Jan Cinert (Pondělí 10. ledna 2011)

Z. Homola: V prográmku jsou doplněna novoluní, výborně! U svátků se vloudilo Vstoupení (červeně) na 1. 4., Zvěstování P. M. je 25. 3., nikoliv 25. 4. a Narození P. M. je 8. 9., nikoliv 7. 8. Během oprav seznamu kostelů v "jesenickém období" se ukázalo, že k vytyčení došlo v době mezi objevením se kotouče a jeho odpoutáním od obzoru. Tedy ne jak bylo dříve uvedeno, po polovině kotouče. Proto v opraveném seznamu je nyní rozmezí mezi azimuty objevení a odpoutání se kotouče. Asi jsem na to málo upozornil.

J. Čihák: Už dříve mne napadlo, že Achnatonova reforma by mohla být zavedením devatenáctiletého cyklu nebo "Usírova" dvacetiosmiletého cyklu, kdy se setká kalendářní den s pořadím dne v týdnu (dosud považováno za římský vynález kvůli placení daní). Teoreticky by mohlo jít i o příchod jednoročního solárního Spasitele. Kvůli známému problému s množstvím výkladového balastu oproti nedostatku objektivní práce s konkrétními údaji v přístupné literatuře, jsem i tuto záležitost odložil. Pokusil jsem se tehdy něco nalézt v počtu paprsků Slunce na reliefech, ale na nic systémového jsem nepřišel. Jeli v nich zakódován nějaký číselný údaj, je proměnný.

Franta: Měl jsem opravdu na mysli liturgický rok, ale vypsal jsem svátky ze seznamu kostelů.

Ďábel patří také mezi pozdější spekulace z dob dualizmu dobra a zla. Vývoj je asi nejlépe uchován ve vývinu představ o indickém Varunovi. Ten byl nejprve hodným bohem "Zatažené oblohy" přinášejícím vláhu. V souladu s poznáním, že dešťová voda nakonec skončí v moři, byl i Varuna později "spláchnut" do moře a stal se obdobou řeckého Poseidona a podzemního Háda. Proto také např. "fjord" pochází z "per" (pršet). V baltském mýtu je už Velinas (Veles) také protivníkem Perkunase (Perun). Svržení ďábla s nebes je tedy pozdní zkratkou, či původně jen narážkou na tento vývoj.