Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert: Scottova prezentace téměř vypadá jako záznam nějaké časové poučky

J. Čihák (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Franta: Je to zajímavé, ale radím opatrnost a Scottův nápad si přeměřit a přepočítat.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák: Scott ovšem poskytuje velmi působivou prezentaci

J. Čihák (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Ještě se zamyslete nad touto zajímavostí. Pás Oriona a Sirius dne 25.12. ukazují k rannímu východu Slunce. Mezi tím na stejném místě (118˚) vyjde souhvězdí Corvus, které při troše představivosti připomíná latinský kříž mírně skloněný k zemi.

J. Čihák (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Proměny souhvězdí Oriona a přilehlého okolí v průběhu následujícího milionu roků. Podle animace lze odvodit, že před několika tisíci lety byl Orionův pás vyrovnanější a pyramidy v Gíze s ním pravděpodobně nesouvisí. Ale je to pěkná moderní pohádka.

ZH (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

JČ: tady se nám hodí, že máme určitou hvězdářskou a geodetickou průpravu. Je třeba vzít v potaz:
1. zda máme pyramidy dobře vyměřené, což je z ortofotografií problém, doufejme, že ten Frantův odkaz je přesný.
2. vzájemné posuny hvězd během epoch, to jsem řešil s oním planetáriem ViewCafe, byla tam zapnutá refrakce, jak si teď uvědomuju. Konstelace hvězd se díky refrakci může u obzoru měnit, ale zachytil jsem Orion někde poměrně vysoko na nebi pro onu zem. šířku, kde už refrakční gradient je minimální. Jak to ovšem zjišťovali starověcí Egypťané, bůh ví. Taky jsem přemýšlel, v jakém časovém rozmezí byly pyramidy vyměřeny, tuším se předpokládá, že každou stavěl jiný faraon během cca 30 let pro sebe, ale mám tendenci tomu nevěřit, je to hrozný fofr, z hlavy si to nepamatuju, ale myslím mi vyšlo ke stovce dvouapůltunových bloků denně, které se musely vylámat, dopravit, usadit, přitom relativně titěrné chrámy stavěli několik generací. Ale to je jen pohled úplného laika.

ZH (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

To je fajn, že -2 vyšlo i dle vašeho algoritmu, i když je to pro mě jiný programovací jazyk, který zatím neovládám ;).

Chvíli mně trvalo, než jsem doufám pochopil, jaký je problém s tou velikostí okna, asi na výšku. Zmenšil jsem hvězdnou oblohu, ale dá se na ni kliknout a objeví se větší.
Taky jsem zkusil, aby se obloha neotevřela v záložce, ale v extra okně. Když se kamkoli do okna klikne dvojklikem, tak se okno zavře (pokud se ale najede na tu větší oblohu, tak se okno musí zavřít klasicky, to asi nebude časté).

No a konečně - vyřešil, resp. okoukal, jsem tu rovnici času pro jiné epochy a Slunce už by mělo být na obzoru bez větších odchylek.

J. Čihák (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Jeden tvrdí to a druhý zase ono. Ten druhý je podvodník. Informace získané nejen z webu je nutné ověřovat a případně sám měřit a počítat.

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Ještě k "Českému Orionu". Odkazovaný článek má datové chyby a je v něm obsažen princip, na který jsem dříve upozornil: nalezené vrstvy bahna v Mezopotámii dokládají, že k biblické potopě došlo. "Na Budči bylo nalezeno kostěné pisátko a to dokládá, že zde byla škola ve které se učil sv.Václav". Dovolím si doporučit takové články a webové stránky zcela vypustit.

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Tak je to s Ježíšem zase trochu jinak. Nejlepším výsledkem pro základ Ježíšova mýtu je rok -2, nikoliv rok -7. Určující je údaj z Knihy Ester, že Ahašveroš přikázal Vastí, aby se ukázala nahá ve třetím roce vlády. Nahá znamená osvětlená, zde nejvíce vzdálená od Slunce, což je za zimního slunovratu. Potom je "kód Betlémské hvězdy" 3 + 5 = 8, nikoliv 5 + 3 = 8. Počátek Venušina cyklu je tím v roce -2 (+-8), nikoliv v roce -7 (+-8). V tomto roce se zároveň za východu Slunce objevuje na východě 21. 5. Saturn, 15. 8. Jupiter a 25. 8. Venuše. Tím v tomto roce nastává počítání/zrodu času podle osmiletého Venušina cyklu, dvanáctiletého Jupiterova roku a Saturnova třicetiletého roku. To je právě ten dopředu spočitatelný/očekávaný příchod počítání času v novém věku a zároveň příchod Spasitele. Není tedy rozhodující konjukce např. Marsu se Saturnem 27. 8. roku -2. Podstatná je shoda počátku víceletých cyklů. Je tak třeba dát za pravdu těm, kteří došli k závěru, že Herodes zemřel roku -1 a převládající názor o úmrtí v roce -4 je možno označit za nepravdivý.
Pánové, jste skvělý tým, radost spolupracovat.

Uživatelská připomínka, na kterou poukázal již J. Čihák. Nešlo by zmenšit celkový rozměr stránky s hvězdnou oblohou? Při přeskakování z programu na hvězdnou oblohu se musí zmenšit stránka programu, aby se hvězdná obloha vešla do okna.

Od kostelů 9. až 10. století se dostáváme k záležitostem několik tisíc let před naším letopočtem a majících zároveň celosvětový dosah. Je to pozitivní, ale z mého osobního pohledu by bylo nejlepší pokračovat v uspůsobení programu pro tuto potřebu až za několik měsíců. Nejdříve je třeba konečně zpracovat dosavadní výsledky :-).

Jan Cinert (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Omlouvám se za způsobený rozruch. Asi jsem se překoukl nezohledněním, že NASA počítá s rokem 0, který je tak rokem -1 v programu.

Jan Cinert (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

V roce -63 jsem narazil na výrazné rozdíly v měsíčních fázích oproti NASA Moon Phases! Další roky jsem zatím nezkoumal.

J. Čihák (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Všechno není jen výmysl. Linie sv.Michaela je skutečná.

ZH (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Dík, že jste to řekl diplomaticky ;). To moje samo sebou byla výtka k autorovi toho nápadu. Já bych ale kilometrové odchylky netoleroval, vzpomeňte, jak vaše jeruzalémská linie je přesná - na 2600 km odchylka nejvýš několik set metrů.

J. Čihák (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Na velkém území se vždy dá najít nějaký obrazec. Je tam hodně kostelů, hradišť a různá mýtická místa. U velkých obrazců a ley linek je možné tolerovat kilometrové nepřesnosti. Výsledky bývají překvapivé, ale také bývají klamné. Ten český Orion bude mylný, ikdyž dělá dobrý dojem.