frantovy výpisy jsou úžasné a obdivuju se, že se do toho tak ponořil, chápu ovšem, že kdo není zběhlý, je z nich zmatený.
V adresním řádku prohlížeče je takovýto zápis: http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1060&a=62.5. V něm lze měnit zeměpisnou šířku stavby (50:05:25), což v případě hradních staveb není potřeba. Pak rok, o který nám jde, a azimut stavby (zde 62.5°). Pak se ukáže, jestli zelené buňky tabulky se někde protnou se žlutými, tedy jestli, s určenou tolerancí, mohly spadat do období Velikonoc. Nejmenší azimut pak ukazuje den slunovratu (možná by se taky mohl obarvit, ono v té přesnosti na setiny stupně není poznat, který z dnů se stejným azimutem to je. To nepraktické přepisování adresního řádku lze nahradit formulářem, ale do toho se mi taky nikdy nechce, je to taková programátorská práce pro sekretářku ;).

Franta (Neděle 5. prosince 2010)
Omluva, autor přechozího příspěvku není Jan Cinert, to uřčitě uděla ta návštěvní kniha schválně... :-))

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)
Co Vám není jasné?
Neprozrazujeme už příliš?

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)
Ještě jsem zapomněl. U spamové kontroly se zřejmě opravdu jednalo o délku přítomnosti na webu. Výrazem "Kusance" jsem začínal text a pochopil jsem to tak, že tento výraz kontrole vadí, když se objevil v okně. Po prodloužení snad už nedojde na doporučení J. Čiháka s krokem vpřed. Děkuji za úpravu.

Podle I. Borkovského (1975) byla v místě a úrovni základů kostela sv. Jiří nalézána povrchově zvětralá břidlice prostoupená jíly. Proto se rozhodlo téměř celý půdorys kostela vybetonovat, aby se základy nerozjížděly. V západním přístavku byl nalezen jako podlaha břidlicový povrch po požáru spečený.

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)
Podíval jsem se na azimuty os kostelů.

Rotunda I. (podle půdorysu K. Hilberta a zakreslení v AA PH, ručně odměřeno a vztaženo k azimutům baziliky v hypotéze Z. Homoly)
Azimut 74,6° (Weber 74,3°, Homola 70 - 72°)

Rotunda II. (tentýž způsob - rozdíl +4,5°)
Azimut 79,1°

Kostel sv. Jiří I. a II. (podle půdorysu I. Borkovského z r. 1975)
Upřesněn rozdíl mezi oběmi fázemi, činí -4,3°.
Azimut II. fáze je podle Webera 68,4°, potom je azimut I. fáze 72,7°. Ovšem podle vynesení v mapovém listu AA PH by to bylo u II. fáze 66,7°. Zde je velký rozdíl -2,3°. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Z. Homola má kontak na pí. Maříkovou, hlavní spolutvůrkyni AA PH. Tady by pro něho mohl být úkol, a sice vznést dotaz, zda jsou zbytky půdorysu kostela sv. Jiří skutečně přesně zakresleny. Případně, zda se podle podkladů, které má k dispozici, může vyjádřit k azimutu osy stávajícího kostela sv. Jiří.

Bazilika sv. Víta - Weber uvádí 60,8° (Homola 59,1°), ale dodává, že následně došlo k upřesnění orientace východní části, přesto se však, podle něj, azimut nemění. To mi připadá poněkud podezřelé. Zde bych vycházel ze Z. Homoly, tedy primární založení baziliky bylo s azimutem 62,5° (východní část). Pomůckou k tomuto rozhodnutí je, že u vztažení mého azimutu rotundy I. k azimutu baziliky dle Z. Homoly se s Weberem lišíme o 0,3°. Weber k tomu došel samostatně a přitom neměl k dispozici zaměření z AA PH. To by mělo dokládat správnost azimutů baziliky Z. Homoly.

Jsem nadšen z toho, jak Franta "maká". Jenom mám trochu problém odtušit z jeho odborných vyjádření, o co se vlastně jedná. Dovolil bych si připomenout, co je základem objektivního vytvoření podkladů pro hypotézu. Zde je to samotné nalezení dne východu Slunce odpovídajícího azimutu osy kostela, bez vyslovených předpokladů. Proto k tomu také zatím nechci uvádět nic dalšího, aby nedošlo k "přizpůsobení podkladů" podle dopředu vytvořeného předpokladu.

Franta (Neděle 5. prosince 2010)
Venuše vyšla o letním slunovratu 1090 v azimutu 58° v Býku
http://pefr.net/venusrise_15061090.png
:-)

Franta (Neděle 5. prosince 2010)
Při srovnání podle SkyMap Pro je situace na
http://pefr.net/sunrise_15061090.png
tam vychází azimut východu Slunce 50° 16' 37" (50.28)
a Slunce je vysoko -0° 50' 8" (just fully below horizon ?)
Na obrázku je zajímavá konstelace planet

Franta (Sobota 4. prosince 2010)
Pro následující parametry vychází azimut 51.55
http://pefr.net/julia.php?z=50:00:00&r=1060&a=69
6/15/1060 6/21/1060 51.55 23.56

při porovnání se skriptem na
http://www.iol.ie/~geniet/eng/decli.htm
vychází pro
just fully above horizon 50.93
centre at horizon 50.52
just fully below horizon 50.1
s volbou "vast plain horizon"

Tedy je tam odchylka asi 1 stupeň