J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Franta: Tu hypotézu vymyslel J.V.Zvičínský. Ovšem Bootes měl představovat honáka dvou orajících volů už v prastarých legendách. A ještě jeden nápad. Bootes je také vysvětlován jako pastýř. Nemohl být tím pastýřem duchovní otec sv.Vojtěch? A nemohl být Bootes nebo Arcturus jeho atributem? Je to zvláštní, ale pražský kníže si asi mohl dovolit všelijaké rozmary.

Jan Cinert (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Z. H.: Nevím jestli jsem se do toho už nějak nezamotal. Podle mne je to naopak. V NASA je kvůli započtenému roku 0 jeden rok navíc oproti kalendáři. Potom -2 odpovídá kalendářnímu roku 1 n. l.

J. Č.: Půdorys rotundy na Pohansku není na internetu dostupný a ani vykopávka na snímku GE není. Pro zajímavost, Ariadna vystupuje v mýtech jako Dívka přibývajícího srpku Měsíce (partnerka Dionýsa a Persea).

Franta: Bohužel nevíme, kdy byl obecný mýtus o Oráči poprvé použit v přemyslovské genealogii. Myslím si, že v 9. století příchozí misionáři a stavitelé takto neuvažovali. Vím, že jste si to nevymyslel. Všichni, včetně mne, přebíráme informace od předchůdců a jedině zvýšenou opatrností a usilovnou prací se podaří rozpoznat pozdější výkladový nános od původní podstaty.

Franta (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Dominikáni možná orientovali zakládané kostely k hvězdě Procyon...

Každopádně to, že Bootes představoval Přemysla Oráče není můj výmysl. A orientovat kostely k na nebi zvěčnělému zakladateli dynastie, navíc, když to ještě ostroh, kde je Pražský hrad v podstatě nabízí, kdo ví...

J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Nejen pro pobavení, ale také pro zamyšlení. Někdy by se dalo uvažovat o podvojné orientaci kostelů. Kdoví?
Alhena 64˚/Blíženci, Procyon 82˚/M.Pes, Regulus 71˚/V.Lev, Denebola 67˚/V.Lev, Arcturus 59,3˚/Bootes, Altair 76˚/Orel, Enif 75˚/Pegas, Aldebaran 65˚/Býk, souhvězdí Orion 78˚, 80˚, 103˚, 105˚, pás 91-93˚.

J. Čihák (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

Cinert: V lokalitě hradiště Pohansko byl kostel a rotunda. Znáte též azimut rotundy?
www.novinky.cz Článek: Archeologové odhalili zbytky rotundy na Pohansku

Kolem azimutu 45,5˚ vycházejí 4 jasné hvězdy. Sirrah 42,2˚/Andromeda, Menkalinan 43,1˚/Vozka, Pollux 44,1˚/Blíženci, Albireo 44,5˚/pata "Sev. Kříže". Hodnoty platí pro ideální horizont.

Tady není sporná otázka, jestli Slunce nebo hvězda, ale která je ta pravá? Možná ta, která se nejvíce blíží 45,5˚. Chtělo by to přidat převýšení obzoru. Mě by se zamlouvala hvězda Albireo, nejen pro azimut.

Bodem na obzoru s azimutem 45,5˚ vychází střed souhvězdí Koruna (princezny Ariadny) se 7 hvězdami. Nejzajímavější se zdá rekurentní nova Gemma. Jen tak mě zase napadlo, že Gemma nebo celá Koruna by mohly být nebeským atributem Panny Marie. Víme, že hvězdy byly atributem sv.Jana Nepomuckého a P.Marie. Znázorňovaly jejich svatost. Kult Panny Marie byl účinným prostředkem při potlačování pohanských mateřských kultů. Už jsme tady diskutovali o tom, proč údajně první pražský kostel byl svěřen do ochrany nejvyšší světice-matky Ježíše.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

P.S. - a kdyby se někdo divil, že se NASA s Azorem neshoduje v minusových letech, je to tím, že NASA počítá rok 0 jako 365 dní, zatímco Azor rok nula nemá, tedy rok -2 v Azoru odpovídá roku -1 v NASA.

ZH (Úterý 4. ledna 2011)  ⇑

To se mi nezdá, nespletl jste juliánský a gregoriánský kalendář? V juliánském to odpovídá, až zase na ten jeden sporný den v lednu, někdy vykoumám, proč to je. Chtělo by to zkontrolovat ve SkyMap, tam to je jistě dobře, ale nemám ho teď k dispozici. Já mám dny trochu (správně doufám) šouplé proti obecně užívanému vzorci, který počítá průměrný rok, možná je to tím.

Jan Cinert (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Pozór! Úplňky jsou v programu špatně, jinak by to bylo výborné vylepšení. V porovnáním s NASA například úplňky roku 300 odpovídají novoluní a roku 1210 první čtvrti!

Jan Cinert (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Z. H.: Děkuji za úpravu. Rozdíl mezi 300 km a 565 km je +0,09°, takže opravdu zanedbatalné. Zjistil jsem, že z rozostřených obrysů vykopávek viditelných na GE se objektivně přesný azimut určuje obtížně. Abych nedošel k některým zavádějícím výsledkům, raději toho zanechám a přenechám pokračování těm, kteří mohou mít k dispozici přesné zaměření.

Došel jsem k závěru, že semitská mytologie, a tím i Starý zákon je postaven na uznávání dvanáctiletého Jupiterova roku. Proto časté číslovky 12 a 6 (7). Ze stejného důvodu byl tak výrazně předělán příběh héroa devatenáctiletého cyklu Mojžíše. V Jupiterově roku se solární čas s lunárním nesetkávají a byť jsem to takto cíleně nestudoval, níže uvedené vyjádření teologického vzdělance je s tím v souladu.

Kolem Ježíše máme tři ženské personifikace. Alžbětu, kterou je možno považovat za původní Zimní bohyni rodící Vegetační období, předělané na Jana Křtitele. Magdalena je zcela jistě smyslnou Letní bohyní. Na Marii pak teoreticky zbývá postavení Matky země. Je však pravděpodobné, že je také původně Letní bohyní, která se s pomocí boží vzepře stávajícím nepořádkům v počítání času podle různých cyklů a porodí novou základní časovou jednotku, solární rok s dvanácti měsíci (apoštoly). Z pohledu křesťanů ale už nemůže být "hříšná" a nový věk lze začít pouze neposkvrněným početím. Alespoň já to takto vidím. Jisté je, že P. Marie nemůže mít žádnou spojitost s Měsícem, to by když tak musela být jedině jednou ze tří viditelných fází panna-žena-stařena. Ovšem nesetkal jsem se s tím, že by některá měsíční personifikace, byť neposkvrněně, rodila.

Nelze se ovšem na věc dívat tak jednoduše jak jsem výše nastínil. Beránek a Zmrtvýchvstání dokládají, že v souladu s tehdejším počátkem roku o jarní rovnodennosti se Ježíš-beránek narodil původně na jaře a až dodatečně bylo narození přesunuto na počátek solárního roku 21. 12. Aby se Ježíšovo narození nekrylo se Saturnáliemi, bylo posléze přesunuto na 25. 12. Já osobně se Novým zákonem v podstatě nezabývám, protože je již vzdálen původní mýtické podstatě. Také encyklopedická díla jako Slovník symbolů (neměl jsem v ruce) používám pouze kvůli vyobrazením, která nejdou autory upravit tak, aby vyhovovala stávajícím výkladům.

ZH (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Díky moc za výklad.
Aby tam Slunce nebylo samo, přidělal jsem do programu ještě úplňky, dalo mi to docela zabrat, než jsem přišel na způsob, který nezpomaluje program. Někdy se to o den liší od výpisu NASA, ač k tomu nevidím důvod (není to třeba o půlnoci ap.), no to je jejich problém ;). Zřejmě použili stejný vzorec jako je ve Wikip. podle knihy Jeana Meeuse Astronomical Algorithms, prý ji dostanu k narozeninám... Je tam bordel s terestrickým versus UT časem, korekci na UT jsem ale taky dělal. Dotyčná rovnice ovšem počítá průměrné hodnoty, které se mohou až o 14,5 hodiny lišit od skutečnosti vlivem nekruhové dráhy Měsíce, což může způsobit výkyvy v mém programu, otázka je, zda to NASA zohledňuje, nebo ne; trochu mě zarazil ten jejich nepřesný výpis slunovratů.

Franta (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Jan Royt ve svém Slovníku symbolů zmiňuje víru lidí, že duše lidí nejprve pobývá ve světle luny, než se odebere do říše věčného světla - poukazuje na to, že Luna oproti "duchovnímu" Slunci představuje prvek pozemský a tvoří tak pomyslnou hranici mezi nebem a zemí. Proto znamení měsíce (lunulae) v podobě šperku nosili lidé jako symbol nesmrtelnosti. Děti narozené za novoluní byly považovány za děti štěstěny. Ač je jeho slovník věnován smybolům křesťanské ikonografie je více něž polovina textu hesla věnována jiným náboženstvím. I ten text o lunulae působí jako, že se vztahuje k překřesťanským dobám.

Tady by asi stálo za to připomenout lunice - což je slovanská ozboba z 9.-11. století ( viz http://havran.euweb.cz/phtml/ideogramy.phtml)

Pak uvádí:
Jeremiáš (7,16-17) zmiňuje nevěru židovského lidu vůči Hospodinu, protože "ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes".
Páta kniha Mojžíšova (4,19 a 17,3-5) zakazuje uctívání měsíce pod trestem smrti.
Izaiáš (47,13) kritizuje věštění na podkladu tvaru a zabarvení měsíce.
V knihách Starého a Nového zákona se Měsíc objevuje jako míra času určující čas denní a bohoslužebný.
kniha Zjevení (21,23-24) Nový Jeruzalém nebude mít zapotřebí slunce ani měsíce, neboť jeho světlem je "Bůh a Beránek".
"žena oděná sluncem, s měsícem pod nohami" - oblíbenný výjev u dvora Karla IV, ve výkladech církevních Otců (Ambrož)- je tato žena ztotožňována s Pannou Marií či s církví.
Měsíc pod jejíma nohama byl chápán i negativně ("pozlátko tohoto světa")
Výklady zobrazení slunce a měsíce na obrazech Ukřižování Krista nejsou jednoznačné.

ZH (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Mimochodem, co znamená v křesťanské symbolice Měsíc? Někde jsem četl, že Pannu Marii, Kristus Slunce, ale nezdá se mi to. Shodou okolností jsem tu měl právě teologicky vzdělanou osobu, která tvrdila, že ve Starém zákoně je uctívání Slunce a Měsíce považováno za těžkou herezi, připouštěla jen, že se v rámci evangelizace mohly dočasně přeznačkovat pohanské idoly, když to řeknu svými slovy. Na to, že by se mohly kostely stavět podle fází Měsíce, jsem se ani neodvážil zeptat. Říkám to proto, že, jestli jsem četl pozorně, nebyl vysvětlen ideový smysl toho principu s úplňky.

ZH (Pondělí 3. ledna 2011)  ⇑

Překlep opraven. Maximální mez, kdy jsou ještě díky refrakci vidět např. nad mořem nějaké útvary na obzoru, je prý 300 km, to mám z nějakého námořnického webu, který se věnuje výpočtu refrakce. Dal jsem tedy maximum 300 km, kdy je ostatně převýšení snad zanedbatelné, pokud nejde o Everest. Je tam ještě jedna věc, která je asi nedořešená: měl jsem připraveno počítání zakřivení zeměkoule kvůli převýšení obzoru, to se ovšem uplatňuje i na moři a předpokládám, že základní vzorec pro výpočet azimutu, jehož podstatě ve spleti sinů a cosinů pořádně nerozumím, to zohledňuje, Franta je asi zběhlejší. Dal jsem tam prozatímně mez 1000 km, když tak otestujte, co to dělá oproti 300, a taky opravte, pokud jsou mé úvahy chybné. Před pár dny jsem sjížděl z hor, Slunce zapadalo a bylo šišaté už vysoko nad viditelným obzorem, trnu, zda i tak by to program spočítal správně ;). S minusovými hodnotami obzoru program počítá. Nemohl jsem fotit. To asi musí řešit na Lomničáku, Ondřejově ap.

Mimochodem, i mapy.cz vyžadují javascript, z toho dedukuji, že ho váš počítač má zapnutý, když s mapami pracujete, a můžete používat i funkce, o kterých jsem si to nemyslel, třeba vkládání dlouhých odkazů pomocí tlačítka.

Jan Cinert (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

U kostela v Modré u Velehradu je vzdálenost obzoru 565000 m. Prográmek hlásí, že je to "mimo vhodný interval". Také je v nápisu "Vdálenost" namísto "Vzdálenost". Prosím o změnu nastaveného omezení.

ZH (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Když se ještě jezdily dlouhé trase mimo dálnice, měl jsem vypozorováno, že města jsou od sebe vzdálena kolem 22 km, ale krk za to nedám. Myslím, že to souvisí s újezdy, denními dávkami jízdy na koni, vozem, pěšky atd. Pokoušel jsem se najít nějakou prostorovou souvislost mezi slovanskými hradišti kolem Prahy, vyšel mi nějaký nepravidelný víceúhelník, nic přesvědčivého.
To, že se 59,1 stupně blíží 60 mi taky napadlo, měl jsem v plánu ještě prověřit precesi a nutaci, zda to tehdy nebylo nějakým způsobem těch 60, ale pak jsem na to zapomněl. Vzhledem k tomu, že bazilika byla chodbou spojena se sv. Bartolomějem, zkoušel jsem propojit oba oltáře baziliky a oltář Bartoloměje, vyšel rovnostranný trojúhelník, ale pak jsem usoudil, že se na nákres nedá spolehnout a čekal, jsem, že to bude v AA, ale v prvním díle není. Ten trojúhelník by byl zajímavý tím, že by jeho jedna osa byla východozápadní.
Bazilika byla už dokonalá stavba, soudě podle dokumentace západní krypty, v té době už tu asi byly astroláby, nehledě na kouřová znamení atd. Vyměřit směr k Boleslavi nebyl problém. Těžko předpokládat chybu v zaměření stavby, která by ji tolik zalomila.