Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)
O Knize Ester mám článek na webu, kde jsou zdůrazněna astronomická (časová) data. Vycházím z toho, že při sledování zákonitostí pohybu planet, musely být záznamy dělány v jeden nezaměnitelný okamžik a tím je nejlépe východ Slunce. Jinak by to nemělo cenu. Při západu Slunce by planety musely být teprve hledány na potemnělé obloze a tím je to neproveditelné. Venuše je při východu Slunce z hlediska pozorovatele nejjasnější (nahá), když je nejvíce vzdálena vycházejícímu Slunci. To je zároveň když je nejvíce přiblížena k jihu, a to je za zimního slunovratu v ročních cyklech 3 + 5.
Přiznám se, že nyní mám trochu zamotanou hlavu, jesli opravdu se má odvodit počátek Venušina cyklu z 3 + 5, nebo 5 + 3. V knize Ester by se mohlo jednat o to, co nazývám "astrální anegdotou", čili vtipné převrácení platné skutečnosti. Ahašvérův příkaz mohl být porušením platného řádu, který Vastí (Venuše) nemohla splnit. Tím by vznikl důvod pro zapuzení Vastí a do příběhu by pak mohla vstoupit Ester. Samotná podstata příběhu je totiž o uznání pouze Jupiterova roku za základ kalendáře a odmítnutí Venušina a Oráčova cyklu.
Zjistil jsem totiž, že nejideálnější rok pro příchod nového časového řádu a tedy Spasitele, byl v roce -47. Tehdy došlo k objevení se/zrodu Marsu, Saturnu, Jupitera a Venuše ve slunečním kotouči za východu Slunce. Jeli tento rok považován za počátek osmiletého cyklu, tak počátek připadá na rok -7, nikoliv -2, a tím je perioda Venuše 5 + 3. Na roce -47 je také zajímavý "sněm bohů", kostalace 27. 8. Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.
Celkové zmenšení hvězdné oblohy je výborné a i návrat dvojím kliknutím je zrychlením. Jenže umístění v liště mělo zase tu výhodu, že postupným klikáním na dříve vytažené hvězdné oblohy se dal simulovat pohyb planet v jednotlivých dnech. No ale asi je to dobré jen při vplouvání do problematiky a není to už zase tak potřebné. Nejnovější pootočení východem dolů je myslím diskutabilní. Nejen z ohledu zvyku, ale i přirozenosti pohledu na jih při sledování pohybu planet. Nevím.
Přiznám se, že nyní mám trochu zamotanou hlavu, jesli opravdu se má odvodit počátek Venušina cyklu z 3 + 5, nebo 5 + 3. V knize Ester by se mohlo jednat o to, co nazývám "astrální anegdotou", čili vtipné převrácení platné skutečnosti. Ahašvérův příkaz mohl být porušením platného řádu, který Vastí (Venuše) nemohla splnit. Tím by vznikl důvod pro zapuzení Vastí a do příběhu by pak mohla vstoupit Ester. Samotná podstata příběhu je totiž o uznání pouze Jupiterova roku za základ kalendáře a odmítnutí Venušina a Oráčova cyklu.
Zjistil jsem totiž, že nejideálnější rok pro příchod nového časového řádu a tedy Spasitele, byl v roce -47. Tehdy došlo k objevení se/zrodu Marsu, Saturnu, Jupitera a Venuše ve slunečním kotouči za východu Slunce. Jeli tento rok považován za počátek osmiletého cyklu, tak počátek připadá na rok -7, nikoliv -2, a tím je perioda Venuše 5 + 3. Na roce -47 je také zajímavý "sněm bohů", kostalace 27. 8. Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.
Celkové zmenšení hvězdné oblohy je výborné a i návrat dvojím kliknutím je zrychlením. Jenže umístění v liště mělo zase tu výhodu, že postupným klikáním na dříve vytažené hvězdné oblohy se dal simulovat pohyb planet v jednotlivých dnech. No ale asi je to dobré jen při vplouvání do problematiky a není to už zase tak potřebné. Nejnovější pootočení východem dolů je myslím diskutabilní. Nejen z ohledu zvyku, ale i přirozenosti pohledu na jih při sledování pohybu planet. Nevím.
