Jan Cinert (Pondělí 3. ledna 2011)

Z. H.: Děkuji za úpravu. Rozdíl mezi 300 km a 565 km je +0,09°, takže opravdu zanedbatalné. Zjistil jsem, že z rozostřených obrysů vykopávek viditelných na GE se objektivně přesný azimut určuje obtížně. Abych nedošel k některým zavádějícím výsledkům, raději toho zanechám a přenechám pokračování těm, kteří mohou mít k dispozici přesné zaměření.

Došel jsem k závěru, že semitská mytologie, a tím i Starý zákon je postaven na uznávání dvanáctiletého Jupiterova roku. Proto časté číslovky 12 a 6 (7). Ze stejného důvodu byl tak výrazně předělán příběh héroa devatenáctiletého cyklu Mojžíše. V Jupiterově roku se solární čas s lunárním nesetkávají a byť jsem to takto cíleně nestudoval, níže uvedené vyjádření teologického vzdělance je s tím v souladu.

Kolem Ježíše máme tři ženské personifikace. Alžbětu, kterou je možno považovat za původní Zimní bohyni rodící Vegetační období, předělané na Jana Křtitele. Magdalena je zcela jistě smyslnou Letní bohyní. Na Marii pak teoreticky zbývá postavení Matky země. Je však pravděpodobné, že je také původně Letní bohyní, která se s pomocí boží vzepře stávajícím nepořádkům v počítání času podle různých cyklů a porodí novou základní časovou jednotku, solární rok s dvanácti měsíci (apoštoly). Z pohledu křesťanů ale už nemůže být "hříšná" a nový věk lze začít pouze neposkvrněným početím. Alespoň já to takto vidím. Jisté je, že P. Marie nemůže mít žádnou spojitost s Měsícem, to by když tak musela být jedině jednou ze tří viditelných fází panna-žena-stařena. Ovšem nesetkal jsem se s tím, že by některá měsíční personifikace, byť neposkvrněně, rodila.

Nelze se ovšem na věc dívat tak jednoduše jak jsem výše nastínil. Beránek a Zmrtvýchvstání dokládají, že v souladu s tehdejším počátkem roku o jarní rovnodennosti se Ježíš-beránek narodil původně na jaře a až dodatečně bylo narození přesunuto na počátek solárního roku 21. 12. Aby se Ježíšovo narození nekrylo se Saturnáliemi, bylo posléze přesunuto na 25. 12. Já osobně se Novým zákonem v podstatě nezabývám, protože je již vzdálen původní mýtické podstatě. Také encyklopedická díla jako Slovník symbolů (neměl jsem v ruce) používám pouze kvůli vyobrazením, která nejdou autory upravit tak, aby vyhovovala stávajícím výkladům.