Franta (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Co mě se týče, spíše se snažím být na internetu nevidět, než vidět. Už to, že jsem se "podepsal" pod ten můj výtvor na webu byl docela odvaz. Tedy bych se "spokojil" klidně s tím, že by bylo uvedeno, že jste svůj postup diskutoval na fóru pana Homoly a že diskutující se k Vám zachovali vlídně.
Ten, kdo přímo stojí o to aby byl ve vaší práci uveden je Fred Espenak, viz:
Permission is freely granted to reproduce this data when accompanied by an acknowledgment:
"Eclipse Predictions by Fred Espenak, NASA/GSFC"
Takže na něj nezapomeňte :-)
a ten:
"All calculations are by Fred Espenak, and he assumes full responsibility for their accuracy."
je schopen se za uveřejněná data zaručit. To se o mě třeba říci nedá.
V tom je zásadní rozdíl mezi mnou a Fredem Espenakem - on je nejspíš odborník v oboru a reprezentant prestižní organizace, kterým já ani zdaleka nejsem.
Pokud uvedete, že Vaše podklady počítal "nějaký Azor od nějakého Homoly", přenášíte odpovědnost, a tedy i povinnost nějak se postavit k případným námitkám a vysvětlovat je, na pana Homolu.

Jan Cinert (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Z. Homola: Titul jsem si přečetl dřív, nežli jste ho vymazal :-). Já osobně používám titul také jen v úřední a poloúřední identifikaci. O to tady právě jde. Myslím si, že kvůli bližšímu určení by jako vstupní informace měl být titul uveden. Dále je problém, že buď může být u všech účastníků nebo u nikoho. Nechcete to ještě zvážit? Bylo by to uvedeno jen jednou. Také budu muset uvést konečný název programu, ale to zatím nespěchá.

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Franta: dal jsem tam hodnotu astronomické refrakce. Byla tam drobná chyba, která se však v praxi významně neprojevila.

Jedná se o úhlové stupně korespondující s altitudou, ne azimutem. Ev. převýšení a terestrická refrakce tam už byly.

Jan Cinert: Já radši svůj titul a profesi u těchto svých pošetilých témat tutlám, NASA zní v daném kontextu rozhodně lépe.

Jan Cinert (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Franta: Použité programy budou v samostatně uvedeném postupu. Tady mi jde jenom o vaše připomínky k textu, protože jste zde jmenováni. Hlavně chci vyjádřit, že jsem se v prvé řadě opíral o vaší práci a jaký i v tomto případě byl postoj "profesionálních a renomovaných".

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Je hezké, že mě chválite, ale věřte, že s profesionálním astronomem by následná cesta teorie byla jednodušší. Nechápu, co by mohlo být nevědeckého na exaktním výpočtu pozice Slunce na obzoru před tisíci lety. Spíše bych řekl, že Vás prostě odmítl proto, že neměl zájem se angažovat, nebo si prostě uvědomoval, že je to značně ošidná záležitost.

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

ZH: uvažoval jsem, že by bylo vhodné kdyby Azor vypsal i hodnoty korekce výšky Slunce aby bylo možné vyhledat azimut i v tabulce efemerid (třeba v JPL Horizon, která pracuje s modelem, který zahrnuje vliv atmosfery - tedy by stačila ta korekce na převýšení+části Slunce).

Jan Cinert: prezentoval bych výsledky založené na výsledcích NASA, tedy http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phasecat.html, kde je přímo uvedené, že je to určeno pro bádání historiků a dále pak:
http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi, kde bych se snažil opřít teorie o jejich výsledky.

Jan Cinert (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Uf, to mi spadl kámen se srdce. Mohu tedy v klidu pokračovat v tvoření článku o kostelech a dávám sem druhý odstavec ke konzultaci:

Jsem astronomickým laikem, a proto jsem zkusil písemně požádat o spolupráci postupně dva profesionální astronomy, kteří se o archeoastronomii již dříve zajímali. První po vysvětlení mé myšlenky více neodpověděl ani po připomínce, podle druhého by takové počínání nebylo dostatečně vědecké. Oslovil jsem tedy diskutující na webových stránkách zhola.com, kteří se astronomií ze zájmu zabývají. Výsledek předčil očekávání. Iniciativy se hned chopil Ing. František Pešek, též provozující stránky havran.pefr.net, a vytvořil první verzi programu, jehož pomocí byla ověřena možná pravdivost myšlenky. Následně byl program zdokonalen Zdeňkem Homolou a mohlo se přikročit k přesné dataci většího souboru kostelů. Těžko lze nalézt slova pro poděkování za tak ochotnou, usilovnou a přitom nezištnou několika měsíční spolupráci, bez které bych svojí myšlenku nikdy nemohl uplatnit.

Ještě bych potřeboval jestli chcete doplnit třeba profesi a hlavně u Z. H. titul atd. Na úplný závěr článku počítám ještě s poděkováním.

ZH (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Nemají, tady jde jen o čas, kdy vyjde Slunce a jen jsem doplnil časy pro východy korigované kvůli refrakci a převýšení. Potvrdilo to relativní přesnost výpočtů.

Jan Cinert (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Dovolím si mít otázku člověka, který změny ani nestačí sledovat. Mají nějaké změny vliv na azimuty východů Slunce a tím i na již vytvořený seznam kostelů s jejich založením?

ZH (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Udělal jsem ty obláčky s CET a UT nad barevnými azimuty, udělaly mi radost ;). Viz.

Pro střed Slunce to ukázalo 08:16:01 a fakt jsem nešidil ;). Na vysvětlenou: je třeba přičíst pár minut na cestu Slunce od Kouřimi k Praze a časovou rovnici mezi pravým a středním slunečním časem (http://mail.astrohk.cz/~mira/shc/doc/casova_rce.txt).

ZH (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Všude byl smog a ani by se fotit nedalo, nějakým zázrakem zrovna tady ne, nevím proč. Nahoře bylo jasno.

Ano, Slunce bylo už fakticky vysoko, ale já byl v ďolíku.
To by ale měl program zvládnout, protože o to jde.

S těmi hodinami je to složitější, správně bych měl mít v obláčku u těch barevných fází hodnotu UT nebo CET, ale mám ji jen u času příslušejícího nekorigovanému azimutu - v obláčku nad pravým sl. časem. Tedy bych - zatím provizorně - měl vyhledat azimut odpovídající tomu dnešnímu barevnému v nekorigovaném sloupci pro jiný den a určit posun CET proti pravému času dle dnešní diference. To jsem dopoledne zkoušel a vyšlo mi tuším 8:13 CET pro azimut 126.19 (počítal jsem s nižší věží a možná to tak bylo správné, pak jsem výšku věže v úhlových stupních počítal podle Slunce a možná jsem to neudělal dobře). Asi je to nesrozumitelné, vím. Pokud je za vším refrakce, asi bych se za ty tři minuty dopracoval k 126.80.

Ty obláčky asi udělám, není to problém, ale jen pro +-100 let, protože pro jiné epochy by složitý výpočet * 365 dní příliš zpomaloval program.

Spíš mi šlo o tu desítku, ale musím to asi zvládnout sám, je nemožné, aby to renomovaní autoři měli nepřesně.

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Ty mé fotky (4:14 - 4:25) jsou pořízeny za jasného nebe, ovšem v přízemních vrstvách je patrný ne zcela průzračný vzduch - to klidně může být ranní opar, mostecký smog, či prach rozptýlený v atmosféře - nejspíš vše dohromady.
Napadá mě, že dnes v Praze asi taky mohlo být v ovzduší dost vodní páry (související s oblevou - u nás padala mlha, která namrzala), která mohla ovlivnit refrakci.

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Můj první dojem po shlédnutí fotky je ten, že je to pořízeno s velkým časovým odstupem od okamžiku východu - domněnka založená na jasně žluté obloze a velmi intenzivně zářícím slunečním kotouči

Pro srovnání:
4:14
4:18
4:25

Jak je vidět už na prvních snímcích je Slunce už dost vysoko, snímek v 4:25 stále ještě nepůsobí tím intentivním dojmem - foceno 4.7.2010, mimorádně jasno

Podle Azora je východ okolo 7:47, snímek pořízen 8:16, to 29 min.
Nevím jak nastavujete refrakci, ale nemůže výt problém v tom, že Azor je konstruován pro ty tři fixní body na obzoru? Tady je to, zdá se, už "mimo rozsah".
PS: u nás se dnes Slunce ani neukázalo

ZH (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

No poctivé by bylo vyhledat původní článek, ale já jsem k tomu astronomickému významu Makotřas natolik skeptický, že si klidně nechám psí hlavu, že jsem to na základě Ministra a selského rozumu odmítl i bez toho. Jestli se z toho, že tam je nějaký podzemní věky zborcený čtverec nikam neorientovaný a na něm jsou hypoteticky vyneseny nějaké body, aniž by na nich byly prokázané vizíry ap., dá doložit, že byla pozorována Venuše, se mi fakt nezdá.

Já mám ale zamotanou hlavu z tohoto:
ráno koukám, že je modré nebe, tak jsem popad foťák a při cestě do práce filmoval východ Slunce z Letné. To dopadlo neslavně, protože mi kdovíproč plaval zoom (měnila se průběžně ohnisková vzdálenost, aniž bych na to na stativu sáhnul). Nicméně směr odpovídá programu, převýšení nevelké. Pak jsem slezl k řece a fotil Slunce, které znovu vycházelo, za věží kostela sv. Prokopa (viz). Je těžké určit převýšení, ale snažil jsem se. Nevychází to asi o 0.4°. Ale to asi bude tím, že paprsky jdou těsně nad topením zahřátými střechami Prahy. Pokud bych ale bral hodnotu NASA aj., tak by to vyšlo přesně (s korekcemi). Ovšem u Lísky zase naopak, tam je přesnější Azor.
Nicméně jsem se znovu zamyslel, proč se Azor neshoduje s NASA a spol. a zjistil, že pokud do toho deklinačního vzorce dám zpátky tu desítku místo přesných dní od zimního slunovratu, tak se programy shodují. Ale opravdu si myslím, že ta desítka je průměrná hodnota pro jakýkoli rok a mělo by tam být to konkrétní číslo. Možná je odchylka od NASA z jiného důvodu, jistě jsem neobjevil Ameriku, ostatně jsem dodatečně i někde četl, že pro přesné výpočty to má být takhle. No, jen jsem si to chtěl při psaní ujasnit, kdyby měl Franta nebo někdo k tomu postřeh, budu rád.

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Obrazec je pod zemí. Téměř celá část jeho obvodu byla vyměřena při geofyzikálním průzkumu. Někde by tedy mohly existovat exaktní data a poloze.