Jan Cinert (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

O Vstoupení do Jeruzaléma jsem nevěděl. Jde ale také o to, jestli to byl významný a tradiční liturgický svátek, podle kterého by případně mohly být zakládány kostely. Proti ponechání samozřejmě nic nemám.

Pěkně jsem si projížděl hvězdnou oblohu, dokud program nepřestal fungovat. Asi se na něm teď pracuje.

Jestli jsem se nezmýlil, tak Venuše putuje od východu k jihu, nedosáhne ovšem 180° (Betlém od Jeruzaléma) a vrací se nazpět. To by ovšem ukazovalo, že dosažení Betléma Venuší je porušením řádu, po kterém následuje apokalypsa a zrod řádu nového s jednoročním Spasitelem. V takovém případě by hledání roku s nějakým zásadním hvězdným a planetárním úkazem nemělo žádný smysl. Chtělo by to ale ověřit, postavení Slunce by přece jen mohlo mít nějakou roli.

ZH (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Opravil jsem ty svátky, díky za upozornění, ale Vstoupení do Jeruzaléma je pohyblivý svátek týden před velikonoční nedělí, takže může vycházet různě.

ZH (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Snažil jsem se konfrontovat různé programy se skutečností, tedy Lískou. Vše je pro nulovou altitudu.
SkyMap 79,69° (asi s refrakcí) (5:27:13h)
jirkaj 80,3 bez refrakce (5:30:30h)
NASA 80,3° bez refrakce, 79,7 s refrakcí (5:30:10h)
Brenny 80,3° bez refrakce, (5:30h)
Julia 81,51° bez refrakce, 80,49 s refrakcí
starý převzatý php 79.33 asi bez refrakce? (5:25h)
SHC 80.3 bez refrakce, 80.25, s refrakcí (5:25h)
Azor bez převýšení: 80,77° bez refrakce, 80,06° s refrakcí (5:33:49)

Počítáno s převýšením - jedině Azor - a refrakcí vychází 80.35° na první paprsek nad Lískou, na Google Earth jsem naměřil 80.34°. Frantova fotka 7.9. v 5:34h. Azor.

Jan Cinert (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Z. Homola: V prográmku jsou doplněna novoluní, výborně! U svátků se vloudilo Vstoupení (červeně) na 1. 4., Zvěstování P. M. je 25. 3., nikoliv 25. 4. a Narození P. M. je 8. 9., nikoliv 7. 8. Během oprav seznamu kostelů v "jesenickém období" se ukázalo, že k vytyčení došlo v době mezi objevením se kotouče a jeho odpoutáním od obzoru. Tedy ne jak bylo dříve uvedeno, po polovině kotouče. Proto v opraveném seznamu je nyní rozmezí mezi azimuty objevení a odpoutání se kotouče. Asi jsem na to málo upozornil.

J. Čihák: Už dříve mne napadlo, že Achnatonova reforma by mohla být zavedením devatenáctiletého cyklu nebo "Usírova" dvacetiosmiletého cyklu, kdy se setká kalendářní den s pořadím dne v týdnu (dosud považováno za římský vynález kvůli placení daní). Teoreticky by mohlo jít i o příchod jednoročního solárního Spasitele. Kvůli známému problému s množstvím výkladového balastu oproti nedostatku objektivní práce s konkrétními údaji v přístupné literatuře, jsem i tuto záležitost odložil. Pokusil jsem se tehdy něco nalézt v počtu paprsků Slunce na reliefech, ale na nic systémového jsem nepřišel. Jeli v nich zakódován nějaký číselný údaj, je proměnný.

Franta: Měl jsem opravdu na mysli liturgický rok, ale vypsal jsem svátky ze seznamu kostelů.

Ďábel patří také mezi pozdější spekulace z dob dualizmu dobra a zla. Vývoj je asi nejlépe uchován ve vývinu představ o indickém Varunovi. Ten byl nejprve hodným bohem "Zatažené oblohy" přinášejícím vláhu. V souladu s poznáním, že dešťová voda nakonec skončí v moři, byl i Varuna později "spláchnut" do moře a stal se obdobou řeckého Poseidona a podzemního Háda. Proto také např. "fjord" pochází z "per" (pršet). V baltském mýtu je už Velinas (Veles) také protivníkem Perkunase (Perun). Svržení ďábla s nebes je tedy pozdní zkratkou, či původně jen narážkou na tento vývoj.

Franta (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák - :-) Vy jste neslyšel o tom, že ďábel po svém svržení z nebes predikoval budoucí vývoj a tak, jak šel čas, vytvářel předlouhý zástup projekcí mesiášů, ve kterém se měl ten skutečný ztratit?

Franta (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Mě se Azor docela líbí

ZH (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Názvy - samé pěkné, od Jana Ć., Franty, doufám i mne, to se ještě popereme ;). Vzhledem k Janovu renomé coby tvůrci slov (viz) ještě čekám, co vymyslí on, ty prozatímní nápady byly hezky vymyšlené, ale nějak mě nechytly, že byly trochu krkolomné, proto jsem to zatím zjemnil tím Azorem.

J. Čihák (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Stále se vracím ke kořenům křesťanství a to moc nezapadá do současného vývoje diskuze. Proto bych chtěl na závěr jen připomenout, že původní názory na božího spasitele mají kořeny na egyptských kamenech.
www.eucebnice.cz/literatura/egypt/egypt_achnaton.jpg
http://myty.info/image/2006040001/149-achnaton.jpg
http://worldhistory1a.homestead.com/files/aton.jpg

Franta (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Co třeba AlmanSAzi - Almanach Slunečních Azimutů - to vypadá skoro jako jméno nějakého arabského hvězdáře

Franta (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

No jo, no, to je to kouzlo nechtěného. Nejprvněji jsem se zabýval převodem na julianské datum a už to zůstalo. Jinak Julia je "volná", kdyby byl zájem.
Asi ne snadno zapamatovatelné, ale snad zvukomalebné a rozhodně neobvyklé je cisiojan, viz
http://www.orloj.eu/cs/orloj_cisiojan.htm

ZH (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Namodřil jsem nějaké ty nepohyblivé svátky a přidal pohyblivé Vstoupení do Jeruzaléma (Květnou neděli).

Ten mírný nesoulad (max. něco přes půl slunečního kotouče - 16') mezi Azorem a oním programem nechám zatím otevřený. Onen program má taky nedostatek, že pokud není Slunce víc než půlkou nad obzorem, není vidět vůbec, což je při těch diskrétních situacích, kdy nám jde právě o půlku kotouče, problém. Musím ještě vzájemně porovnat ty nejméně čtyři programy vč. SkyMap.

Název: Chtěl bych, aby to bylo nějaké libozvučné, snadno vyslovitelné až familiární (závidím Frantovi Julii), měl jsem nápad s tím A°zorem, jako azimut-stupeň-zírat, doplněné Janovým Archogonem. Přemýšlel jsem i o variaci na orloj (lat. horologium), ale nic hezkého mě nenapadlo.

ZH (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

No, už to jakž takž jede, místo global je protected, proměnné se dají jako argumenty new celestialSphere.
Část roku to už ukazuje přesně, část s mírnou odchylkou, což je asi na vrub nepřesnosti mého programu, hergot ;).

ZH (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Já jsem getJulianDate() vyprázdnil a jako return jsem tam dal juliánský den (včetně čísel za desetinnou tečkou), který posílám z Azoru. Což se zdá fungovat do té míry, že je pro každý den jiná konstelace nebe, ale nedaří se mi, aby byla přiměřená, tedy Slunce někde na východě. Pak jsem zjistil dle info.php, že to počítá JD zřejmě od poledne, ale ani po úpravě JD o půl dne se to neumoudřilo. Tady bych věřil, že to možná nějak vyladím, když se to aspoň hejbe. Ale nedaří se mi měnit latitude a longitude, nějaké global ap. to odmítá, prolistoval jsem nějaké příručky oop na netu, ale marně...

Franta (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Já OOP také neumím, moje programování v PHP je jen řetězení řádků

Také jsem na to už koukal, představuji si, že je to potřeba změnit v
getJulianDate()
toho se asi docílí tím, že:
Jiný čas zadáte metodou setTime, jako parametr se uvede timestamp (výstup PHP funkce MkTime) - jak je napsáno na stránce programu. Jen mi není jasný ten timestamp pro roky 1.1.1970. Takže by to asi chtělo přepsat funkci getJulianDate()
Nějaké pokusy mohu dělat až k večeru, co přepsat tu funci tak aby den, měsíc a rok byly její vstupní parametry a ty se pak pokusit předat pomoci parametrů v zadávaném URL. To require_once vloží kód celestialSphere.php a jinde se už getJulianDate() nevyskytuje - tak by to snad mohlo neobjektově zafungovat.

ZH (Pondělí 10. ledna 2011)  ⇑

Pokusím se zvýraznit dvanáct liturgických svátků. Vlastně, ty patří dle Wiki k byzantskému obřadu, musí se to ještě promyslet.
Franto, vy se nevyznáte v oop atd.?
Snažím se ovládnout tohle, konkrétně /sky.php, zkouším tam uplatnit juliánské dny, ale nevychází mi to správně, neumím ani takové elementární věci, jako vrazit proměnnou do public function __construct, musel bych to celé nastudovat.