Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Oráčův cyklus je předpokládám Metonův cyklus

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Franta: Protože čím blíže k vycházejícímu Slunci, tak se ztrácí v jeho svitu.

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Aha, tak než jsem si udělal čas na dopsání vzkazu se problém trochu vyjasňuje. V třetím odstavci posledního příspěvku (Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.) mám na mysli jako konstalaci zrození planet ve Slunci, nikoliv "sněm", který pro cykly neměl význam.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert:

"Venuše je při východu Slunce z hlediska pozorovatele nejjasnější (nahá), když je nejvíce vzdálena vycházejícímu Slunci. To je zároveň když je nejvíce přiblížena k jihu, a to je za zimního slunovratu v ročních cyklech 3 + 5."

Proč?

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

O Knize Ester mám článek na webu, kde jsou zdůrazněna astronomická (časová) data. Vycházím z toho, že při sledování zákonitostí pohybu planet, musely být záznamy dělány v jeden nezaměnitelný okamžik a tím je nejlépe východ Slunce. Jinak by to nemělo cenu. Při západu Slunce by planety musely být teprve hledány na potemnělé obloze a tím je to neproveditelné. Venuše je při východu Slunce z hlediska pozorovatele nejjasnější (nahá), když je nejvíce vzdálena vycházejícímu Slunci. To je zároveň když je nejvíce přiblížena k jihu, a to je za zimního slunovratu v ročních cyklech 3 + 5.

Přiznám se, že nyní mám trochu zamotanou hlavu, jesli opravdu se má odvodit počátek Venušina cyklu z 3 + 5, nebo 5 + 3. V knize Ester by se mohlo jednat o to, co nazývám "astrální anegdotou", čili vtipné převrácení platné skutečnosti. Ahašvérův příkaz mohl být porušením platného řádu, který Vastí (Venuše) nemohla splnit. Tím by vznikl důvod pro zapuzení Vastí a do příběhu by pak mohla vstoupit Ester. Samotná podstata příběhu je totiž o uznání pouze Jupiterova roku za základ kalendáře a odmítnutí Venušina a Oráčova cyklu.

Zjistil jsem totiž, že nejideálnější rok pro příchod nového časového řádu a tedy Spasitele, byl v roce -47. Tehdy došlo k objevení se/zrodu Marsu, Saturnu, Jupitera a Venuše ve slunečním kotouči za východu Slunce. Jeli tento rok považován za počátek osmiletého cyklu, tak počátek připadá na rok -7, nikoliv -2, a tím je perioda Venuše 5 + 3. Na roce -47 je také zajímavý "sněm bohů", kostalace 27. 8. Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.

Celkové zmenšení hvězdné oblohy je výborné a i návrat dvojím kliknutím je zrychlením. Jenže umístění v liště mělo zase tu výhodu, že postupným klikáním na dříve vytažené hvězdné oblohy se dal simulovat pohyb planet v jednotlivých dnech. No ale asi je to dobré jen při vplouvání do problematiky a není to už zase tak potřebné. Nejnovější pootočení východem dolů je myslím diskutabilní. Nejen z ohledu zvyku, ale i přirozenosti pohledu na jih při sledování pohybu planet. Nevím.

ZH (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Můžu opravit? 583,92*8 = 2919,6, nemá to být *5?

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Velmi frekventované číslo v mytologii a speciálně v křesťanství je 40. To se zdá zatím nějak uniká z časových cyklů.

Z.Ministr udává, že Francouzi vyjadřují např. 80 jako 4 dvacítky (quatre-vingts) - dovozuje, že keltské měsíce měly dvacet dní a na základě počtu dvacet složil keltský(bójský) solární kalendář

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Ano, to znám.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

583,92 dne (8 let) - je samozřejmě špatně
583,92*5 = 2919,6 => 2919,6/8=364,95
tedy 5x za 8 let
Opravdu mi ty formulace nejdou

ZH (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Dík, zamyslím se nad tím. Jan Cinert píšeo knize Ester tady.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Tři králové poznali z úkazů na obloze, že nastal nový věk
Ravenna - San Vitale - mozaika zobrazuje osmicípou hvězdu - tedy Betlémskou hvězdu, která, jak vyplývá ze srovnání s babylonskými mýty, je Venuše.
Mozaika spojuje narození Ježíše, jako pána nového věku, s Venuší, tedy s venušiným cyklem - synodickou dobou oběhu Venuše - tj. dobu mezi stejnými fázemi Venuše se Sluncem - 583,92 dne (8 let)
Pan Cinert tvrdí, že v roce -2 nastává tento úkaz:
"V tomto roce se zároveň za východu Slunce objevuje na východě 21. 5. Saturn, 15. 8. Jupiter a 25. 8. Venuše."
Tedy heliakální východy tří významných planet - dovozuje z toho, že se v roce dva setkávají tři cykly:
"Tím v tomto roce nastává počítání/zrodu času podle osmiletého Venušina cyklu, dvanáctiletého Jupiterova roku a Saturnova třicetiletého roku."
Tedy nastavá začátek, řekněme, nového eonu, který by měl trvat 8*12*30 roků - tedy 2880 let - to by měl být tedy věk Ryb
Pokud dobře chápy jeho závěr tak předpokládá, že se ta konstelace za 2880 let zopakuje.
Neusuzuje na příchod Spasitele - jen dovozuje, že rok -2, který je označován jako narození Ježíše je ve shodě s časovou poučkou o shodě tří cyklu - cyklu Venuše, a cyklů planet spojených s "králem" a "Izraelem".

Tak to chápu já. Mozaika v San Vitale spojuje s třemi králi symboliku čísel 3+5=8, tj. že osmiletý cyklus se skládá z dvou podčástí, které trvají 3 a 5 let (květy pod nohami králů). Kniha Ester uvádí 3 rok vlády, kdy končí vláda...

Dále to nechám na pana Cinerta, tuším jeho myšlenkovou konstrukci, ale nejak mi nejdou teď ty správné formulace

ZH (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Přimlouvám se, aby se toto téma rozebralo, moc tomu nerozumím. Přečetl jsem si tu pasáž v knize Ester, kde nařídil Achašveróš (Xerxes) sedmi (jmenovaným) eunuchům přivésti královnu Vašti v královské koruně, aby lidu i velmožům předvedl její krásu, když to odmítla, radil se se sedmi též jmenovanými mudrci/velmmoži, jak s ní má naložit. Resultát byl, že si může najít jinou, lepší, a uzákonil to pro celou říši. Jak se z toho dá soudit na příchod spasitele a počátek nového věku?

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert:

"Určující je údaj z Knihy Ester, že Ahašveroš přikázal Vastí, aby se ukázala nahá ve třetím roce vlády. Nahá znamená osvětlená, zde nejvíce vzdálená od Slunce, což je za zimního slunovratu."

Že by "nahá" mohlo znamenat "osvětlená", to bych si představit dokázal. Jak ale chápat to, že to je tehdy, když je (Venuše) nejvíce vzdálená od Slunce a ještě, že toto nastává za zimního slunovratu?

Existuje něco exaktního, co by tuto teorii podpořilo?

Jen pro ilustraci, "svítivost" Venuše je možné zjistit. Odkaz vede na diagram, kde je uvedena magnituda Venuše, ke skutečné hodnotě je přičteno číslo 5 (aby byl graf v kladných číslech - nejnižší hodnoty v grafu představují nejvyšší jasnost). Je to vypočteno v SkyMap Pro pro Jeruzalem a je tam zobrazeno 3652 dnů od 1.1. 5 BC - jistě je tam tedy zaznamenán jeden cyklus Venuše.

ZH (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

No, já zatím beru zpět pás Oriona ze ViewCafe, ono se to nedá moc vyzoomovat a malé rozlišení je zkreslené. našel jsem ještě tohle planetárium (viz), ovšem nepochopím, proč je tak nepraktické, co se týče zadávání času a souřadnic.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

A toto mi připomnělo jeden egyptský reliéf, kde je nejspíš zachycen výjev měření výšky hvězdy. V natažené ruce tam drží postava pravděpodobně napnutou nit (olovnice), kterou nejspíš měří výšku hvězdy nad obzorem