ZH (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Ten časový rozdíl u SHC bych z patra přisoudl tomu, že pracují asi s místním pravým slunečním časem, když se to týká slunečních hodin.
Inspirovat se oněmi programy v oop php a fortran je pro mě problém, protože ani jeden jazyk neovládám a jsou tam předpokládám algoritmy pro jakoukoli pozici, nejen pro obzor. Ale zkusím upravit tu more precise formuli (0.396372-22.91327*cos($g)+4.02543*sin($g)-0.387205*cos(2*$g)+ 0.051967*sin(2*$g)-0.154527*cos(3*$g) + 0.084798*sin(3*$g) ), aby se jednak přizpůsobovala obliquity a jednak konkrétnímu slunovratu. Bohužel těm konstantám nerozumím, ač ta 22.91327 nápadně připomíná obliquity, ale ne žádnou její hodnotu, která by byla nějak charakteristická, odpovídá obl. roku cca -6500.

Franta (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

ZH:
souhlasím (s tím, co se objevilo než jsem sesmolil své dva příspěvky), třeba do té řeky vstoupíme ještě jednou, někdy... Uvidíme.

Franta (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert: myslím, že pentagram Venuše (ten, který je prezentovaný na mnou odkazované stránce) je astrologická záležitost.

Řekové ve starověku modelovali pohyby planet pomocí důmyslných mechanických zařízení (využití epicyklů), tam také sestrojili přístoje na měření pozic nebeských těles vzhledem ke hvězdám - (viz Ptolemaios a armilární sféra). Navíc měli k dispozici babylonské záznamy o prozorování nebe - typicky Venuše.

Odtud je k vynesení pozic třeba zmíněné Venuše do tabulek nebo do podoby, kterou při výpočtu používají astrologové jen krůček. Znali cykly, jen prostě změřili polohy Venuše a přehledně je zaznamenali a tohle:
http://www.freemasonry.bcy.ca/anti-masonry/principles.jpg
mohlo být na světě, i když na na nebi se ukazovalo toto:
http://www.freemasonry.bcy.ca/anti-masonry/venusrecursive.jpg
o to to bylo tajemnější.

Franta (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

ZH: z mého pohledu jste už několikanásobně překonal očekávání, která jsem já na začátku od zjiš´tování azimutů vycházejícího Slunce měl. Jen připomenu, to, co jsem panu Cinertovi navrhoval, že udělám bylo to, že zpracuji tabulku s denními východy Slunce - prvotní idea byla, že vypíši do souboru po jedné minutě polohy Slunce - tedy azimuty a výšky z SHC - tedy něco přes půl milionu poloh, ze kterých vyberu pro každý den čísla o výšce Slunce, které se nejvíce blíží nule (nejbližší záporné a nejbližší kladné), tedy dvě polohy v čase, které se liší o minutu, pak jsem byl schopen ten úsek lineárně rozdělit a nějak tak odhadnout výšku nula.
Pak nějak došlo na vlastní výpočet podle Ministra, který je triviální (ze zeměpisné šířky a deklinace), věděl jsem, že deklinace se v průběhu věku mění a našel jsem vzoreček, který rozděloval maximální deklinaci do jednotlivých dnů. Poslední inovace, kterou jsem uděla byla, že jsem zjednodušený Ministrův základní vztah spočítal v nezjednodušené formě -tedy s výškou a refrakcí. Ještě jsem pak bádal o tom jak spočítat refrakci a tam jste mě předběhl.
Připomínám mé několikrát opakované, že se těmito výpočty dostaneme k přibližné hodnotě, která ale zase až tak chybná (Mistrův předpoklad o výšce a refrakci), finální odkaz na zdroj dat jsem si vždy představoval, že bude na nějakou tabulku efemerid (místo SHC se objevil HORIZON od JPL). Tedy, že jako zdroj poloh Slunce bude uveden nějaký renomovaný (třeba jako je Fred Espenak u měsíčních fází).Také pan Cinert mezi tím spočetl své první výsledky.

Z mého pohledu se mi to jeví začít od začátku, podle astronomické metodiky, vy jste se jí asi přiblížil, kde jsem zůstal já jsem popsal.
K SHC je dostupný zdrojový kod (Fortran), existuje také možnost čerpat inspiraci v celestialSphere.php a nebo začít studovat astronomii. Fundovaného vyjádření jak se přiblížit přesnějším výsledkům nejsem schopen.
Zarazilo mne např.
jirkaj 80,3 bez refrakce (5:30:30h)
NASA 80,3° bez refrakce, 79,7 s refrakcí (5:30:10h)
Brenny 80,3° bez refrakce, (5:30h)
a
SHC 80.3 bez refrakce, 80.25, s refrakcí (5:25h)
Tedy ten velký časový rozdíl.

Z mého pohledu je mnou předsevzatý cíl řešení Vaším programem bohatě splněn. Nástroj umožňující kvalitní orientaci díky Vám existuje.

ZH (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Trochu jsem zakouzlil s tím jirkaj scriptem, že by tam mělo být vidět Slunce a Měsíc i v případě, že je ještě pod obzorem, a jsou tam číselné údaje o Slunci, Měsíci a planetách, takže ev. odchylka Azoru se dle toho dá zjistit. Že je východní obzor vlevo, snad nevadí, možná by to šlo otočit a udělat výřez, ale tohle má taky své výhody, že je vidět celá báň.
Ale už mě tahle milenka omrzela, ještě se pokusím udělat, aby se Azor shodoval s jirkaj, třeba Franta pomůže, a jdu od ní ;). Převzal jsem ji od Franty, a teď ať si užívají jiní, v této ignorantské době.
Nicméně, dokud to mám v hlavě (co jsem psal před 3 týdny, na to teď čumím jak vrána a nerozumím tomu pořádně), tak klidně Jane C. řekněte, když to používáte, jestli to nemá nějaké mouchy, i co se praktičnosti týče.

J. Čihák (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Cinert: Galla Placidia-tady jsou stovky osmicípých hvězd. Foto 1, 2, 3.

Jan Cinert (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Franta: Znakem Letní bohyně povýšené na osmiletý Venušin cyklus byla vždy osmicípá hvězda, nebo jinak vyjádřené číslo osm (např. osm opláštěných štítonošů ve znojemské rotundě). Počítačem vykreslený pentagram v odkazu by ve starověku nikdo nenakreslil. Oni tehdy viděli pět elips které Venuše vytvoří na obloze během osmi solárních let. Proto má v Máhabháratě Draupadí (Venuše) pět manželů zvaných Pándůovci (od slova pět). Evangelisté opravdu jistě nebyli astronomové, rozvíjeli příběh původně vycházející z časové (astronomické) poučky nebo záznamu úplně stejně, jako byly vytvořeny i jiné mýty.

Musím vzít zpět úvahu o roku +2. Roku -7 došlo k novoluní tři dny před zimním slunovratem. Ty jsou zřejmě těmi původními třemi dny od ukřižování do zmrtvýchvstání. Tím nastává větší soulad i s počítáním lidu po r. -8 a obdobím vlády Herodese. Potom je základem Ježíšova narození astronomický záznam o postavení Venuše a Měsíce v roce -7. Po ztotožnění s tehdejším počátkem roku o jarní rovnodennosti bylo ukřižování a zmrtvýchvstání přesunuto na jaro. Následovalo přiřazení beránka k Ježíšovi a dále spekulace o první neděli po prvním jarním úplňku.

Rovněž Keplerovo řešení tedy nelze jednoduše smést se stolu. Celý rok -7 byl díky postavení Jupitera a Saturnu významný a kvůli záznamu o nejbližší poloze Venuše k jihu o slunovratu téhož roku, bylo k tomuto roku přiřazeno narození Ježíše v Betlémě.

Čtrnácticípá hvězda v Betlémě je nějaká pozdější výtvarná stylizace. Může to ale být důsledek dávné záměny čísla šest (polovina Jupiterova roku) za sedm. Potom namísto dvanácti let Jupiterova roku vyjde čtrnáct.

Z. Homola: Snad je pro Vás dobrou motivací, že ještě nedoladěný program je už používán a přináší výsledky. To je v dnešní ignorantské době výjimečná situace :-).

ZH (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Tady si někdo taky pěkně vyhrál, bohužel jen v rámci UNIX éry. Tady taky.

J. Čihák (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Úlet: Chrám Setiho I. v Abydosu 1?, 2?.

J. Čihák (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Franta: Zástup mesiášů je opravdu dlouhý. Porobené národy čekali, že jim bůh sešle spasitele, který je osvobodí od utlačovatelů. Kristus nabízel spásu duchovní, což bylo přijato křesťany v Římě, ale na východě tím oblibu nezískal.

ZH (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Jen klidně lízejte smetanu ;). Rodina mi už říká, že jsem blázen, resp. eufemizovaně: nemůžeš se z toho zbláznit?, ale já říkám, že jediným kritériem, které odlišuje génia od blázna je, že géniovi to nakonec vyjde ;). Zatímco humanitního vědce může nachytat na švestkách každý laik, s astronomy je to problém, musím halt akceptovat, že ač jsem zdolal Lísku o trochu lépe, potřebuju se přiblížit výsledkům NASA a spol., když vidím, jak krásně vypočítali to zatmění před týdnem. Takže to je pro mě kritérium úspěchu.

Vraťme se na začátek - váhali jsme, zda použít more precise či less precise formula pro výpočet deklinace, zvolili jsme tu less, protože pracuje s časem, zatímco ta more je pro r. 1950. Když použiju tu more, přiblížím se velmi výsledkům NASA a spol. Takže úkol je integrovat do ní obliquity.
Tady
jsou nějaké Fourierovy listy, ale nevím pořádně, jak to udělat. Nemá Franta nějaký nápad?

Franta (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Proč má hvězda, která označuje v Betlémě Kristovo narození, čtrnáct cípů?

Franta (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Co je známější než osmiletý cyklus Venuše je s ní spojený pentagram. Viz:
http://www.freemasonry.bcy.ca/anti-masonry/venus.html.

Betlémskou hvězdu přeci nemusel vymyslet žádný starověký astronom, ti pokud vím evangelia nepsali.

Jan Cinert (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Z. Homola a Franta pracují a já, zřejmě, lížu smetanu. Každým osmým solárním rokem se planeta Venuše ve svých pěti obězích kolem Slunce přiblíží na hvězdné obloze při východu Slunce nejvíce k jihu. To je ovšem ve dnech za zimního slunovratu. Zároveň v této době opticky šikmo sestupuje tak, že míří přesně na jih, čili "ukazuje na Betlém !". Kupodivu se to odehrálo roku -7 a dále 2, 10 atd. Jenže k novoluní den před slunovratem došlo roku 2. Podle toho, by počátek našeho letopočtu měl být chybně stanoven od roku +2, nikoliv od -7, jak se všeobecně míní. Možno ověřit na aktuálním doplňku do prográmku kliknutím na azimut příslušného dne.

Znovu jsem se podíval na Frantův doporučený odkaz a uvědomil si jaká je to učeně se tvářící spekulace poplatná předchozím názorům. Starověcí astronomové nemohli udělat ze zákrytu Jupitera a Saturnu jednu Betlémskou hvězdu, takoví blbci přece nebyli. Je to tradiční přístup 19. století; v zahleděnosti do své vlastní učenosti se o "primitivních" předcích vymýšlí a opakuje cokoliv, hlavně když to vyhovuje mému nápadu.

Pánové, jste skvělý tým, radost spolupracovat.

ZH (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Jo, udělal jsem překlep při opravě těch svátků a všiml si toho až dodatečně, takhle se to mrcha projeví.
Květná neděle je známý pojem, mimochodem, když se najede na zkrácené názvy svátků, měl by se objevit obláček s plným názvem.