ZH (Neděle 16. ledna 2011)
Co se týče Jitřenky a Večernice, jen se chci ujistit, zda je všeobecně jasné, že Venuše jako vnitřní hvězda je vidět jen při svítání a soumraku podobně jako Merkur, na rozdíl od ostatních planet.
ZH (Neděle 16. ledna 2011)
Vaše diskuse je racionálnější, než jsem myslel, doufám, že doladíte ty astronomické rozpory,
tady je něco o pozorování Venuše.
Vrátil jsem oblohu do lišty (není to problém, jen to během vteřiny přehodím). To pootočení o 90° jsem zkusmo udělal právě proto, že když pozorujeme vycházející Slunce, díváme se víceméně k východu, ne k jihu, takže vidíme planety a souhvězdí podobně jako ve skutečnosti. Nechal jsem tam písmena taky natočená, jednak, aby trklo, že je to otočené, jednak bych ani neuměl je otočit ;). Když se klikne na větší mapu, je to klasický pohled k jihu. Ale já to zatím nepoužívám ;), když rada starších rozhodne, že to má být postaru, tak OK.
Jinak jsem udělal poslední rest - kalendář v roce 1582 při jeho změně na greg. a už asi po šesté tvrdím, že je to hotové ;).
Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Franta: S Jitřenkou máte samozřejmě pravdu. Ale když si vezmete celou pouť Venuše při východech Slunce od zrodu ve Slunci až po dosažení nejvzdálenějšího bodu elipsy, tak je postupně více a více jasnější. V mýtech přebírá vládu ukázáním své nahoty, později převlečením za prostitutku a svedením. To je v souladu s tím, že její osmiletý cyklus začíná v době zimního slunovratu.
Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)
Ano je to tak. Nově jsem začal užívat Oráčův cyklus po zjištění, že je zakódován ve výmalbě znojemské rotundy. Je tak lépe vyjádřena jeho podstata, která je v souladu s mýty a nadnárodní. Meton jej jenom popsal, je to pouze nejstarší dochovaný záznam, a tak pojmenování jeho jménem není zase až tak výstižné a objektivní. Je to stejné jako s tzv. Platonickým rokem podle Platóna.
Franta (Sobota 15. ledna 2011)
Jan Cinert: Chápu, ale Venuše je třetí nejjasnější těleso na nebi (po Slunci a Měsíci) a je pověstná tím, že jako Jitřenka je na nebi ještě ve svitu vycházejícího SLunce vidět i když ostatní hvězdy už pohasnou - je Lucifer - tedy přináší světlo a fakt, že tak dlouho odolává slunečním paprsků prý bylo základem pro mýtus o vzpouře Lucifera - tedy, že odmítala do poslední chvíle poblednout jako ostatní hvězdy.
Franta (Sobota 15. ledna 2011)
Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)
Franta: Protože čím blíže k vycházejícímu Slunci, tak se ztrácí v jeho svitu.
Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)
Aha, tak než jsem si udělal čas na dopsání vzkazu se problém trochu vyjasňuje. V třetím odstavci posledního příspěvku (Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.) mám na mysli jako konstalaci zrození planet ve Slunci, nikoliv "sněm", který pro cykly neměl význam.
Franta (Sobota 15. ledna 2011)
Jan Cinert:
"Venuše je při východu Slunce z hlediska pozorovatele nejjasnější (nahá), když je nejvíce vzdálena vycházejícímu Slunci. To je zároveň když je nejvíce přiblížena k jihu, a to je za zimního slunovratu v ročních cyklech 3 + 5."
Proč?
Jan Cinert (Sobota 15. ledna 2011)
O Knize Ester mám článek na webu, kde jsou zdůrazněna astronomická (časová) data. Vycházím z toho, že při sledování zákonitostí pohybu planet, musely být záznamy dělány v jeden nezaměnitelný okamžik a tím je nejlépe východ Slunce. Jinak by to nemělo cenu. Při západu Slunce by planety musely být teprve hledány na potemnělé obloze a tím je to neproveditelné. Venuše je při východu Slunce z hlediska pozorovatele nejjasnější (nahá), když je nejvíce vzdálena vycházejícímu Slunci. To je zároveň když je nejvíce přiblížena k jihu, a to je za zimního slunovratu v ročních cyklech 3 + 5.
Přiznám se, že nyní mám trochu zamotanou hlavu, jesli opravdu se má odvodit počátek Venušina cyklu z 3 + 5, nebo 5 + 3. V knize Ester by se mohlo jednat o to, co nazývám "astrální anegdotou", čili vtipné převrácení platné skutečnosti. Ahašvérův příkaz mohl být porušením platného řádu, který Vastí (Venuše) nemohla splnit. Tím by vznikl důvod pro zapuzení Vastí a do příběhu by pak mohla vstoupit Ester. Samotná podstata příběhu je totiž o uznání pouze Jupiterova roku za základ kalendáře a odmítnutí Venušina a Oráčova cyklu.
Zjistil jsem totiž, že nejideálnější rok pro příchod nového časového řádu a tedy Spasitele, byl v roce -47. Tehdy došlo k objevení se/zrodu Marsu, Saturnu, Jupitera a Venuše ve slunečním kotouči za východu Slunce. Jeli tento rok považován za počátek osmiletého cyklu, tak počátek připadá na rok -7, nikoliv -2, a tím je perioda Venuše 5 + 3. Na roce -47 je také zajímavý "sněm bohů", kostalace 27. 8. Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.
Celkové zmenšení hvězdné oblohy je výborné a i návrat dvojím kliknutím je zrychlením. Jenže umístění v liště mělo zase tu výhodu, že postupným klikáním na dříve vytažené hvězdné oblohy se dal simulovat pohyb planet v jednotlivých dnech. No ale asi je to dobré jen při vplouvání do problematiky a není to už zase tak potřebné. Nejnovější pootočení východem dolů je myslím diskutabilní. Nejen z ohledu zvyku, ale i přirozenosti pohledu na jih při sledování pohybu planet. Nevím.
ZH (Sobota 15. ledna 2011)
Můžu opravit? 583,92*8 = 2919,6, nemá to být *5?
Franta (Sobota 15. ledna 2011)
Velmi frekventované číslo v mytologii a speciálně v křesťanství je 40. To se zdá zatím nějak uniká z časových cyklů.
Z.Ministr udává, že Francouzi vyjadřují např. 80 jako 4 dvacítky (quatre-vingts) - dovozuje, že keltské měsíce měly dvacet dní a na základě počtu dvacet složil keltský(bójský) solární kalendář
Franta (Sobota 15. ledna 2011)
Ano, to znám.
Franta (Sobota 15. ledna 2011)
583,92 dne (8 let) - je samozřejmě špatně
583,92*5 = 2919,6 => 2919,6/8=364,95
tedy 5x za 8 let
Opravdu mi ty formulace nejdou
ZH (Sobota 15. ledna 2011)
Dík, zamyslím se nad tím. Jan Cinert píšeo knize Ester
tady.