ZH (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Co se týče Jitřenky a Večernice, jen se chci ujistit, zda je všeobecně jasné, že Venuše jako vnitřní hvězda je vidět jen při svítání a soumraku podobně jako Merkur, na rozdíl od ostatních planet.

ZH (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Vaše diskuse je racionálnější, než jsem myslel, doufám, že doladíte ty astronomické rozpory, tady je něco o pozorování Venuše.
Vrátil jsem oblohu do lišty (není to problém, jen to během vteřiny přehodím). To pootočení o 90° jsem zkusmo udělal právě proto, že když pozorujeme vycházející Slunce, díváme se víceméně k východu, ne k jihu, takže vidíme planety a souhvězdí podobně jako ve skutečnosti. Nechal jsem tam písmena taky natočená, jednak, aby trklo, že je to otočené, jednak bych ani neuměl je otočit ;). Když se klikne na větší mapu, je to klasický pohled k jihu. Ale já to zatím nepoužívám ;), když rada starších rozhodne, že to má být postaru, tak OK.
Jinak jsem udělal poslední rest - kalendář v roce 1582 při jeho změně na greg. a už asi po šesté tvrdím, že je to hotové ;).

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Franta: S Jitřenkou máte samozřejmě pravdu. Ale když si vezmete celou pouť Venuše při východech Slunce od zrodu ve Slunci až po dosažení nejvzdálenějšího bodu elipsy, tak je postupně více a více jasnější. V mýtech přebírá vládu ukázáním své nahoty, později převlečením za prostitutku a svedením. To je v souladu s tím, že její osmiletý cyklus začíná v době zimního slunovratu.

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Ano je to tak. Nově jsem začal užívat Oráčův cyklus po zjištění, že je zakódován ve výmalbě znojemské rotundy. Je tak lépe vyjádřena jeho podstata, která je v souladu s mýty a nadnárodní. Meton jej jenom popsal, je to pouze nejstarší dochovaný záznam, a tak pojmenování jeho jménem není zase až tak výstižné a objektivní. Je to stejné jako s tzv. Platonickým rokem podle Platóna.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert: Chápu, ale Venuše je třetí nejjasnější těleso na nebi (po Slunci a Měsíci) a je pověstná tím, že jako Jitřenka je na nebi ještě ve svitu vycházejícího SLunce vidět i když ostatní hvězdy už pohasnou - je Lucifer - tedy přináší světlo a fakt, že tak dlouho odolává slunečním paprsků prý bylo základem pro mýtus o vzpouře Lucifera - tedy, že odmítala do poslední chvíle poblednout jako ostatní hvězdy.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Oráčův cyklus je předpokládám Metonův cyklus

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Franta: Protože čím blíže k vycházejícímu Slunci, tak se ztrácí v jeho svitu.

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Aha, tak než jsem si udělal čas na dopsání vzkazu se problém trochu vyjasňuje. V třetím odstavci posledního příspěvku (Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.) mám na mysli jako konstalaci zrození planet ve Slunci, nikoliv "sněm", který pro cykly neměl význam.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert:

"Venuše je při východu Slunce z hlediska pozorovatele nejjasnější (nahá), když je nejvíce vzdálena vycházejícímu Slunci. To je zároveň když je nejvíce přiblížena k jihu, a to je za zimního slunovratu v ročních cyklech 3 + 5."

Proč?

Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

O Knize Ester mám článek na webu, kde jsou zdůrazněna astronomická (časová) data. Vycházím z toho, že při sledování zákonitostí pohybu planet, musely být záznamy dělány v jeden nezaměnitelný okamžik a tím je nejlépe východ Slunce. Jinak by to nemělo cenu. Při západu Slunce by planety musely být teprve hledány na potemnělé obloze a tím je to neproveditelné. Venuše je při východu Slunce z hlediska pozorovatele nejjasnější (nahá), když je nejvíce vzdálena vycházejícímu Slunci. To je zároveň když je nejvíce přiblížena k jihu, a to je za zimního slunovratu v ročních cyklech 3 + 5.

Přiznám se, že nyní mám trochu zamotanou hlavu, jesli opravdu se má odvodit počátek Venušina cyklu z 3 + 5, nebo 5 + 3. V knize Ester by se mohlo jednat o to, co nazývám "astrální anegdotou", čili vtipné převrácení platné skutečnosti. Ahašvérův příkaz mohl být porušením platného řádu, který Vastí (Venuše) nemohla splnit. Tím by vznikl důvod pro zapuzení Vastí a do příběhu by pak mohla vstoupit Ester. Samotná podstata příběhu je totiž o uznání pouze Jupiterova roku za základ kalendáře a odmítnutí Venušina a Oráčova cyklu.

Zjistil jsem totiž, že nejideálnější rok pro příchod nového časového řádu a tedy Spasitele, byl v roce -47. Tehdy došlo k objevení se/zrodu Marsu, Saturnu, Jupitera a Venuše ve slunečním kotouči za východu Slunce. Jeli tento rok považován za počátek osmiletého cyklu, tak počátek připadá na rok -7, nikoliv -2, a tím je perioda Venuše 5 + 3. Na roce -47 je také zajímavý "sněm bohů", kostalace 27. 8. Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.

Celkové zmenšení hvězdné oblohy je výborné a i návrat dvojím kliknutím je zrychlením. Jenže umístění v liště mělo zase tu výhodu, že postupným klikáním na dříve vytažené hvězdné oblohy se dal simulovat pohyb planet v jednotlivých dnech. No ale asi je to dobré jen při vplouvání do problematiky a není to už zase tak potřebné. Nejnovější pootočení východem dolů je myslím diskutabilní. Nejen z ohledu zvyku, ale i přirozenosti pohledu na jih při sledování pohybu planet. Nevím.

ZH (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Můžu opravit? 583,92*8 = 2919,6, nemá to být *5?

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Velmi frekventované číslo v mytologii a speciálně v křesťanství je 40. To se zdá zatím nějak uniká z časových cyklů.

Z.Ministr udává, že Francouzi vyjadřují např. 80 jako 4 dvacítky (quatre-vingts) - dovozuje, že keltské měsíce měly dvacet dní a na základě počtu dvacet složil keltský(bójský) solární kalendář

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Ano, to znám.

Franta (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

583,92 dne (8 let) - je samozřejmě špatně
583,92*5 = 2919,6 => 2919,6/8=364,95
tedy 5x za 8 let
Opravdu mi ty formulace nejdou

ZH (Sobota 15. ledna 2011)  ⇑

Dík, zamyslím se nad tím. Jan Cinert píšeo knize Ester tady.